Vyznání knihomolky
Ilustrační foto: pixabay.com

Vyznání knihomolky

12. 3. 2016

Vášnivou čtenářkou jsem už od dětství. Když jsem coby dítě z jihočeské vísky přišla na střední školu do Prahy, jedním z prvních opěrných bodů v novém světě se mi stala nejbližší pobočka knihovny.

Měla jsem štěstí, našla jsem ji blízko internátu, v němž jsem bydlela, a paní knihovnice byla ke mně shovívavá. Vzpomínám si, jak mi dlouho vrtalo hlavou, proč se na mě ta milá paní tak divně dívala, když jsem si chtěla vypůjčit něco od Jindřišky Smetanové. Inu, byla to sedmdesátá léta a naivní dítě nemělo tušení, že existují zakázaní autoři.

Četla jsem pořád, ve škole, ve vlaku i doma, aniž bych si uvědomovala, že to moje okolí vnímá jako něco výjimečného. Už na našem prvním abiturientském srazu po deseti letech moji tehdejší pražští spolužáci šli do kuchyně restaurace, v níž jsme se sešli, zda by jim nepůjčili alespoň kuchařskou knihu, kterou mi pak přinesli ke stolu. Zkrátka si mě bez knihy v ruce nedovedli představit.

Tak šel čas, čtou i moje děti a když se nám narodila první vnučka, napsala mi kamarádka redaktorka, abych z ní nezapomněla vychovat čtenářku - jak bych se o to nesnažila! Před pár lety jsem se zaregistrovala v Československé bibliografické databázi - tam mám svůj seznam knih přečtených i  těch, které si přečíst ještě hodlám, zkrátka jsem tam jako ryba ve vodě. A to, co se mi nesplnilo v profesním životě, splnilo se mi ve volném čase v mém bydlišti - od roku 2002 jsem tu knihovnicí! Plánuji si tuhle radost uchovat alespoň dalších dvacet let.

Ještě jsem neprozradila, jaké knihy vlastně čtu. Tak tedy z domácího prostředí čtu nejradši o osobnostech, např. Poločas nadějí, Český román, Tvář bez masky, Doktorka z domu trubačů, Jihočeši, 100 statečných, Řeč neřeč, Plovárny s Markem Ebenem a podobné. Z překladové literatury si většinou nevšímám prvoplánových milostných románů a z knih, které mě zaujaly v poslední době, uvedu např. Hlasy země, Tuláci, Ještě jsem to já, Rok sněhu, Vlámský obraz, Psí hvězdy, Stín větru, Vládkyně koření.

Mými oblíbenými autory jsou např. L. Vaculík, V. Cílek, Z. Zapletal, M. Hilský, A. de Saint Exupery, P. Coelho, A. Paasilinna.       

 

 

 

 

 

knihy
Hodnocení:
(4.7 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Jituško, mně se nepoštěstilo a mrzí mě to. Moji potomci lásku ke knihám po mně ani po manželce nezdědili. Jsem rád, že tu nacházíš spřízněné duše. Ještě bych dodal pro ostatní - Jituška také miluje citáty. My už se známe hafo let. *****
Jitka Havlová
Děkuji vám všem za příznivé ohlasy, paní Olinko Š. v knihovně se půjčují i načtené knihy na CD a na www. radioteka.cz najdete i mnoho dramatizací z českého rozhlasu - doporučuji Jméno růže a Kaplan má stále třídu rád. Paní Naďo kroniku naší osady píšu od roku 2011, hurá! Díky a užijte si březen měsíc internetu s knihou!
Naďa Pokorová
Paní Jitko, zdravím Vás, co by spřízněnou duši! Už po druhé ve svém životě dělám v naší vesnici knihovnici (nejdřív když jsem byla na mateřské a teď v důchodu). Také píšu kroniku vesnice. To knihovnictví jsem asi podědila po tatínkovi, dělal u nás knihovníka mnoho let a po jeho odchodu jsem se na čas této práci věnovala po něm. S knížkou jsem taky stále, u jídla, před spaním, v autobuse…Nejraději mám historické romány (Vaňková, Vondruška) a v poslední době mě moc zaujala K. Tučková. Přeji Vám hodně zdraví a mnoho pěkných knížek.
Lenka Hudečková
Hezký článek :-) . Já také čtu od první třídy, vždy a všude, kde jsem bydlela, chodím do knihovny a večer bez knihy neusnu. Jsem též knihomol :-)
Květoslava HOUDKOVÁ
Také jsem ráda četla, bohužel práce v kanceláři, umělé osvětlení atd. mi zhoršilo zrak. Přes den čas na čtení nemám (aktivity) a večer unavuje. Na knihovnu nemám ani místo (garzonka) - občas si něco půjčím v knihovně (téma výlety, tvořivost apod.) Snad chuť pro čtení knížek v lidech zůstane, i když moderní doba svou technikou klasické čtení přebíjí. Přeji Vám další zejm. mladé čtenáře. (Omlouvám se za následující upozornění: Vaše jméno je též uvedeno v rubr. TIPY - "Velký plán" -termín 24. 2. je již prošlý- prosím, vystornujte - dejte jinou-aktuální-pozvánku - dík)
Zdenka Jírová
¨Knihy jsou mou vášní od dětských let. Nevím, kolik jsem jich přečetla za celý život, ale asi by mohly zaplnit pokoj. Bez knih si nedovedu život představit. Vedla jsem k tomu i své dvě dcery teď mi dělá radost můj 9 letý vnuk. který už čte od 5 let a a knihy se mu líbí. Tu knihovnici jsem kdysi dělala také. ale jen odborné literatury na pracovišti. Beletrie je ovšem zábavnější.
Olga Štolbová
Také jsem od dětství vášnivá čtenářka, ale po složité oční operaci, skoro nečtu. Připadá mi, že žiju jen půl života. *****
Zuzana Pivcová
Jste člověk na svém místě a to je pak pro návštěvníky Vaší knihovny velké terno. Musela jsem se trochu pousmát při zmínce o zakázaných autorech. Když jsem v posledním ročníku na fakultě (kromě němčiny jsem studovala ještě češtinu, i když nikdy neučila) byla 6 týdnů na praxi na devítiletce s rozšířeným jazykovým vyučováním, bylo to na jaře 1971, suverénně jsem na žáky vybalila "revizionistické" informace z "Padesáti českých spisovatelů", knihy z roku 1968, která už mezitím byla na indexu. Třídní učitelka mě prosila, ať už to příště nedělám, nebo že s tím bude mít problémy. Už to začínalo!
Jana Šenbergerová
Čtenářství není koníček, ale pořádný kůň. Naštěstí jsou knihovny i knihkupectví plné "obroku", takže i mému koni je stále do skoku. Mám ráda knihy, knihovny i knihovnice či knihovníky. Tím jste se paní Jitko zařadila k mým oblíbencům. Ať vám ta vaše radost vydrží co nejdéle. :-)
Hana Rypáčková
To je milé, že tu máme další knihovnici. Já jsem taky od dětství čtenářka a když jsem ze Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích přišla do Prahy, taky jsem postála v knihovně se slovy:"To nemůžu za celý život přečíst!" Jsme rodina čtenářů...Vnučka, když jsme byli ve Slavonicích, neopomenula navštívit knihovnu své tehdy oblíbené autorky Lenky Lanczové. Kniha je opravdu nejlepší přítel a má tento měsíc svátek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.