FOTO: autor

Obilí

31. 7. 2016

Na světě je krásně. Jedeš krajinou, na polích radostně práší kombajny a plní své útroby obilím. Oves je opomíjen, alespoň je připomenut v písních a ovesných vločkách, pšenice v tandemu s žitem, díky říkankám, kde vede drůbež, se hřeje v pecích, bobtná do voňavého, křupavého chleba. A ječmen? Vede, vede, lidský um jej dokáže proměnit v zlatavé potěšení, a když se trošku opraží, máme pivo tmavé, kde vůně karamele a nasládlá chuť se perou o výsluní chuťových buněk našich žíznivých úst.

Ano, na světě je krásně.

glosa Můj příběh

Autor: Radek Otáhal

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

VANDA Blaškovič 2.8.2016 15:27

Ano, Radku, na světě je krásně....S písničnou si jdu jako ptáček....)) Zdravím ! Tra la la...V.

Zuzana Pivcová 1.8.2016 19:25

No, cestou na víkend v jižních Čechách jsem pozorovala obilná pole. Místy bylo obilí poválené prudkými dešti, jinde už posekané. Jsem ráda, že v jižních Čechách zemědělství úplně nepadlo!

Drahomíra Stínilová 31.7.2016 18:49

Souhlasím. Obilná pole mají svůj půvab a když je to pravé světlo, je na ně úžasný pohled. Náš kraj je skutečně krásný.

Alena Vávrová 31.7.2016 11:16

Souhlasím: ano, na světě je krásně. Vítejte!

Elena Valeriánová 31.7.2016 10:04

Pane Otáhale, vítejte mezi námi. Hezky jste se uvedl.

Helena Votíková 31.7.2016 09:36

Moc pěkné. Když se tak touláme po vlasti, hned mne napadnou slova z básně J.V. Sládka.

Hana Rypáčková 31.7.2016 09:16

Opravdu hezké rozjímání. O pivu, které je v těchto dnech takový kamarád. A ten oves- jen nějaké proužky vedle brambor- asi pro koně.

Jana Šenbergerová 31.7.2016 09:13

Milé čtení po ránu. Doufám, že se zapojíte častěji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Co by, kdyby…?

Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?

Věra Ježková

Lidská hloupost nezná meze

K napsání tohoto zamyšlení mě přivedly dvě věci. Jako první byl můj ranní nález, ale o tom později. A druhým byl impulz z televizního zpravodajství.

Elena Valeriánová

O mojí kadeřnici

Mám rád, když život běží, tak, jak má, bez nenadálých skoků sem, nebo tam. Mám na takový postoj, vzhledem k věku, už nárok. Říká se sice, že změna je život, ale to rčení postrádá přesnější obsahovou náplň. Mám raději jistotu, neboť jistotu znám. Na rozdíl od té změny.

Jan Zelenka

Letos tedy nééé, slibovala jsem si. A byla hoňka zas

Koupit balící papír. Přinést jmelí babičce. Objednat várku cukroví. Venku sněží - to potřebuji novou čepici. Zaběhnout do zásilkovny. Zajistit obálky na penízky a už nedělat opentlené ruličky. Nezapomenout na holky z práce, vždyť zítra máme kvokvo. A pozítří je Rybovka v kostele.

Jana Mesarčová

Nostalgické rozjímání na louce nad městem

Docela normální den. Na louce nad městem je ticho. Až posvátné. Smráká se. Jen na západě obloha z posledních sil žhne pastelovými barvami. Oranžová, šedomodrá, žlutá. Jsou roztažené do šířky. Působivá kulisa.

Jan Zelenka