Několik řádků o Holandsku. I. část – úvod

Pěkné čtení k zamyšlení, jak se žije v Holandsku, porovnání a jsou v něčem opravdu příkladní.

Díky za zajímavé čtení o Holandsku. Vzal jsem to totiž t.zv. od zadu. Nejdříve jsem četl pokračování II. a potom jsem se dostal k místu úvodnímu. I tak, prima.

Díky za malé poznání.

Velmi zajímavé čtení. Holandsko jsem zatím nenavštívila, chystám se příští jaro na rozkvetlé tulipány.

Zajímavé, tak lakomí nejsou jen Skotové?

Zajímavý článek. Dopisuji si od mládí s Tineke z Holandska francouzsky, ale setkaly jsme se jen jednou tady v Praze. Byla příjemná a inteligentní. Do Amsterdamu mě dcera vzala pár let po r.1989. Je to krásné město. Projížděly jsme v podvečer kanály a nahlížely do osvětlených oken domů, i příbytků ukotvených na vodě. Jejich vybavení bylo tenkrát pro mě přepychové. Velké knihovny byly téměř všude. Asi se tam opravdu dost šetří. Bylo to v prosinci a v penzionu nám neustále vypínali večer teplo. Moc se mi líbilo v Rijksmuseu. V jedné kavárničce, kterou vlastnili Izraelci, nám dali vynikající moučník zadarmo, když si dcera objednala v hebrejštině. To mě dostalo.

Úplně správně je Nizozemsko. Nikdy jsem tam nebyla, ale lákalo by mě. Ať jsou lidé lakomí, to je mi fuk. A neohlášené návštěvy taky nemám ráda. Pokračování uvítám.

Blešáky mají bezkonkurenční. Možná právě proto, že nic nevyhazují. Taky se těším na dalších Vašich "několik řádků".....povedly se :-)

Pane Jaroslave, hodně s Vámi souhlasím. Holandsko jsem měla možnost poznat trochu v létě 1991, kdy mě z vděčnosti za pomoc ve vojenském archivu pozval k nim na návštěvu jeden holandský badatel. On a jeho rodina se třemi polodospělými dětmi byli sympatičtí a leccos mi při cestách autem ukázali. Ale na druhou stranu přiznávám, že velmi šetřili, jedlo se minimálně k večeru z jedné mísy, kdy na mě díky "výrostkům" téměř nic nezbylo. Oběd nebyl, během dne maximálně v kavárně káva s jedním kouskem koláče. Bylo toho víc. Problém byl, že já neměla guldeny, jen marky, a byla jsem pořád jen s nimi, takže jsem těžko mohla říct, že mám hlad a jdu si nakoupit. Přitom byli podle krásného domu a jeho zaměstnání dost bohatí. I dvě ze 3 dětí už pracovaly. No, jiný kraj, jiný mrav. Podotýkám ale, že jsem tam nejela s prázdnou, každému jsem přivezla dárek.

Těším se na pokračování. V Holandsku jsem byla dvakrát na poznávacím zájezdu a byla jsem okouzlena - architekturou, uměním, tulipány, větrnými mlýny atd. Ale žít bych tam nechtěla, chyběla by mi naše rozmanitá krásná krajina.