Fenomén guláš
Ilustrační foto: pixabay.com

Fenomén guláš

30. 6. 2019

Gastronomie je obor nesmírně zábavný, příjemný, někdy trochu přeceňovaný, ale hlavně nevyčerpatelný. A to jak přímo u plotny, tak u stolu při nekonečných diskuzích na kulinářské téma.

Pominu–li oblast  tak zvané vysoké gastronomie, jejíž příkladem jsou maličká sousta na obrovských talířích s ohromujícím názvem za nekřesťanskou cenu, tak bez jakýchkoliv veřejných průzkumů vítězí u české populace (vedle svíčkové a řízků) fenomén jménem guláš.

V povědomí sice máme, že tento božský pokrm má svůj původ v maďarských pustách, ale troufám si tvrdit, že jeho originální přípravu příliš nectíme. A tak tedy stejně jako vyžadujeme čínu po česku a na špagety si občas místo suga z čerstvých rajčat kydneme kečup, existuje v českých rodinách i nepřeberné množství zaručeně nejlepších receptů na guláš. Dokonce i jako polévku – což vlastně původní guláš je – servírujeme obvykle hustou pikantní červenohnědou směs masa, brambor a klobásy, ve které stojí lžíce. Neříkám, že taková polévka zejména u mužské populace hravě nepřeválcuje brokolicový krém, ale s maďarským originálem má pramálo společného.

A to nemluvím o dalších příbuzných tohoto pokrmu, jako je paprikáš, perkelt nebo tokáň! Do jednoho se přidává kysaná smetana, do dalšího nakrájená cibulka a do tokáně kromě smetany ještě houby nebo fazole. Alespoň tak to popisuje v mé oblíbené zažloutlé kuchařce za původní cenu 29,- Kčs „Muž v zástěře“ Achille Gregor.

A že se všechny tyto maďarské pokrmy przní houskovým knedlíkem, za to mohou především restaurace, které by k nim jako přílohu měly nabízet výhradně tarhoňu. Naštěstí se už tato drobná chutná těstovina dá koupit v každém supermarketu.

Kdysi jsme na jednom novinářském setkání v půvabném zámeckém hotelu Szidónia v maďarské vísce Röjtökmúzsaj dostali klasický maďarský dezert. Ne, nebyl to Dobošův dort, ale buchtičky se šodó. A já si do té doby bláhově myslela, že buchtičky s krémem odnepaměti kralovaly školním jídelnám jako typicky české jídlo, oblíbené zejména u dětí.

Inu, je zřejmé, že Rakousko-uherská monarchie se v naší kuchyni rozhodně nezapře.

Tak dobrou chuť a hezké vztahy na Mácháči i u Balatonu vám přeje

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dalibor Polanský
Co kuchyně, co kuchař, to guláš! A nemá význam se o tom dohadovat, protože každý má svou chuť a nedá si ji vzít. :)
Magda Škodová
Tokáň s červeným vínem a tarhoňou, guláš je maďarský kovboj a perkelt je to, čemu říkáme guláš...Ale třeba takové lečo, které se v Česku vaří, je taky pěkný humus. Maďar by do něj nikdy nedal nějaký levný špekáček, ale jen dobrou klobásku a vejce vedle hrnce s lečem ani nepoloží...
Danka Rotyková
U nás je guláš oblíbené jídlo, které jíme spíš s dobrým chlebem než knedlíky. Když je dobré maso, je z toho božské jídlo a je mi celkem jedno odkud recept pochází. Záleží mi jen na tom, abychom si pochutnali.
Zdenka Soukupová
Guláš je u nás taky celkem oblíbené jídlo. Protože tarhoňu neznám, je guláš vždycky s chlebem. Maďar by se asi divil, možná by to nepozřel, ale nám to všem chutná.
Věra Halátová
Achille Gregor rád vařil, ale určitě to nebyl kuchař. Guláš není guláš, ale guyás léves. Ten guláš, který se na území ČR vaří, už je převzatý z Rakouska, M.D.Rettigová o něm píše jako "kulaschfleisch". A to tarhoňou se guyás léves zahušťovala. Do pörköltu, že se "přidává" nakrájená cibulka? No a co se týče toho "prznění" houskovým knedlíkem? A že by "šodó" bylo maďarské slovo?
ivana kosťunová
Tarhoňa sem, tarhoňa tam, myslím, že u naší populace bude vždy v oblíbenosti převládat guláš se šesti.
Jana Šenbergerová
Jako dítě jsem guláš nesnášela. Kdyby tatínek, který dobře vařil, ochutnal ten, který vařím dnes, nestačil by se divit. Aniž bych to věděla, vařím s malými obměnami právě ten maďarský, ale říkám mu Můj. Připomněla jste mi Gregorovu kuchařku, kterou si někdo půjčil a zapomněl ji vrátit, zatímco já zapomněla, kdo to byl. Pěkné počtení.
Marie Doušová
Guláš vařím dost často, neboť je u nás v rodině hodně oblíbený. Zajímavý článek.
Daniela Řeřichová
Guláš je určitě fenomén v mnoha rodinách, ale mně se nikdy nezdařil tak, jak jsem si přála. Takže radši se na něj nechám pozvat těmi, co opravdu umí.
Dana Puchalská
Paní Hano,guláš je skutečně dobrota. Ovšem musí být správně připravený. A tarhon'a je coby příloha víc než skvělá. Vím o tom svoje, manžel je profík. A tu knihu Muž v zástěře mám v knihovně, ráda si v ní čtu. Je tam hodně pěkných humorných příběhů.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.