Děkuji. Obyčejné slovo, které hodně znamená.
Ilustrační foto: pixabay.com

Děkuji. Obyčejné slovo, které hodně znamená.

20. 8. 2016

Váhala jsem mezi tímto titulkem a titulkem Černé pondělí. Pak jsem si řekla, že ten první je namístě.

V pondělí jsme absolvovali cestu do Západních Čech, při odběhnutí na parkovišti jsme nasbírali i pár hříbků, co jsme potřebovali, vyřídili. Prostě dobrý den, řeklo by se.

Cestou domů se přihodilo něco, na co budeme asi dlouho vzpomínat. Vraceli jsme se hodně pozdě, na nebi svítil měsíc a já si lámala hlavu, jestli dorůstá, nebo couvá. Najednou se z vysoké trávy podél silnice vyřítilo divoké prase. V osmdesátce moc šancí nemáte. Ozvala se příšerná rána, kanec vlítl pod auto, rozlámal, co se dalo. Pasy nás přitáhly do sedaček, oba airbagy vyskočily. Určitě je to perfektní věc, ale když auto ještě jede, vůbec nic nevidíte. A stát se to v zatáčce, raději ani nedomýšlet, kde jsme mohli skončit. Zastavili jsme, vystoupili a koukali, co se stalo.

Měli jsme štěstí, že se nehoda stala blízko parkoviště, kde nocují kamioňáci. Hned dva přiběhli, pomáhali auto odstrkat za krajnici, označili místo nehody, dali varovný trojúhelník. Romča volal policii a odtahovku. Já volala domů a rozklepaným hlasem říkala něco v tom smyslu, že nevím, jak se dostaneme domů a co se nám stalo. Prostě šok. Ti dva kluci, když mě slyšeli, hned přinesli deku a čaj, a jestli potřebuji, že si můžu jít lehnout do kamionu. Přijela policie, dopraváci, myslivci. Nafotilo se, sepsalo se, a že budeme čekat na odtahovku a odvoz domů. Policie tam po celou dobu zůstala a jejich modrá-modrá nám blikala za zády. Nehoda se stala v místě, kde není plot a nejsou ani svodidla. Nic tedy divočákovi nebránilo, aby z pole šel rovnou do silnice. 

Všichni, kdo nám pomáhali, byli mnohem, mnohem mladší než my a šance, že si přečtou článek, je mizivá. Možná někdo z příbuzných. A i když jsme všem poděkovali snad desetkrát, mám potřebu to tak nějak vykřičet do světa.

Děkuju. Chlapi díky za vaši společnost, za čaj, za deku.

Děkuju za ta modrá blikající světla. Tentokrát opravdu znamenala bezpečí.

 

 

(Fotky z nehody k článku nepřikládám, nejsou nijak drastické, ale někdo je třeba nechce vidět. Jsou jen dvě, u mne na profilu – Foto – Kanec)

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslava Handlová
Helenko, můžete mluvit o štěstí v neštěstí. V tak smutné chvíli je člověk vděčný za každou pomoc. Tak, ať slova díků letí do světa. Dovolím si dodatek k fotce divočáka: pěkně se Vám podařilo srazit ho k věčnému spánku rovnou do kytek (to je jen pokus o vtip, nikoli zlehčování havárie, nebo slov díků- snad mne nebude někdo za tento postřeh kamenovat?).
Anna Čípová
Tak to bych nechtěla zažít. To je dobře, že jste to zvládli bez újmy na zdraví.
Lidmila Nejedlá
Helenko, to je pech! Lituji Vás, ale i toho zbrklého kance. Dostal se alespoň na pekáč? Je dobře, že jste neutrpěli zranění.
Květoslava HOUDKOVÁ
DĚKUJI je opravdu jen obyčejné slovo - u Vás, Votíkovi, dobře zakotvené již zřejmě od dětství. Některé současné děti však poděkování neznají, nenapadne je toto kouzelné slůvko vyslovit - proto jsem dnes téma dala jako Otázku dne.
Zuzana Pivcová
To jsem si oddychla, že to dobře dopadlo. V pondělí (běhen dovolené) jsem se vracela z Českých Budějovic k nám do Týna. Najednou, že autobus musí dělat objíždku, protože je na silnici u Hluboké vážná havárie. Pak jsem to četla v novinách. Bohužel i smrtelné zranění z cizího zavinění. Jsem ráda, že se vám dostalo pomoci od dobrých lidí.
Květoslava HOUDKOVÁ
Včera, když jsem byla u Vltavy na vystoupení zpěváků Hudeb.divadla v Karlíně, paní, co seděla proti mně, zazvonil mobil, tak tedy poodešla. Dost dlouho trvalo, než se vrátila, uplakaná: Kdosi jí sděloval, že sport.trenér jejích dětí měl nehodu na dálnici s kamionem - pokud jsem pochopila, tak nepřežil, ve voze byly i další osoby (večer to - myslím - bylo v TV). Je strašné, jak rychle se změní pohoda v tragedii. Helenko-divočák je jen hloupé zvíře, ale řidiči by měli dodržovat vše, tak jak mají - jen zřejmě na to nemají hlavu! V neštěstí je i "kapička" štěstí - když to odnesou plechy.
Oldřich Čepelka
Děkujeme, že jste se o tenhle přiběh rozdělila s námi ostatními. Taky to potřebujeme slyšet a číst.
Lenka Hudečková
Helenko, i když jsem už o Vaší nehodě věděla, stejně mně při čtení článku běhá mráz po těle...Ještě, že jste vyvázli zdraví aspoň vy, když už to odneslo auto...A kamioňáky chválím za pomoc...paráda.... Tak hodně zdaru v další jízdě k nám na Západ :-)
Jiří Hudeček
Helenko, vím o čem píšeš. Před pár lety po noční jsem jel domů a vběhl mi tam pořádný srnec. V ten moment mi naskočila rada- nesnažit se uhnout, jinak je to ještě horší. Také jsem měl "jen" rozbitého Ferdu. Dobře to dopadlo a kamioňáci jsou také jenom lidi.
Naděžda Špásová
Helo, muselo to být hrozné. Zaplaťpánbůh, že to skončilo jen rozbitými plechy a že jsou ještě stále mezi námi hodní lidé. Není to tak dlouho, co se to stalo příteli mé sestry, když jel z noční. Taky to odneslo jen auto.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...