Ne, nebojte se, nebudu psát nic o ruském ovocnáři Mičurinovi. Za dob totality jsme tak říkali někomu, kdo něco pěstoval, a já to používám dodnes. Jsem totiž pěstitel zeleniny i ovoce, sice amatérský, ale jsem.
Sobotní ráno opravdu nevypadalo na nějaké skotačení na zahradě, ale po obědě to už vypadalo mnohem lépe, takže hurá s rajčaty a bylinkami na zahradu. Zasázeno, zalito, neděle dopadla stejně, ale to už jsem si dovolila siestu na lehátku a první opečené buřty. Letos jsme ještě nesekali trávu, chceme, aby se nám vysemenila, protože loňské sucho nám trávník dost poničilo. Navíc zachraňujeme hmyz, kterého u nás prý rapidně ubývá.
Vyfotila jsem vše, co mi na zahradě kvete, tedy i kytičky v trávě. Je to sice většinou plevel, ale moc hezký. Zelená ovšem převládá. Jsem ráda, že se nemusím honit za kilometry, abych viděla krásu, mám ji skoro u nosu.
Vítejte u nás na zahradě.
