Babička na kolečkách
Všechny fotografie: Dimi Vamblekis

Babička na kolečkách

29. 7. 2022

Od mládí jsem jezdila na kole. Ozvaly se roky a kolo jsem loni vyměnila za elektrickou koloběžku. Poté, co jsem z ní několikrát spadla, byla odložena do sklepa. Jako správný senior mám našetřeno na pohřeb. Ale ten se ještě nekoná. 

Peníze bych mohla použít třeba na zuby, ale běloskvoucím širokým úsměvem už taky nemusím oblbovat chlapy. Potíže s páteří se zhoršily a omezují mě v chůzi. Já, aktivní senior mám sedět jenom doma?

Tak to teda ne. Začala jsem studovat e-shopy s elektrovozítky. Do oka mi padla taková krásná elektrická motorka na třech kolech. I když repasovaná, stála skoro 40000. Ale co by člověk neudělal, aby zase mohl mezi lidi? Koupeno, za týden přivezou. Těšila jsem se jak malé dítě.

Vypadá skvěle. Konečně na ni poprvé sedám a vyjíždím na svou první elektrocestu ke Květince. 

Motorizované babičky *     

 

Sžívám se se svým novým strojem.img-1410-1.jpg

 

Zkouším všechny rychlosti a opravdu to udělá i patnáctku. Ale po městě jezdím pomaličku, jenom tak tříkilometrovou rychlostí a neustále dávám pozor na chodce, protože s touhle mašinou se může jezdit jen po chodníku a na cyklostezkách. Ale zjišťuji, že to pro mne asi nebude to pravé ořechové. Chodníky jsou neskutečně hrbolaté. A když najedu na nějakou překážku, mám pocit, že se se mnou vozík převrátí. S takovou ještě dostanu žaludeční vředy. Volám zpátky prodejci a svěřuji se mu se svými pocity. Chce mne utvrdit v tom, že trojkolka má dostatečnou stabilitu, že se to se mnou určitě nepřevrátí. Ale hlavu to nepřesvědčilo. Na trojkolku už usedám se strachem, kde mě zase bude chtít vyklopit? Znovu volám výrobci, že na trojkolce se opravdu bezpečně necítím a jestli bych jí nemohla vyměnit za čtyřkolku? Naštěstí domluva se povedla. Něco ještě doplatím a přivezou mi úplně novou čtyřkolku. Ani ta nevypadá špatně. Oproti trojkolce je tahle drobnější, kratší, nižší, užší a pomalejší.

img-1469.jpg

A začínám se nanovo učit jezdit na čtyřkolce. Pocit strachu zmizel. A nejdůležitější je, že jsem svým pánem, můžu si jezdit kdy chci a kamkoliv se mi zlíbí. Malá potíž je jedině s parkováním. Bez klíčku sice stroj neodjede, ale nechávat ho v noci stát u domu asi není nejlepší řešení. Takže čtyřkolka bydlí v garáži za městem a Dimi mi ji každé ráno přiveze. A já vyrážím do lékárny, do obchodu, za kulturou, za kamarádkami...

img-1475.jpg

 

Ovládání je opravdu velice jednoduché.

img-1472-1.jpg     img-1470.jpg

 

Zastrčím klíček a rozsvítí se přední i zadní světýlka. Nastavím rychlost od želvy po zajíce. Zmáčknu páčku a stroj se rozjede. Pustím páčku a stroj okamžitě zabrzdí. Čtyřkolka pěkně na chodníku sedí a jen to občas se mnou zatřese, když na něco najedu. Zvládá i jízdu po štěrku, písku nebo v nízké trávě. 

Vřele doporučuji všem, kteří už také mají problémy s chůzí, nebo se stabilitou na jízdním kole.

aktivní senioři Můj příběh zdraví
Hodnocení:
(5.1 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.