Prázdninová reportáž: Sever trošku jinak, další den
FOTO: autorka

Prázdninová reportáž: Sever trošku jinak, další den

18. 8. 2016

Je neděle a po dlouhé cestě máme trochu odpočinkový den.

Jsme prý ve výšce 250 m.n.m. Po snídani sedáme do autobusu a jedeme do blízké vesničky Bottnaryd (Horní ves). Vedoucí CK nás vede do místního kostelíčku. Je trochu zvláštní - především tím, že na stropě jsou namalovaní čerti. Bottnarydský kostel je neustále otevřený, ve dne i v noci. Stojí zde už od roku 1628. “Hýří“ tzv. pokornými barvami. Na jedné straně světlé balvany, na protější světlý oltář. Na jedné straně kostela vidíme Nový zákon, na protější Starý zákon.

Vedoucí nám povídá historii vesničky, nezapomíná ani na místní zvyky. Ve Švédsku  není prohibice, jak se mnozí z nás domnívali, alkohol se dostane koupit jen ve speciálních prodejnách. Nejsou zde ani hospody. Každý pátek se však lidé scházejí u svých přátel, nebo v místních kostelíčcích. Zde je útulná místnost, kam každý přinese něco k jídlu či pití a pak se všichni vesele baví.

Švédi byli katolíky do nástupu Vasovců. Vasa vyhnal Dány a prohlásil zemi za protestantskou. Protestanti protestovali proti odpustkům. V protestantském kostele není zpovědnice, ale obrovský globus. Ten slouží k odpouštění hříchů. Neustále zde svítí jedna svíce. Pokud mám potřebu se vyzpovídat, zakoupím si svíčku, zapálím, postavím na určené místo na glóbu a třeba prohlásím „to jsem to zase včera trošku přehnala, co?“ No a mám odpuštěno. Určitě by se taková zpověď zamlouvala i mnohým z nás.

Faráři žijí běžným životem. Mohou se ženit a zakládat rodinu.

V kostele probíhají i pohřby. Rakev stojí uprostřed kostela kolem je příbuzenstvo. Na smutečním hostině sedí na místě po nebožtíkovi farář. Za života si každý člověk píše svůj testament. Ten obsahuje informace o tom, jak a kde chce být pohřben, koho je třeba pozvat na pohřeb.

„Život je nespravedlivý a krutý, přesto ho má smysl žít“!

Vedoucí vypráví i jiné zajímavosti. Třeba to, jak se Švédi snaží co nejvíce investovat do dětí. Děti jsou to jediné, co po nás zůstane! Výchova je zde věcí veřejnou. Škola nemůže zodpovídat za výchovu dětí. Škola vzdělává, rodina vychovává! Je zde velice málo policie. Největším policajtem je zde táta.

Pan vedoucí by povídal dále. A stále bychom se dozvídali něco nového a zajímavého. Čas je však neúprosný. Poslední fotečky a kostelíček  opouštíme. Ještě si prohlížíme zajímavý hřbitov a zvonici a jdeme na společnou procházku.

Cesta vede kolem jezera, je pěkné počasí, takže jsme spokojeni. Své žaludky plníme borůvkami, občas najdeme i nějakou houbu. Třeba ji nasušíme.

Asi uprostřed vycházky se dozvídáme, že ne všechny borůvky jsou borůvky. Některé jsou trošku jiné - mnohem vyšší a mají světlejší listy. Mají prý zvláštní účinky. Pokud jich sníme více, budeme „opilí“. Název mi bohužel vypadl z hlavy, třeba někdo bude vědět víc. Opít se však nikomu nepodařilio!

Řidič autobusu nám šetří čas a nohy, přijíždí naproti. A co se stalo? Opět nejsme všichni. Jedna naše členka si cestou řekla, že celé jezírko obcházet nebude a sama samotinká se vrátila zpět k autobusu. No a ten mezitím odjel k nám. Opět mám nervy na pochodu! Mnozí se mě ptají, proč se stále nervuji, když nejsem vedoucí CK, ale pouhý zprostředkovatel. Odpovídám jednou větou: protože jsem zvyklá nést za naše lidi zodpovědnost.

No, musíme čekat. Volat nemá smysl, mobil je někde v autobusu!

Po čase se paní objevuje na obzoru. Hurá! Chtěla si  zkrátit cestu, ale šla pak dvakrát tolik. No bohužel, hlavně,že je v pořádku…

Odjíždíme na ubytovnu, odpoledne máme odpočinkové. Někteří se jdou koupat do jezera, jiní využívají možnost vypůjčit si kola a vyjet si na průzkum. Další si půjčují lodičky, aby si užili plavby třeba mezi lekníny.

A v neposlední řadě jsou i tací, kteří jdou na vycházku či jen sedí a celé odpoledne z dopolední „námahy“ odpočívají.

Večer se dělíme do různých skupinek. Venku je krásně, takže využíváme venkovního posezení. Pivko, vínko, třeba i něco jiného, ale hlavně dobrý pokec a skvělá nálada na pokec! Chtěli bychom sedět déle, ale ráno brzy vstáváme, protože nás čeká zajímavý, ale celkem namáhavý den. Pojedeme do Stockholmu.

 

Přečíst si můžete také: Prázdninová reportáž: Sever trošku jinak.

 

PRÁZDNINOVÁ REPOTÁŽ - Napište reportáž z výletu, dovolené, z vašeho města či obce. Autoři reportáží získají předplatné MF Dnes, anebo kvalitní LED svítilny. Pravidla soutěže najdete zde.  

cestování Soutěž - prázdninová reportáž
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
Lidičky---dnes jsem se vrátila s našimi seniory z TATER !!- Takže další pokračování-i když snad s neškodnou přestávkou----bude co nejdříve pokračovat!!!
Dana Kolářová
Povedená prázdninová reportáž ze severu.
Zuzana Pivcová
Jsou to pro mě bezvadné informace, které se nikde oficiálně nedočtu. Díky, Hanko.
Anna Čípová
Hanko, moc pěkné čtení. Tolik zajímavých informací, díky za ně.
Dagmar Bartušková
Další poutavé vyprávění ze severu. Jako bych tam byla s vámi! Hano, těch ne-borůvek k levnému opití jste měli nasbírat mnohem více, pak byste určitě poznali jejich pravý účinek, ale kdoví - jaký, možná i projímavý.:-) :-) :-) Osobně bych dala přednost plavbě bárkou mezi lekníny. Jsem trochu romantik - nechat se vést... Třeba by mě to inspirovalo jako kapitánku lodi - pro další íčkařské plutí na parníku Moravia. A závěrem dne ten alkoholický pokec! Věřím, věřím, že to nemělo chybu. A ta zbloudilá ovce? Jo, někdy se holt i stádo rozprchne. Hlavně, že našla cestu zpět! Ale na to se rychle zapomíná. Krása Stockholmu jistě stála zato.
Helenka Vambleki
Jojojo, přesně tak to bylo - a tu opozdilou babu bych na místě vyfackovala! :-) :-) :-)
Hana Práglová
Díky,že jste si se mnou trošku zacestovali!!! Ráda bych přidala fotky přímo k příspěvku,ale můj "prístroj" už je asi fakt starý !!! Pokud není starý,tak zajisté unavený a HODNĚ PAMATUJE !!!. Než se vzbudí a je ochotný se mnou minimálně spolupracovat,trvá to nejméně 10 minut.To už mám nejenom uvařené kafe,ale i skoro vypité!!!! A vložit fotky???To je NADÚKOL!!! Ale není snad všem dnům konec...-Až se vrátíme z Tater,budu pracovat snad na novém...:)
Alena Tollarová
Hanko, zase jsem si ráda přečetla Tvoje zajímavé vyprávění. Akorát je škoda, že pro fotky se musí k Tobě na profil. O vlohyni jsem nikdy neslyšela, u nás asi neroste.
Jana Šenbergerová
Jejda, vlochyně! S tou jsem si zadělala na hezký problém. Před lety jsem byla s kamarádkou na borůvkách a narazila na takové pěkně lesklé a dobré. Ty jsem nesbírala, ale rovnou jedla. Cestou domů jsem začala dvojitě vidět a bylo mi prapodivně. Hned mi došlo, že to asi nebyly normální borůvky, tak jsem doma hledala, co jsem to vlastně požila. Od té doby vlochyni znám a už jsem se s ní několikrát u nás setkala.
Alena Vávrová
Jo, jo, moc krásně se to s Hankou vzpomíná a bude vzpomínat ještě dlouho ;-).

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.