Moje nezapomenutelné vánoce
ilustrační foto: pixabay.com

Moje nezapomenutelné vánoce

6. 12. 2018

Dnes je něco jinak. Tatínek jde do svátečního pokoje a přes pootevřené dveře je cítit teplo z kachlových kamen. Několikrát se vrátí, promluví s maminkou a dveře do pokoje zavře. Maminka mě po vykoupání navléká do trikáčů. Nejdříve nohy, natáhne obleček do pasu, trošku mě natřese, navlékne obě ruce a zapne na zádech pár knoflíků. Jsem zámotek v teplé pletenině a je mi krásně, protože je zde tatínek i maminka. Něco voní a já se těším na večerní čtení pohádky.

Maminka mě vezme do náručí a nese do postýlky. Objímá mě tak, že nevidím do rohu pokoje, kde obvykle stojí pokojová lípa. Každý rok vykvétá bílými kvítky a je ozdobou svátečního pokoje. Vedle lípy je vysoký květinový stolek. Čtyři tenké nožky má v horní třetině  zpevněny ohrádkou a na horní ozdobné desce je krásný asparágus, který má dva výhonky s červenými bobulkami. Moje postýlka je vede kachlových kamen. Maminka mě do ní postaví, zatáhne síťovou postranici, abych nevypadla a otočí směrem k oknu. Všechno v pokoji mizí a je zde jen nádherný svítící strom, upevněný v obyčejném dřevěném kříži. Na vrcholu je hvězda z korálků navlečených na drátky, ukončená drátěnou spirálou k navlečení na nejvyšší výhonek. Je nakloněná. Na větvích svítí zapálené svíčky v klipsech, některé se naklání, voskové slzy padají dolů a tuhnou na novinách pod stromečkem, jiné hoří kolmo vzhůru a mezi nimi s prskotem jiskří tyčinky. Strom zdobí papírové řetězy a různá barevná kolečka, stříbrné kuličky a šišky.

Do pokoje vejde zrzavý muž v dlouhé bílé košili, hladí si zrzavý vous,  prochází se před stromečkem, spíná ruce, naříká a něco mumlá. Nic nechápu, bojím se a po chvíli se hystericky rozpláču. Pán přestane mluvit, sáhne si na hlavu a v ruce drží chumáč zrzavých vlasů. Jsem tak vyděšená,  že se pláčem zalykám a neslyším, jak pán opakuje, že je můj tatínek, neutiší mě ani maminka podávající panenku, kterou sama ušila jako vánoční dárek. 

Později  jsem pochopila, že pán v paruce byl opravdu tatínek, který jako herecký amatér hrál v jednom brněnském představení Sarka Farku v Hrátkách s čertem a jako překvapení mi zahrál roli polepšeného loupežníka. Jeho výkon byl dokonalý, ale bohužel měl opačný účinek než rodiče zřejmě očekávali.

Holčička vyrostla, zestárla a ve vzpomínkách se stále častěji vrací do šťastného a bezstarostného dětství.

Soutěž - Nezapomenutelné vánoce
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Na dětství mám jen málo vzpomínek, ale připomněla jste mi, že jsme měli také krásná kachlová kamna a na blýskavém stromečku hořely opravdové svíčky a prskavky. Maminka dělala výbornou domácí čokoládu. Dodnes ji cítím na jazyku. Jinak ale na dětství moc nevzpomínám. Je vidět, že vám hezky utkvělo v paměti. Píšete, jako by to bylo včera.
Zuzana Pivcová
Zrovna včera jsem viděla u Muzea Mikuláše s andělem a dost hrůzně vyhlížejícím čertem. Uvědomila jsem si, že debaty o strašení dětí a důsledcích toho jsou dost opodstatněné. Děti mají velkou fantazii a realitu berou po svém. Váš příběh je toho důkazem. Je to velmi půvabné vyprávění.
Dana Puchalská
Krásná vzpomínka. Vánoce jsou hlavně pro děti,potom je na co vzpomínat.
Marie Seitlová
Moc pěkně napsaní vzpomínka na tvé vánoce.
Libuše Křapová
Moc hezká vzpomínka , i když v té chvíli to bylo pro malou holčičku děsivé :-)
Marie Doušová
Moc hezké vzpomínání......*******
Alena Tollarová
a jejda :( a to jsem ani nepila :)
Alena Tollarová
Krásně něžná vzpomínka i přes tu chvilkovou hrůzu v dětských očích. Moje dětství s maminkou a tátou bohužel skončilo už v 8 letech. I přesto moje dětské vzpomínky vnímají vánoce jako čas strávený u stromečku s opravdovými hořícími svíčkami i tím, že mně a mladší sestře mamka dovolila, abychom si ty nedopalky, vydolované ze skřipečků, ještě zapalovaly a nechaly je dohořet na různých pyramidách z kostek ... určitě trnula hrůzou, abychom čarodějničky uhlídaly.
Alena Tollarová
Krásně něžná vzpomínka i přes tu chvilkovou hrůzu v dětských očích. Moje dětství s maminkou a tátou bohužel skončilo už v 8 letech. I přesto moje dětské vzpomínky vnímají vánoce jako čas strávený u stromečku s opravdovými hořícími svíčkami i tím, že mně a mladší sestře mamka dovolila, abychom si ty nedopalky, vydolované ze skřipečků, ještě zapalovaly a nechaly je dohořet na různých pyramidách z kostek ... určitě trnula hrůzou, abychom čarodějničky uhlídaly.
Elena Valeriánová
Jani, já čas obdivuji, krásné sdílené vzpomínky. Úplně jsem tu malou holčičku viděla. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.