Za okny to vypadá, že jaro se hlásí o svá práva. Dokládá to modrou oblohou, sluníčkem a pobídnutím odložit tlusté svetry, čepice i rukavice. Jakmile se člověk ocitne venku, chvíli si teplo pochvaluje, ve stínu však pociťuje, že zima ještě neřekla svoje "na shledanou za rok!" Pohledem na kalendář je každému jasné, že procházet se v únoru botanickou zahradou v pražské Troji asi nebude ten pravý barevný zážitek.
Přes poledne budou lidi vysedávat doma u sobotního oběda, přemýšlím o čase, kdy se vydám do botanické zahrady, abych nepotkala mnoho lidí. Nikoliv chyba lávky, ale chyba uvažování! Tuto dobu si k procházce vybralo mnoho dalších osob, dle zaslechnutých řečí i cizinců. V závětří a na sluníčku se brzy lavičky zaplnily, zato tmavší zákoutí a vysoké stromy, v jejichž korunách hvízdal silný vítr, zely prázdnotou. Návštěvníci lesíkem jen prošli, každého lákaly stráně vystavené slunečním paprskům.
Zavře-li člověk oči a představí si obrázky, které před chvílí viděl, z barev se mu vybaví modrá na nebi, zelená v korunách jehličnanů, béžová na trávnících a hnědá na záhonech. Barevné plochy si jeden musí buď představit, nebo se sem vrátit, až bude čas rozvitých květů, nebo se podívat na snímky zde:
https://www.botanicka.cz/pro-navstevniky/nase-expozice/venkovni-expozice
Já nabízím krátkou virtuální procházku otevřenou expozicí botanické zahrady s pohledy do dáli. I bez rozkvetlých květin je zde mnoho věcí ke koukání a na mnoha informačních cedulích možnosti k získání nových poznatků. Už jen pár týdnů, kdy zde všechno rozkvete, studený vítr se uklidní a sluneční praprsky získají více intenzity. Každému, kdo se sem vydá, přeji hezkou procházku.
