Nový partner, nová rodina. A to bývá často problém

Všechno má rub a líc, starší lidé mají svoje rodiny a taky svoji minulost, zakomponovat tam nového člověka je složité, jsem vdova na svého otce a dědu vzpomínají všichni s láskou, byl by to problém, ale najít kamaráda, který by si žil svůj život a občas by někam chtěl vyrazit nebo na výlet, to se asi nedá a o lásce v každém věku si tak nějak myslím své

Svého druhého muže jsem si vzala, když mi bylo čtyřicet pět a jemu třicet sedm, byl svobodný, když jsem jej poznala a když mi navždy odešel, moje děti na něj vzpomínají s láskou a chybí jim, on byl v mé rodině také šťastný. Mám nyní jako já stejně starého kamaráda, bezdětného vdovce, který má rád moje děti, cítí se s nimi dobře a je s nimi rád. Rád jezdí na setkání s mou rodinou, má mé děti i vnoučata rád.

Tento článek se mi líbí. Před časem tady někdo psal o "lásce v každém věku", a podobné bláboly. Toto je pravda. Toto já říkám svým dětem, že si ne berou jen tu jednu osobu, ale s ní celou její rodinu. A když jsou lidé starší, rozvedení nebo ovdovělí, každý má svou rodinu a bývá často problém, že každý partner upřednosňuje "ty své lidi". Žena, 74 roků, ovdovělá, začala žít se stejně starým ovdovělým mužem. Z počátku si to nemohla vynachválit, později už nebyla tak nadšená, po dvou letech brble na jeho děcka a vnoučata. Není to tak jednoduché.