Poslední příspěvek na téma Hrajeme si s češtinou zveřejněný 9.5.2025 (viz www.i60.cz/clanek/detail/36456/hrajeme-si-s-cestinou-vliv-delky-zamenenych-samohlasek-na-vyznam-slov) jsem zakončoval několika příklady výměnek s výzvou k hledání dalších dvojic. Na rozdíl od předchozích článků na téma Hrajeme si s češtinou vybudily výměnky dost velkou odezvu.
Jen rekapituluji, že výměnky jsou paronymní dvojice slov, u nichž po záměně dvou písmen ve stejných pozicích vznikne naprosto významově odlišná dvojice slov.
Naprosto perfektně to pochopila Ingrid Hřebíčková (na rozdíl od těch, které pouze přehazovaly ve dvojslabičných slovech slabiky), která zároveň postupně poslala k mým příkladům výměnek pro inspiraci ve výše odkazovaném článku nejvíce doplňujících dvojic: lež – žel, pel – lep, jed – dej, maso – samo, rady – dary, nijak – jinak, sudí – dusí, saze – zase, drby – Brdy, líce – cíle, lávka – válka, niva – vina, říše – šíře, tlapy – platy. Jedině nemohla být uznána dvojice kopr – pokr, protože jediné správné slovo je poker (viz např. https://www.pokerarena.cz/rubriky/aktuality/pokr-a-poker-ve-slovniku-pravopisu_9455.html). Ale činili se i další čtenáři: Marcela Pivcová doplnila dvojice tabák – kabát, mrva – mrav, hadry – hydra, děva – věda, kulka – kukla, národ – nádor, soud – osud, luna – nula (pouze dvojice vítr – vrtí není výměnka, protože ve stejných pozicích nejsou vyměněna dvě písmena, nýbrž více písmen), Šárka Bajerová kra – rak, lok – kol, lak – kal, Anna Potůčková krab – brak (ostatní dvojice nejsou výměnky, protože ve stejných pozicích nejsou vyměněna dvě písmena, nýbrž více písmen), Eva Bendová brko – brok, suk – kus, tma – tam – mat, sok – kos, obr – bor, bos – sob, kat – tak (dvojice batoh – obtah a okr – rok opět nesplňují podmínky pro výměnky a odjet – dojet také nelze uznat, protože dvojice není paronymum – má stejný základ jet), Vlasta Lédlová cep – pec, lokna – kolna, lom – mol, kat – tak (ostatní dvojice včetně národ – rodná opět nesplňují podmínky pro výměnky) a Michaela Přibová hony – nohy, topí – potí, rohy – hory (dvojice ruka – kůra opravdu nevyhovuje kvůli různým délkám samohlásky).
Je evidentní, že nejsnadněji se nalézají výměnky jednoslabičné třípísmenkové. K výše uvedeným přidávám zle – lze, set – tes, veš – šev, syn – sny, keř – Řek, prs – srp, brk – krb, koš – šok, vře – řve, dav – dva, dřep – před, spí – psí, spát – psát, prut – trup, los – sol (rozkaz od solit), jas – saj (od rozkaz od sáti), lev – vel (rozkaz od velet), lem - mel (rozkaz od mlít). Čím více víceslabičné výrazy, tím hůře se výměnky hledají. Můj rekord jsou čtyřslabičné dvojice omalovat – olamovat a restaurace – resaturace (tj. opakovaná saturace). A jak tak chodím s notýskem a zapisuji si do něho, když mne něco napadne, uvádím následující další dvojice: tácek – kácet, zrady – zdary, body – doby, lezení – zelení, rámy – máry, levice – velice, řečený – čeřený, volit – lovit, říše – řeší, stavba – svatba, kopec – pokec, tvář – řvát, čelo – lečo, vály – lávy, supy – pusy, kysat – sykat, klapat – plakat, tlapa – plata, uhlí – hulí, tuba – tabu, srub – brus, odeslat – osedlat, karma – marka, zemní – mezní, kulový – uklová, osuška – souška, pudl – dupl, šití – tiší, líce – cíle, blecha – chleba, slída – sladí, vrána – rvána, kácení – kecání, soptil- postil, kobra – korba, otec - ocet, pleny – plyne, ničí – činí, parta – patra, pilník – Lipník (třeba nad Bečvou), letka – telka (hovorově televize), předem - dřepem, páka – kápa (2.pád od kápo, tj. dozorce). A určitě existují i jiné další dvojice slov…
A neodpustím si závěrem nakousnout další možnost hrátek s češtinou. Jestliže totiž něco v českém jazyce může na mnohé cizince působit poněkud exoticky, pak jsou to zejména z diakritických znamének háčky. Paronymní dvojice slov, které mají naprosto odlišné významy, když se v nich zamění jedno písmeno s háčkem za stejné písmeno bez háčku ve stejné pozici ve slově, jsou tzv. háčkovky. Na rozcvičení uvádím pár příkladů: most – mošt, rasa – řasa, rada – řada, zebra – žebra. A tak končím opět výzvou: přidá se někdo ke hledání dalších háčkovek?
