Bajka o hojnosti

Bajka o hojnosti

25. 6. 2015

V jednom lese žili medvěd, jezevec, datel a srnec. Jednou zavítal do jejich lesa velbloud dromedár. Přišel k medvědovi, který házel do potoka hlínu.

„Medvěde, proč hážeš do potoka hlínu?“ divil se velbloud.

„Protože se mi líbí, když má voda barvu mého kožichu,“ odpověděl medvěd.

„Ale takhle se voda zašpiní a nebude dobrá k pití,“ podivil se velbloud.

Medvěd mávl tlapou a zasmál se. „Ale prosím tě, velbloude, ještě je tu tolik potoků s čistou vodou, že jeden se špinavou nikomu vadit nebude.“

Velbloud si v duchu řekl: To musí být ale země hojnosti, když tu čistá voda není vzácná. Tady se mi líbí. Půjdu a přivedu sem všechny velbloudy z vyprahlé pouště.

Jen co odešel, objevila se v lese polární liška. Přišla k jezevcovi, který si krátil dlouhou chvíli tím, že pouštěl z kopce křepelčí vajíčka.

„Jezevče, proč kutálíš ta vajíčka, vždyť se ti dole rozbijejí o pařez?“ zeptala se liška.

„No co, baví mě to,“ odpověděl jezevec. „Ostatně, vajíček je stále dost. Můžu si brát od křepelek a koroptví, od skřivanů a strnadů, od sluky a budníčka, a pak je tu ještě pěnice a lelek, a když si chci pořádně užít, jdu do vesnice a navštívím kurník.“

Liška si v duchu řekla: To musí být ale země hojnosti, když tu vejce nejsou vzácná. Tady se mi líbí. Půjdu a přivedu sem ze zasněžené tundry všechny polární lišky.

Jen co odešla, přilétl do lesa stepní orel. Posadil se na špici smrku a s údivem se díval na datla, který nedaleko zběsile kloval do štíhlého kmene mladého buku, až ho zeslabil natolik, že se strom zlomil a skácel. Orel slétl blíž a ptá se: „Hej, datle, proč to děláš?“

„Chci celému světu ukázat, jak mám silný zobák a jak rychle dřevo proklovu skrz naskrz,“ odpověděl datel.

Orel se podivil: „Takhle tu ale nebudeš mít za chvíli žádný strom a bez stromů žádnou potravu!“

Datel se rozchechtal: „Tady je stromů tolik, že si s nimi můžu dělat co chci.“

Orel si v duchu řekl: To musí být ale země hojnosti, když tu stromy nejsou vzácné. Tady se mi líbí. Půjdu a přivedu sem všechny orly z pustých stepí.

Jen co odletěl, přiskákal do lesa alpský kamzík. Vyhledal malou skálu, vyskočil na ni a rozlédl se. Uviděl nedaleko srnce, jak rozrývá svými parůžky prosluněnou a zatravněnou mýtinku. Kamzík k němu seskočil a ptá se: „Srnče, proč tu louku rozrýváš, vždyť tu šťavnatou trávu a jetel zničíš?“

Srnec se na kamzíka pobaveně podíval a odpověděl: „Zničím? No to je toho, vždyť tráva zase naroste, a takových mýtinek je tu tolik, že je ani nespočítáš. Hlavně, že se teď náramně bavím!“

Kamzík si v duchu řekl: To musí být ale země hojnosti, když tu tráva není vzácná. Tady se mi líbí. Půjdu a přivedu sem z chudých hor všechny kamzíky.

Neuplynulo mnoho dní a k medvědovi, jezevcovi, srncovi a datlovi se přidali pouštní velbloudi, polární lišky, stepní orlové a kamzíci z alpských hor a všichni si začali užívat hojnosti. Brzy však lesu došla síla udržovat pro všechny hojnost a dříve zelený les se proměnil v neúrodnou, zuboženou a vydrancovanou zem. Mezi jeho obyvateli se rozhořely šarvátky, rozbroje, tahanice, třenice a bouřlivé různice. Nakonec velbloudi utekli zpátky do pouště a zpět do svých zemí se vrátili i alpský kamzík, stepní orel a polární liška.

Medvěd, jezevec, srnec a datel by také nejraději odešli, ale neměli kam. Tohle byla přeci jejich země. A jak tak smutně sedí na vymlácené a zpustlé pasece, jde kolem mravenec a vesele si pohvizduje: „Všechno mám, to se mám, vesele si zazpívám...“

Medvěd se ho zeptal: „To jsi tak bohatý, že si prozpěvuješ?“

A mravenec mu odpověděl: „Nejbohatší je ten, kdo nejmíň potřebuje.“

„A když tak málo potřebuješ, nemáš hlad?“ zvědavě se optal jezevec.

„Kdo nikdy neměl hlad, neví, jak mít jídlo rád,“ odvětil mravenec.

Datel klepl zobákem a řekl: „To potom ale musíš být hodně slabý!“

Mravenec se usmál: „Kdo v srdci lásku má a v duši moudrost vděčnosti, ten nad všechny je silnější a nepodléhá slabosti.“

Srnec se ušklíbl: „A takhle tě baví žít? Vždyť to musí být nuda!“

Mravenec nechápavě zakroutil hlavou. „Nuda? Jsem veselý, protože mám všeho dost. A mám všeho dost, protože moc nepotřebuji. A protože moc nepotřebuji, jsem silnější než ti, co toho potřebují víc. Tak jakápak nuda? Život je plný hojnosti, když porozumíš skromnosti.“

A zmizel jim s písničkou na rtech za nejbližším pařezem.

Moje próza
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Radovan Cakl
Ano, Vando, rozumíme si. Pokud budeme rozmařile zacházet se svou hojností, ani pozdější skromnost nás nemusí zachránit. I to je pointa této, v podstatě ekologické, bajky. A protože máme maturity dávno za sebou a nemá smysl mlátit prázdnou slámu, nechávám Ti džentlmensky poslední slovo. Co se týká oslavy, tak pokud je co, slavím rád :-))) Ahoj.
VANDA Blaškovič
Ano, Radku, rozumíme si. Ale myslím si, že pokud by se jednalo o maturitní rozbor bajky asi bychom prolítli....odchýlili jsme se značně od tématu. Hlavní téma je: porozumíš-li skromnosti, máš hojnost. No a tak ještě skromně dodávám, když ne Nobelova cena, tak alespoň bujará oslava...:))) Ahoj!
Radovan Cakl
Vando, v podstatě máme stejný názor. Mám ale výhradu k tomu, že musí začít sami ostrované. Pokud nebude odpadové hospodářství zajištěno centrálně, je zbytečné třídění v domácnostech, když se to vyveze jako směsný odpad do přírody. Maximálně jen proto, aby turisté nevyšli ze zaběhnutého návyku z domova a po návratu pokračovali. K tomu „přivézt – odvézt“, psal jsem o trajektu a poskytovatelích služeb, ne o jednotlivých turistech. Před lety, když jsme pronajímali dům přes holandskou cestovku, jsme měli připravené nádoby a pytle pro třídění odpadu, a odvoz do sběrných kontejnerů pro centrální odvoz, za který platíme OÚ, jsme zajišťovali my. Proto nesouhlasím ani s tím, že u nás to není lepší než na Hvaru. Jsem přesvědčený, že třídění odpadu je u nás na vysoké úrovni a neustále přibývají kontejnery na další sortiment odpadů. Nevýhodou snad je, že menší obce někde nemají celý sortiment kontejnerů, případně ho neberou jejich sběrné dvory. Pak musí občan z venkova odvézt některý druh odpadu do sběrného dvora většího města, a protože není jeho obyvatelem, musí platit za jeho likvidaci zvlášť. V tom jsou na tom líp obyvatelé větších měst, kteří po předložení OP neplatí nic, mají to v rámci ročního paušálu za svoz domovního odpadu. A co se týká černých skládek, myslím, že se situace lepší. Ubylo totiž „podnikatelů“, lépe řečeno podnikavců, kteří vydělávali na „likvidaci“ odpadu ze sousedních států a ničili naši přírodu. Myslím, že tím bychom mohli naši diskusi o ekologii ukončit, aby z nás nakonec nebyly dvě Kateřiny „biomasa“ Jacques. A co se týká Tvé aspirace na Nobelovu cenu, držím Ti palce a věřím, že si ji tu s Tebou užijeme ;-)
VANDA Blaškovič
Radku, určitě na tom něco je, co navrhuješ - diskuze o odpadu. Ale chtělo by to zde začít opravdu od místních na ostrově. Předpoklad je mít k dispozici kontejnery na různý odpad, plasty, sklo, papír. Pak by se místní asi časem naučili také odpad třídit. Turisté většinou již třídění respektují. Následoval by další postup svozu, transportu a recyklace, který je asi na ostrovech ve světě již řešen a vyřešen?? Člověk určitě svým chováním dokáže ovlivnit množství vyprodukovaného odpadu. Tak jako například člověk svým zodpovědným chováním v běžném životě a životním stylem dokáže značně ovlivnit své zdraví a potažmo ušetřit peníze ve zdravotnictví….:) O tom by se také dalo diskutovat. Opravdu záleží na jednotlivcích a je třeba začít u sebe. Zodpovědné chování se projevuje, jak víme, ve všech oblastech života, ekologii nevyjímaje. ...No, ten nápad přivézt - odvézt zase tak podivný není, ale asi by to nešlo dělat osobně. Přivezu li si s sebou na ostrov 2 láhve šampusu koupeného na letišti a pak nějak hlídat , jestli prázdné lahve vezu zpátky prázdný, to je dost na hlavu – je fakt, že příští týden letím na chvilku do Prahy, ale že bych s sebou na pevninu brala odpadky o tom zatím neuvažuji…) ještě by se to muselo promyslet......:) Ale třeba pro hotely, penziony, restaurace si umím představit, že by odpad shromažďovaly a posílaly zpět na pevninu k nějaké ekologické likvidaci, je-li tam vůbec nějaká ... vím také, jak to vypadá např.v Řecku, Itálii, když jsem tam byla... strašlivé ,neuctivé k vlastní krajině... ono to v Česku není o moc lepší, i když třídíme, černé skládky bují a lidi se někdy chovají jako necivilizovaní ...takže toto určitě není problém jenom Hvaru. Zdá se mi, že mám opravdu docela super nápad týkající se daného tématu. Pokud by se mi ho podařilo ralizovat, možná by to bylo na Nobelovu cenu…)) Tak mi držte palce a děkuji za „nakopnutí“.
Lidmila Nejedlá
Varování před devastací...dobré. Ale kdo na ně slyší??? Vaše bajka by mohla být v čítankách.
Lubomír Müller
Dobrý den všem a velké díky za komentáře. Všechny jsou úžasné a dokazují, že nejsme lhostejní a zamýšlíme se nad leskem i bídou světa, a každý podle svého rozhodnutí a možností něco dělá, co pomáhá zvýšit jeho lesk a snížit bídu. Padl tu dotaz, zda je ta bajka opravdu moje. Jistěže, nic přejatého nevkládám. Bajka o hojnosti je součástí knihy Štěstěnky, kterou právě dopisuji a vyjde na podzim, a bude též v knize básní, bajek, pohádek a písní Když jsem byl maličký pacholíček. Ta je ve zrodu... A ještě k tomu zdrobnělému oslovení od Vandy. Mně to nevadí, jsem zvyklý na to, že mne lidé oslovují zdrobněle, dokonce i muži, a já také rád zdrobňuji ženská jména. Není to dětinské, není to vtíravé, není to nic víc, než projev laskavé radosti. A na této úrovni komunikace to není nic zlého, vždyť tady není třeba dodržovat "hradní protokol". =) Takže ještě jednou díky Vandičce, Zuzance, Haničce, Jitušce, Radovanovi, Alence, Blaničce, Milence, Dášence, Jiřince, Janičce, Olince za komentáře a všem vám přeji krásné dny prázdninového času naplněného hojností zážitků ♥
VANDA Blaškovič
Zuzano, vystihla jsi perfektně stav některých lidí větou: "Znám lidi, a mám je jinak jako lidi ráda, kteří stále vidí v každém větším majetku nepravost a cítí se ukřivděni, že jim se ho nedostává." Také takové lidi znám... Ještě doplňuji, znovu jsem si přečetla můj příspěvek po narážce Hanky. V návalu nadšení z Bajky jsem pana Lubomíra nazvala Lubomírku. Za to se omlouvám a upřesňuji, že jsem tímto příspěvkem mínila samozřejmě opětné pozvání pro pana Lubomíra a i jeho ženy Zdenky k našemu plnému stolu. Jako spisovatele pana Lubomíra Müllera obdivuji. Nic víc a nic míň....:) Takže Hanko, nemusíš se picnout.... A nyní se již omlouvám všem, prchám. Dobrou noc.
Zuzana Pivcová
Pane Lubomíre, Vaše "vysvětlení" s Vámi sdílím, i když slovně bych to tak vyjádřit nedovedla. Ano, být citově chudý může být jak (finanční) boháč, tak chudák. Ve škole nás učili, že chudí lidé měli veškeré mravní hodnoty, zatímco boháčům byla morálka cizí. Znám lidi, a mám je jinak jako lidi ráda, kteří stále vidí v každém větším majetku nepravost a cítí se ukřivděni, že jim se ho nedostává. Přitom by mnohdy mohli být naprosto šťastni z jiných věcí, které naplňují jejich život. Ale místo toho se staví do role "skromných hrdinů" a říkají, že vlastně žádný majetek nepotřebují a nechtějí, protože kazí lidi. Když se nehodnotí lidé podle toho, zda mají tmavé nebo světlé vlasy atd., proč je pro někoho tak důležité hodnotit se podle majetku? Každý má svou hojnost pojatou jinak. A myslím, že podle toho, jak k ní přistupuje, mu ji i život nadílí. Děkuji Vám.
Hana Rypáčková
Umím ji zpaměti :Na vysokém dubě.....střež se lišky hůř než vejra..
Hana Rypáčková
Já se asi z Vandy picnu....Připomíná mi bajku o lichotivé lišce....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%