Můj seniorský život: Potřebuju, aby den měl 36 hodin
FOTO: archiv autorky

Můj seniorský život: Potřebuju, aby den měl 36 hodin

12. 1. 2016

Když jsem jako nezodpovědná dvacítka v roce 1974 zdrhla z vysoké školy, nastoupila jsem k přepážce České spořitelny za 900 Kčs hrubého. Mzdový tarif byl pevně daný. Všechny pracovnice měly přesně dávno dopředu spočítáno, kdy dostanou přidánu další padesátikorunu, kdy a s jakou částkou odejdou do důchodu. Tak jsem si taky spočítala, že jestli budu mít tři děti, které jsem naplánovala, odejdu do důchodu v roce 2008 ve čtyřiapadesáti letech a budu mít důchod 812 Kčs.

Ale osud chtěl jinak. Do spořitelny jsem se po třetí mateřské nevrátila a změnila zaměstnání. Po zacinkání klíčemi se má pozice korespondentky ve Válcovnách plechu stala nadbytečnou a začala jsem střídat zaměstnavatele jak fusekle. V roce 2008 jsem si mohla o nějakém odchodu do důchodu nechat jen zdát, ještě mi k němu scházelo dlouhatánských pět let a byla jsem právě po dlouhodobé nemocenské opět bez práce jen na sociálních dávkách.

Cílová důchodová páska - únor 2013 - byla v nedohlednu, ubývalo sil: brigáda, úřad práce, brigáda, úřad práce, brigáda... K tomu ještě zrušili v ŽDB provoz, kde pracoval můj miláček a byli jsme bez práce oba, a nastala nejhorší etapa mého života - boj o holé přežití.

Nikdo nechtěl zaměstnat starou babu s kurzem obsluha PC ani inženýra, který si udělal rekvalifikaci obsluha CNC obráběcích strojů. Situace byla neúnosná a protože jsme v té době měli každý svůj byt, volili jsme jeden společný. Ani to moc nepomohlo. Rozhodla jsem se odejít do důchodu o rok a půl dříve v srpnu 2011. Do cílové pásky jsem se doslova doplazila jak Meresjev. A jak mávnutím kouzelným proutkem se můj život otočil!

Ó, jaká úleva! Místo tří tisíc podpory jsem najednou měla pravidelně skoro třikrát tolik. A začala jsem svůj seniorský život žít opravdu s vervou. Hned jsem se přihlásila do seniorklubu, o kterém jsem už hodně slyšela a stala jsem se jeho aktivním členem. Zájezdy, divadla, výlety vlakem či na kole, besedy v klubovně, různá sportovní klání, kurz trénování paměti, hudební či literární pořady, univerzita třetího věku...

Taky jsem už konečně měla peníze na častější cestování nejen za pěti vnoučaty, ale i za sestrou do Jeseníků, za přítelkyněmi rozsetými po Česku, za internetovými přáteli na srazy, a začala jsem po třiceti letech opět cestovat i za hranice. Nikam daleko, žádná exotika. Stačí mi Evropa - Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Itálie, Francie. Letos přidám Dánsko a Švédsko.

Rozhodně si svůj seniorský život umím užít. Na sedění doma a čumění na Šlágr, Esmeraldy a jiné telenovely mám času ještě dost, to si nechám na poslední desetiletí. Zatím místo televize trávím hodně času u PC - a to opět aktivně, protože třetí rok dělám stránky spolku pro onkologicky nemocné a začala jsem v listopadu dělat stránky našeho seniorklubu. S tím souvisí i další koníček – fotografování, protože fotky potřebuji právě k dokumentování činnosti, a na to zase navazuje úprava digitálních fotek. Přiznám se, že jsem i počítačový gambler, ráda hraju Kriskros/Scrabble a Mahjong.

A nesmím zapomenout ještě na jednoho koníčka, na své spisovatelství. Mám v plánu vydat ještě aspoň jednu knihu, kterou ale musím nejdříve do PC naťukat. A s tím zase souvisí mé veřejné vystupování v literárních pořadech pro seniorklub, ve spolku Maryška či v knihovně a v neposlední řadě i předčítání babičkám v domově důchodců.

Aby toho nebylo málo, kandidovala jsem do městského zastupitelstva a pracuju v kulturní komisi. Potřebovala bych, aby den měl alespoň 36 hodin. Já snad ani nebudu mít čas umřít, mě budou muset dotlouct paličkou na maso! Věk se nepočítá od letopočtu v rodném listu, věk si člověk určuje sám v hlavě a samozřejmě tomu napomáhá duševní pohoda.

Tu mám taky díky milujícímu muži, který mne trápí jen tím, že náš jedenáctiletý vztah nechce zlegalizovat a zajistit mi tak případný vdovský důchod, protože, byť to nechci přivolávat, čistě statisticky bych měla žít déle něž on...

 

Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.

Můj seniorský život
Hodnocení:
(4.7 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Jsi hvězda a co toho stihneš! Velmi tě chválím a dokumentace je na *****.
Olga Štolbová
Tedy Helenko, nejen, že jsi prima baba, ty jsi ještě úúúžasná ženská s neuvěřitelnou aktivitou. Máš můj obdiv a přeju ti, ať se všechno daří, hlavně ty "vdavky". *****
Marie Novotná
Nasadila jsi laťku hodně vysoko. :-) Jsi úžasná.
Zuzana Pivcová
Jsi dobrá, moc Tě chválím. A myslím, že i při takovém způsobu života nemají u Tebe kila navíc už nikdy šanci. :-)
Soňa Prachfeldová
Helenko chválím, jsi bystřina a skvělé děvče :-)
Alena Vávrová
:-) První vlaštovka v soutěži a hned téměř nedostižná ve svých aktivitách. Ať ti to, Helenko vydrží - zdraví ať přibývá a síly neubývají.
Eva Mužíková
Jen tak dál Helenko, já bych si z Tvého " hospodaření" s penzí měla vzít příklad. Pravda je, že platím 6.700,- Kč nájem plus el. energie, a zbývá mi okolo sedmi tisíc na vše ostatní Ale nedokáži toho moc ušetřit / auto, Bertík, pojištění, internet, mobil.../ ale ničeho z vyjmenovaného se nechci vzdát. Jo, a ta zmínka o čučení na Šlágr a telenovely??? Někdo má rád holky, někdo zase vdolky..Také ráda luštím, procvičuji mozek a u výše uvedeného Šlágru krásně při tom luštění usínám.... Užívej si života děvče...
Jana Šenbergerová
Heli, ty nemáš vrtulku, ale tryskový pohon. nedělám ani desetinu toho co ty, ale také mívám pocit, že mi čtyřiadvacetihodinový den nestačí. Ať tě elán neopouští a zdraví slouží! :-)
Eva Balúchová
Helenko,nemám slov,seš jednička!!!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.