Prudiči z MHD
ilustrační foto: pixabay.com

Prudiči z MHD

9. 4. 2018

Občanský průkaz vlastním hodně dlouho a jsem už fakt dospělá holka. Dorostla jsem do seniorského věku. Když mě před šesti lety poprvé dívenka v autobuse pustila sednout, obezřetně jsem se ohlédla, zda za mnou nestojí někdo potřebný. Nestál. Místo bylo opravdu nabízeno mně. Poděkovala jsem a usedla. Byl to divný pocit. Zvykla jsem si a kdykoli ráda nabízené místo přijmu.

V průběhu života jsem se párkrát setkala s lidmi pokročilého věku, kteří v MHD prudili, jako kdyby si potřebovali něco dokázat. A nešlo jen o tvrdošíjné odmítání uvolněného místa. 

Příklad první: Poloprázdný autobus. Nastoupí starší muž a hrne se k již obsazenému sedadlu pro invalidy a začne vykřikovat na celý autobus, jak je ta mládež nevychovaná a zabírá taková místa. Děvče sedí se sklopenou hlavou a nebrání se. Muž slovní atak stupňuje. Zastávka autobusu "U nemocnice" a děvče, těhotné děvče s námahou vystupuje. Ten nerudný člověk jí najednou chce pomáhat ze schůdků. Děvče rázně odmítne a upozorní ho na uvolněné sedadlo. Dveře se zavírají a muž si sedá na sedadlo. Na jiné sedadlo, než je to pro invalidy.

Příklad druhý: Plný autobus. Nastupuje babička. Je krásná, upravená, klobouček a rukavičky. Taková dáma jako z první republiky. Přijímá uvolněné sedadlo. Jede několik zastávek a vystupuje. Vystupuji i já. Špatně odhadnu délku kroku a malinko jí sjedu po patě. Omluvím se. Stařenka, ta kouzelná stařenka, se otočí a hrubým hlasem zahlaholí "Dávej pozor krááávo."

Příklad třetí: Je dopravní špička. Do našeho spoje, který je plný k prasknutí, přistupuje letitý pán. Nespokojí se s místem u dveří a mermomocí se za doprovodu nevybíravých a hrubých slov dere do autobusu. Z nitra autobusu se ozve výrazný mužský hlas. "Uklidni se, staříku." Muž zbystří a světe div se, uklidní se. Už se nikam necpe, nehuláká a je z něj tichý cestující.

A za sebe zmíním všudypřítomné a dlouhé telefonní hovory v autobusech, které se ozývají ze všech stran. Hlasité a nekončící telefonní hovory o ničem, o soukromí, o pracovních problémech. Nemám to ráda. Někdy mě napadá se ozvat a stát se protivnou babou, prudičkou z MHD.

Můj příběh
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Líbí se mi prožitek Jany K. Myslím, že neprudím a moc se s tím ani nesetkávám. S mladými dobře vycházím. Ale v dálkovém autobusu opravdu dvě kamarádky toho semelou. dokonce i o lidech, které znám, je to nepříjemné.
Lidmila Nejedlá
Nejsem prudič. Dokonce ani tehdy ne, když mě mladík s batohem na zádech při otočení málem vyhodil z tramvaje. Omlouval se a přitom mě držel stále za ruku...bylo mi ho líto, jak byl vyděšený, musela jsem ho uklidňovat, že se nic nestalo.
Jana Kollinová
Článek se mi líbí. Připomněl mi jeden zajímavý zážitek. Nabídla jsem své místo stařence, malinké, hubené a ona mi s úsměvem řekla: "Děvenko, jen seďte, však vy se ještě nachodíte a já si každý krok musím užít." Mně, tedy děvence, bylo přes šedesát. Hned na příští zastávce vystoupila a rychle cupitala za svým cílem. Určitě se stále usmívala.
Dana Puchalská
Můžeme těm v MHD taky říkat BOJOVNÍCI O SEDADLO A MÍSTO U TYČE. Ale někdy se skutečně těším na to, až z toho budu, vagónu Metra nebo z tramvaje vystoupíme. A ty telefonické hovory v MHD jsou někdy fakt na hlavu. Jsou občas jako obecní rozhla hlásná trouba dohromady.
Mirek Hahn
S hlasitým telefonováním to, myslím, přesně trefila Věra Ježková..., jde o "důležitost". To je přímo statusový symbol s bonusem: "heleďte, nejenže mám telefon, ale umím i telefonovat". Považuji to za veřejně přiznanou slabomyslnost :-)
František Pašingr
Telefonuji jen když musím a většinou si na to vystoupím. Napadá mne však proč telefonování vadí víc než když si dvě báby celou cestu povídají. Asi, že z telefonátu zvědavec slyší jen půlku a to mu vadí.
Libor Farský
Mám pocit, že slovo "prudič" a sloveso "prudit" má o hodně jiný význam.
Zuzana Pivcová
Různé výstupy zažívám takřka denně. Jsem ráda, že ještě nepociťuji potřebu sedět. Nejsem vzhledově typ, nad kterým se někdo s otráveným obličejem přece jen ustrne. Že sedí pražská mládež, to je běžné. Ale mě štvou různé dámy (víc než muži), které si po nástupu běžně sedají na krajní sedadlo, čímž obsadí dvě místa. Lidé kolem stojí, protože třeba nejedou moc daleko, tak jim to za dohady nestojí. Někdo přece jen dámu požádá, zda by ho pustila k oknu, a ona se tváří, že dělá milost. Telefonování je kapitola sama pro sebe. Někomu to vydrží i čtvrt nebo půl hodiny. na to jsou dobré právě seniorky, které mají o víkendu nebo kdy hovory zadarmo. Ty obtelefonují celé příbuzenstvo a kamarádky. Pánové senioři se zase tlačí a mrzutě vše kritizují. Já, když už jsem naštvaná, aspoň si mrmlám tiše pro sebe a semtam použiji i nějaké nezdvořilé oslovení. :-D
Jarmila Komberec Jakubcová
Skvělý článek - asi jsem prudič i když zásadně na místa pro invalidy nesedám, většinou stojím a i když působím dojmem vetché stařenky skoro nad hrobem, nikdo mně nepouští sednout. Ale zase musím přiznat, jezdím MHD velmi málo tak nejsem úplně objektivní.
Dana Puchalská
Jako kdybych to viděla. Mám s tím zkušenosti. Nejhorší je to navečer, když jedou lidi domů a PRUDITEL honem a honem a nutně musí sedět tam kde je zvyklý. Jako L. super.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...