Přijíždí autobus už tak dost plný. Stojím u dveří a cítím, jak se na mě všechno lepí. Tak jsem přestál tři zastávky a rozhodl se přestoupit na tramvaj. "je to sice dál, ale za to horší cesta," řekl by Viky Cabadaj.
Po chvíli přijela. Kupodivu ani nebyla tak plná, dokonce jsem si sedl. U dveří stojí dívka, tak šestnáct, sedmnáct v krásných šatech s potiskem vlčích máků. V uších sluchátka a s někým telefonuje. Sotva se tramvaj rozjela, skoro upadla. Pak se rozhlédla a sedla si vedle mě. Nesluší se poslouchat cizí hovory, jenže to nejde, pokud dotyčný sedí vedle vás. Rozhovor, lépe řečeno jeho část z vedlejší sedačky, se evidentně týkala, jak jinak, vedra. Velmi pravděpodobně dostala návrh jít se kamsi koupat, neboť na návrh odpověděla: "Jedu ze školy, myslíš snad, že s sebou tahám plavky?" Na druhé straně byla pauza a pak najednou slečna víc nahlas než by chtěla skoro vypískla "Ty seš ale prase!" Lidé okolo to nemohli neslyšet a mně to znělo v uších s ozvěnou. Slečna se asi zalekla své reakce a s omluvným, leč skoro poťouchlým pohledem se dívala kolem. Lidé ji nepřestávali sledovat. Nakonec raději vystoupila. Až jsem se přistihl, že je mi jí v tomto vedru skoro líto.
Nedalo mi to, abych se nezamyslel nad návrhem, který v ní vyvolal takovouto reakci. To, co mne jednoznačně napadlo, vzhledem k evidentní absenci plavek, je - tak se budem koupat, jak s oblibou říkávám "nahoře bez a dole šeřík", tedy bez plavek. Nevím, jakou má slečna výchovu, že její reakce byla až taková, ale, pokud si vzpomínám, když jsme jezdili na vandry, koupali jsme se jenom tak. Kdo by také na vandr tahal plavky.
Nevím sice jak to se slečnou dopadlo, nicméně cestující v tramvaji měli další téma k hovoru i k přemýšlení.
