Život po šedesátce: Žijte svůj výjimečný čas na této zemi podle sebe
Ilustrační foto: ingimage.com

Život po šedesátce: Žijte svůj výjimečný čas na této zemi podle sebe

14. 8. 2020

Poslední dobou na celém světě neustále někdo řeší otázku, jak by měli či neměli lidé v důchodovém věku prožívat svůj podzim života. Možností se nabízí mnoho a rozhodujícím prvkem je situace finanční, rodinná, osobní.

Senior má většinou svůj zasloužený příjem, střechu nad hlavou, dospělé děti, vnoučata…

A jsme na stopě záhady. Byli jsme vychováváni v nějaké rodině, absolvovali jsme předškolní výchovu, pak nastala školní léta. Příprava na budoucí povolání nám  také zabrala nějaký ten rok. Nastoupili jsme do práce, založili rodinu, vychovávali své potomky a... najednou jsme měli pocit, že je toho na nás naloženo nějak moc. Věděli jsme, že máme před sebou ještě spoustu práce, povinností a starostí na dlouhá léta. V myšlenkách jsme se začali vracet do svého dětství, kdy jsme měli  tolik času na hraní, na kamarády, na zábavu a sporty. Kolik jsme jen viděli filmů v kině, a ty knížky, které jsme tajně dočítali až do ranních hodin s lampičkou v posteli, by se daly vážit možná na tuny.

Neúprosný a neúplatný pán času dále roztáčel svá soukolí, děti odrostly, dostudovaly, našly si práci, založily vlastní rodiny. A přišel na svět další senior a najednou vzniklo dilema: kdo zařídí, aby o něj bylo postaráno, aby měl stále co dělat a nenudil se, aby neseděl jen doma a koukal na nekonečné seriály v televizi. Opět se celosvětově radily mezi sebou chytré hlavy. Senior vzpomínal na své dětství, mládí, tam by se hned vrátil, tam a tehdy mu přece bylo nejlépe…? 

S léty už ale zapomněl, jak se ho rodiče snažili už od jeho narození vychovávat, jak nenápadně ohýbali  ten svěží proutek, jak přibývalo zákazů, příkazů a různých omezení. Jez zeleninu, je zdravá, pomáhej mladšímu sourozenci, zajdi nakoupit, běž brzy spát. Nechej se ostříhat, ukliď si pokoj.

Já jsem v důchodu necelé dva roky. Kromě několika návštěv ročně v rodinách mých dcer, péče o vnučku při nemoci, nebo jejich prázdninových pobytech u mne nemám žádné jiné povinnosti. Starám se o své zdraví, chodím cvičit, na procházky do přírody. Zajdu si zaplavat, občas se projedu na kole. Když napadne sníh, vytáhnu z komory běžky a zamířím do blízkého lesíku. V batohu si donesu z půjčovny jednou měsíčně kopec knih a čtu do pozdních nočních hodin. Ráno vstávám, až se mi chce z postele.

Oblečení si koupím takové, jaké se líbí mně. Podobně je to s jídlem, vařím si to, na co mám zrovna chuť. Pak si na půlhodinku zdřímnu. Televizní ovladač má jen jednoho pána a to jsem já! Copak se život dítěte může srovnávat s mým současným královským bezvládím seniora? Takže, milí senioři, hlavy vzhůru a už žádné stesky v ústraní, toto období je dle mého názoru nejkrásnější částí života, buďte šťastní, že jste se ho ve zdraví dočkali, nechtějte trávit nejkrásnější roky v roli zástupných rodičů vnoučat.

Ano, pomáhejte, i vy jednou tu pomoc budete potřebovat, ale zůstaňte svými pány a žijte svůj výjimečný čas na této zemi podle sebe.                    

aktivní senioři stárnutí
Hodnocení:
(4.8 b. / 44 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ludwig Ludwigovicz
Optimismus je určitě skvělá věc, leč vylézt na střechu a opravit ji je o něčem jiném
Martina Růžičková
Prima optimistický článek :-). Jsem v důchodu od ledna a těším se z toho, že mám čas na svoje zájmy a hlavně na své blízké.
Venca V.
Krásný článek, doporučuji k četbě všem +60. V našem věku je jediný člověk, za kterého jsme odpovědni, pouze ten, který se na nás dívá....v zrcadle. Jen na nás záleží, jaký zbytek života sami prožijeme (za předpokladu slušného zdraví), zda takovým jaký chceme, nebo se necháme vykořisťovat okolím a rodinou.
libuše zemanová
Každý věk má svůj půvab a já si ten svůj 70 plus užívám plnými hrstěmi.
Michaela Ďurčová
Myslíte po šedesát pětce, ne? Víte, ta hranice se stále zvyšuje...
Věra Halátová
Paní má jen jednoho pána a tím je ona sama. Nemusí se na nikoho ohlížet. Snad je skutečně absolutně šťastná, když toto tak propaguje. Každý věk má svoje. I své šťastné chvíle i chvíle ne příliš šťastné. Po přečtení toho literárního dílka paní Staňkové, myslíte, že mladí se budou těšit na stáří? Těžko.
Jarmila Svěrkotová
Miluji věk-60+..........a za sebe mohu říci-je to opět jedno nádherné období života.A hlavně, čas být sama se sebou,jen tak....pro radost z bytí.
Růžena Kuželková
Já začínám den na "Íčku" při 2 otázkách,nečekám výhru(pokud se dostaví,tak potěší),ale říkám tomu - startuji si den - ,pak Seznam,"Fejzbuk" a hurá do nového dne,to je můj rituál,zvikla jsem si na něj a pokud můj "uličník "noubuk" stávkuje,tak se nemohu - rozhýbat hihi :-))
Marta Novotná
Jak se říká: první polovinu života nám komplikují rodiče a druhou děti :-) Ale každý člověk člověk je strůjcem svého štěstí.
Marie Doušová
Moc hezky se to čte ,ale někdy to nejde dělat si jen to, co chci. Jetliže člověk není sobec a má kolem sebe v rodině nemocné , tak pomáhá jak to jde a na sebe moc času nemá. Přesto ráda pomáhám i na úkor svého času. Každý nemůže .........co by chtěl......ale dělá to, co zvládne.....

Zpět na homepage Zpět na článek