Obrovské charisma a podmanivý baryton vynesly britskému zpěvákovi a příležitostnému herci Tomu Jonesovi přezdívku Tygr z Walesu. Stále energický Jones, který v neděli 7. června oslavil 75. narozeniny, je považován za jednoho z kmotrů moderního soulu.
S více než 100 miliony prodaných desek patří sir Jones k předním osobnostem popmusic. Při jeho koncertech propadaly fanynky extázi již na sklonku 60. let. Jeho hlas jej od té doby přenesl přes mnoho různých stylů a zajistil mu trvalý zájem posluchačů. Avšak i Jones si prožil období, kdy se mu nedařilo a kdy přežil svou uměleckou smrt. Písničky o lásce, ženách a dobrém pití ale nezestárly: hit Delilah proslavil na české scéně Karel Gott pod názvem Čas růží.
V Los Angeles žijící veterán velmi rád pracuje s (o generace) mladšími kolegy. Aby na jeho hlase nebyly patrny známky stárnutí, Jones o něj úzkostlivě pečuje. Nevyhýbá se ani zkrášlujícím zákrokům plastických chirurgů.
Sinusoida úspěchu
Narodil se 7. června 1940 jako Thomas Jones Woodward v Pontypriddu, městečku na jihu Walesu. Rád zpíval již od dětství a docházel do kostelního sboru. Po skončení základní školy se oženil se spolužačkou a záhy se jim narodil syn. Aby rodinu uživil, pracoval Jones jako dělník nebo prodejce vysavačů, sny o pěvecké kariéře musely prozatím ustoupit rodinným povinnostem. Od roku 1963 začal vystupovat s vlastní kapelou po barech a nočních klubech.
Zde také na Jonese natrefil Gordon Mills, manažer a autor hitů pro tehdy populárního Cliffa Richarda. Odvezl jej do Londýna a podle slavného románu Henryho Fieldinga mu změnil původní jméno. Jonesův debutový singl It's Not Unusual (1965) raketově vyletěl na první příčku britské hitparády a před dalším šlágrem What's New Pussycat poklekla i Amerika. Jones se stal objevem roku a v této kategorii získal v roce 1965 americkou cenu Grammy.
Tygr z Walesu začal být od té doby v jednom kole, mimo jiné vystupoval jako předskokan kapele The Rolling Stones. Uprostřed 70. let se však téměř úplně vytratil ze scény. Lukrativní nabídky k vystupování v kasinech Las Vegas mu vzaly čas a motivaci k dalšímu tvůrčímu vývoji. Jones zpíval zbohatlíkům a široké publikum na něj zvolna zapomínalo. Když se pak někdejší sex symbol snažil navázat na své předchozí úspěchy, nebylo to pro něj vůbec lehké.
Na výsluní se znovu vyhoupl překvapivou spoluprací s elektronickou partou Art Of Noise, s níž natočil píseň Kiss (1988) z repertoáru zpěváka Prince. Výsledek byl přesvědčivý, videoklip zvítězil v anketě hudební stanice MTV. Mezi Jonesovými alby lze jmenovat Green, Green Grass Of Home (1967), Live In Las Vegas (1969), Live At Caesar's Palace (1971), Darlin' (1981), Things That Matter Most to Me (1987), Reload (1999), Mr. Jones (2002) 24 Hours (2008), Praise and Blame (2010) či zatím poslední řadové album Spirit in the Room (2012).
Inspirace filmem
Interpret hitů Sex Bomb či She's a Lady se do povědomí nejen hudebních příznivců dostal i díky písni Thunderball, která okořenila stejnojmenný snímek o agentu 007. Jones uváděl svou televizní show, účinkoval v muzikálu Matador, zahrál si v kresleném seriálu Simpsonovi nebo v představení Pod mléčnou dráhou. Režisér Tim Burton jej také obsadil do ironicky černé sci-fi Mars útočí.
Jonesovo osobní kouzlo mohli na vlastní oči spatřit i čeští fanoušci. Poprvé se zpěvák představil pražskému publiku v roce 2001, podruhé zde vystoupil o osm let později a zatím naposledy u nás zpíval v roce 2011 v Brně.
Zpěvák je přes 55 let ženatý. Manželka Linda, s níž se poznal v roce 1956, je jeho dětskou láskou. Ze svazku, který přestál řadu Jonesových milostných eskapád, vzešel syn Marek. Ten funguje jako otcův manažer a díky němu má zpěvák také dva vnuky.
Na sklonku roku 1998 byl Jones jmenován členem britského impéria, v roce 2006 mu královna udělila titul rytíře.
Jones se nevyhýbá ani účinkování v současné době moderních talentových soutěžích. Od roku 2012 působí jako jeden z porotců v britské verzi hudební soutěže The Voice (Hlas).
