4. únor 2022 - pololetní prázdniny
Foto: autorka

4. únor 2022 - pololetní prázdniny

5. 2. 2022

Už mnoho let mi každý rok přicházela vnoučátka s vysvědčením. V současnosti mám čtyři gymnazisty, kteří studují v našem městě. Jenže dnes mi nikdo nepřišel. Všichni jsou buď nemocni nebo v karanténě.

Tím se mi naskytlo v dnešní den nečekané volno a já velmi ráda usedám k počítači, abych se s vámi alespoň trochu podělila o několik únorových snímečků zimy.

Předevčírem jsem byla v Olešnici - je to malé městečko s 1.700 obyvateli a nachází se v okrese Blansko v nadmořské výšce 540 m. n. m. Jezdím převážně hromadnou dopravou. Jela jsem autobusem a sedla si s dovolením řidiče hned na první sedadlo abych si mohla něco nafotit i z autobusu. Něco se mi zadařilo, ale dost snímků jsem musela mazat. Chtěla jsem projít úzkou uličkou až ke Ski areálu, ale počasí mi to nedovolilo. Spustila se tak hustá a větrná sněhová vánice, že mne zahnala zpět. Snímky, které jsem v tom počasí pořídila, byly také jen k vymazání. Ale byla jsem tomu vděčná, že jsem hodinovou cestu zajímavou krajinou dobře zvládla.

Včera jsem jela do své rodné vesnice Protivanov - je to městys s 1.040 obyvateli a je to nejvýše položená obec v okrese Prostějov - má nadmořskou výšku 685 m. n. m. Také jsem si dovolila sednout na přední sedadlo a zase dobře projela 45minutovou místy dost zasněženou krajinku. A moje kroky vedou vždy nejdříve na hřbitov - jak ukazuji na úvodní fotografii. A vidím zde klid, bílou neposkvrněnou nádheru a jen uprostřed hřbitova je prohrnutá cestička. Ten mír a velebnost Boží přírody mne ani nenechávají vstoupit víc doprava k našemu hrobu abych tím snad tu sněhobílou čistotu neporušila svými stopami.

Náš hrob si fotím jen z dálky a v duchu se modlím a vzpomínám jak na svoji blízkou rodinu, tak i přidávám vzpomínku na všechny, co zde také pod sněhovou peřinou odpočívají - hodně jsem jich znala.

Ale po cestě zpět nevidím krásné hluboké lesy, ale místy jen trosky. Kůrovec ve všech okolních lesích způsobil zkázu a nedávná silná vichřice pokácela další zbytky lesů. Takže nás míjí hodně velikých tahačů s pořezanými kmeny smrků a já přijíždím do místa svého bydliště - kde už sníh není vůbec žádný.

P.S.: Fotečky jsem si správně poskládala, ale při přenosu do článku se mi nějak promíchaly - nevím, čím se mi to stalo?

  Za tuto nechtěnou chybu se všem moc omlouvám.

 

můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.