Netřeba se lekat, řeč je o turistech průměrně i méně zdatných, prostě o lidech, kteří si rádi vyjdou na nějakou tu vycházku do olivového háje nebo se nechají odvézt autobusem na nějaké zajímavé místo. Parga má tři krásné pláže, ale také strategickou polohu, díky které je pořád co objevovat. Přímo v městečku se nachází zbytky byzantské pevnosti, které se tyčí na kopci. Vystoupat na něj se dá ideálně brzy ráno nebo při západu slunce, když není vedro a pak se člověku naskytnou dechberoucí výhledy do okolí. V pevnosti je i restaurace a posezení v ní, tedy mezi ruinami a vzrostlými stromy, je zážitek, na který turista jen tak nezapomene.
Právě tam si člověk často uvědomí, že Parga má zajímavou historii. Ne, opravdu nejsme v uměle vybudovaném letovisku pro turisty, ale v místě, kde se děly velké věci. Parga po celou svou existenci statečně čelila útokům tureckých vojsk. V roce 1537 ji zničil pirát Barbarossa ve službách Osmanské říše. Později se dostala pod vládu Benátčanů a začala vzkvétat. Ještě později patřila Francouzům a nakonec Angličanům. Těm obyvatelé Pargy své město sami předali, poté, co jim pomohli odzbrojit francouzskou posádku. Jenže se ukázalo, že to bylo hodně špatné rozhodnutí. Angličané je zradili. Pargu prodali Turkům. Pargané tak byli vydáni do rukou těch, proti kterým jejich předkové po staletí bojovali. Bylo to v roce 1817. A tak obyvatelé města jednoho dne v noci tajně všichni nasedli na loďky a odjeli na nedaleký ostrov Korfu, který Turkům nikdy nepatřil. Později se někteří z uprchlíků do Pargy vrátili. Začínali od nuly, jejich domy, hospodářství a půdu zabrali Turci. Až v roce 1913 se Parga stejně jako celé Řecko turecké nadvlády zbavila.
Kdo se chystá toulat okolím, měl by tyto dějiny znát. Nebude se pak totiž divit, proč je všude plno rozbořených starých pevnůstek, historických staveb a zřícenin.
Jednou z pěkných procházek je výlet na pláž Lichnos. Je vzdálená od Pargy asi čtyři kilometry, částečne vede olivovými háji a míjí kostelík svaté Eleny a Konstantina, ze kterého jsou krásné výhledy.
Kdo má rád staré stavby a historii, může se vydat opačným směrem z Pargy, po pláži Valtos pěšinou do kopců a po kilometru dorazí k další pozoruhodné památce, ruině kláštera Vlacherna.
Turistickým vláčkem z Pargy se dá dojet také k turecké pevnosti, z níž je velmi dobře vidět, jak strategickou polohu Parga v dějinách měla.
Kdo vyrazí autem nebo si zaplatí výlet s průvodcem, může se dostat až na území národního parku Aoos – Vikos, kde se nachází oblast Zagori skládající se z prastarých vesniček vyhlášených národní historickou památkou. Je tam také unikátní hluboká soutěska Vikos, naprostá přírodní rarita. Do oblasti nejezdí davy turistů a tak se tam člověk přenese do dob, kdy Řecko nebylo především turistickou atrakcí. Zagori je zkrátka oblast pro lidi, kteří milují historii, samotu, klid.
Oblíbeným cílem výletů je i ústí řeky Acheron, která touto oblastí protéká. Podle řeckých bájí jde o řeku zvanou kdysi Styx, tedy jakési spojení mezi světem živých a mrtvých. Turisté tam míří především do místa zvaného Nekromanteio, nazývaného věštírna mrtvých. Zkrátka, kdo má rád historii a předevěším staré řecké báje, bude ve svém živlu.
Parga a oblast zvaná Epirus opravdu není jen místo k válení se na pláži, popíjení vína a okukování obchodů v úzkých uličkách. Nabízí mnohem víc a to jak turistům tak milovníkům historie. Proto je dobré Pargu znát a třeba si ji zařadit na seznam míst, které stojí za to vidět. Protože Epirus zůstal jednou z mála oblastí, kam zatím masový turistický ruch nepronikl. Jenže kdo ví, jak dlouho to tak zůstane.
Scarlett Wilková pro i60
Přečtěte si také:
Parga. Pro milovníky skutečného Řecka
