Táto, vyřiď si důchod! Tak touto větou mne nedavno \"zaskočila\" moje manželka. Důchod!? Aha, já mám vlastně už nárok. Přišlo mi to úsměvné, komické. Pak jsem si řekl, no vlastně proč ne. Karel Gott přece také pobírá důchod.
Přiznám se, že se v této \"disciplině\" neumím orientovat - na rozdíl od mé manželky, která má tento příjem nastudován. Nicméně jsme se vydali vyřizovat potřebné. Po cestě autem jsme diskutovali o pravděpodobné výši této odměny za celý život. Také o tom, že si tyto peníze necháme posílat na účet.
Poté jsme zjistili, že moje manželka si ještě dva roky počká. Tedy vyřídíme důchod můj, oznámil jsem manželce, a ten nám bude krýt nájem, rozhodl jsem. Netušil jsem, že jsem vlastně řekl vtip, manželka se opravdu srdečně rozesmála. Koukal jsem překvapivě. Když se dostatečně nasmála řekla: Ano, to by tak mohlo být, musíme ale počkat až budeme mít důchod oba, víš. Pak prý možná dva důchody mohou pokrýt náš nájem. Asi tímto nikoho až tak nepřekvapím, já však překvapen byl.
Uvědomíte si vše, až se vás to týká. Co říci? Styďte se tam, vy všichni \"nahoře\"? Že naši zákonodárci jsou lumpové? Pak musím dodat, že jsem většinu svého života prožil v době totalitní, tedy grázlů opravdových.
Naštěstí podnikám. Podnikám \"ode dne\" převratu. Super. Dělám ten nejlepší byznys na světě. Výši našich důchodů s manželkou dokáži vydělat za den. Snažím se pohybovat mezi pohodovými lidičkami, což se více méně daří a mohu potvrdit, že svět může být krásný. Dost cestuji. Spolupracuji s firmou, která pracuje s luxusem. Vedení této společnosti zastává názor, že pracuje-li člověk s luxusem, měl by i luxusně odpočívat, tedy se \"dovolenkovat\". Za určitých okolností může být taková dovolená zcela zdarma! Za 5 let této mé spolupráce jsem byl na dovolené na Dominikáně, na Varederu na Kubě, El Salvadoru. Celá řada našich spolupracovníků si užila Mexiko, Seychely, Krétu či Chorvatsko. Za zmíněných 5 let jsem viděl 10 pohádkových destinací.
Nedávno jsme se s manželkou vrátili z opravdové perly Indického oceánu, z ostrova Mauricius, a chceme si tento ráj na zemi ještě jednou letos zopáknout. Život může být nádherný, chcete-li. Chce to jediné. Nefňukat. Podnikám, vydělávám, o svém čase si rozhoduji sám. Nikdy bych nechtěl a už asi ani nemohl pracovat v zaměstnaneckém poměru. Pracovat na jiné? Proč? Nevidím jediný důvod.
Docela se bavím, když mi někdo řekne, že má v zaměstnání jistotu. Nevím tedy jakou, možná stravenky? Ačkoliv jednu jistotu přece jenom vidím. Almužnu za měsíc práce. Něco jako ten důchod. Než si ho však vyřídíte, může se klidně stát, že bude vůbec zrušen. Měl sis šetřit. Ať vás živí děti. Prý se posouvá věk. Tedy, co takhle důchod v 80ti či 90ti?
Naši zákonodárci už něco vymyslí. To je jediná jistota. Tedy důchodci, jděte mezi lidi, do společnosti, bavte se, podnikejte. Znám celou řadu čtyřicetiletých staříků, avšak i sedmdesátileté mladíky.
Tak ahoj všichni, Přeji všem samé krásné dny a pohodové lidičky kolem sebe. Chcete-li si popovídat, zajít na kávu, jsem pro. Mám celou řadu přátel ve věku od 20 - 84 let. Nejstarší dáma je také podnikatelka. Právě v tyto dny je na zmíněném Mauriciu, v létě dává lázně, vydělává šestimístné částky a tak si užívá život na plný plyn. Nevěříte?
Tak se na ní podívejte na www.diamonds-adamas.cz. Ahooojjjjjjj!!!
P.S.: Pokud věříš tomu, že něco dokážeš, nebo jestli věříš tomu, že ne, máš v obou případech pravdu.
