Hudba, tóny, melodie
Foto: autorka

Hudba, tóny, melodie

22. 11. 2019

Na začátku se raději hned přiznám, že jsem nebyla obdařena ani kapičkou hudebního sluchu a mé znalosti v této oblasti jsou zcela mizivé. Nezpívám (a když, tak jen velmi potichu a pro sebe), nehraju na žádný hudební nástroj. Už je vám určitě jasné, že toto nebude žádný učený článek o hudbě a hudebních nástrojích. Po čtyřech přednáškách na U3V nejsem žádný expert na hudební nástroje a vím, že expertem nebudu ani po ukončení semestru. Je to jen a jen vyjádření mých pocitů.

Hudební nástroje – jistě i já mám o nich nějaké povědomí, ale nikdy jsem se nepokoušela do této oblasti nějak proniknout. A kurs U3V jsem proto pojala jako výzvu.
A najednou zjišťuji, že i když se ze mne nikdy nestane hudebník, tak poznatky získané v kurzu mi dají mnohé, rozšíří moje obzory, obohatí mě, i když, vzhledem k věku, možná jen na omezenou dobu.

První melodie obyčejně malé dítko slyší z úst své matky. Ukolébavky, dětské písničky, broukání. A první hudební nástroj, s kterým tříská do postýlky, je vlastně dětská hračka - chrastítko.

Obdivuji vynalézavost třeba afrických domorodců, kteří si dokázali vyrobit zcela primitivní hudební nástroje z materiálů, které našli v přírodě a nebo v běžném životě. K provozování hudebních zvuků stačí docela málo. Náš svět je zhýčkaný, a tak nás ani nenapadne vyrobit si hudební nástroj třeba z dýně, z duté trubice nějaké rostliny, z kamínků, klacíků a jiných obyčejných a dostupných materiálů. My jdeme do obchodu a za nějaký peníz si koupíme dokonalou věc. A jsme ochuzeni o radost z tvoření. Ale tak to je a nebudeme se vracet zpátky na stromy.

Nicméně nás hudba provází celý život. Na otázku, který hudební nástroj mám nejraději, bych bez rozmýšlení odpověděla – housle. Zavřu oči a slyším jejich tklivý hlas. Housle umí naříkat, těšit i radovat se. A umí být také pořádně rozpustilé, pro to všechno mám ráda hru na housle.
Ale mám také ráda, když mi moje sedmiletá vnučka rozechvěle hraje na svou první flétnu. Je u toho vážná a já ji s obdivem pozoruju.
Nemám ráda tvrdou muziku, která se dnes hraje tak, že normální člověk je po koncertě hluchý a jednotvárné dunění „du du du“ rezonuje až v útrobách. Nemám z toho žádný požitek, naopak.

Tu poslední melodii, která je pro nás hrána, už slyšet nemůžeme. S matčinou ukolébavkou přicházíme na svět a hudba, tóny a melodie nás obyčejně z tohoto světa vyprovázejí.
Hudba a hudební nástroje patří do našich životů. Bez nich by byl lidský svět velmi chudý a prázdný.

Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Je dobře, že je tolik druhů hudby a nástrojů, takže si každý vybere! Bez hudby by byl svět smutnější! Za dlouhých zimních večerů je prostor třeba na koledy.
Marie Novotná
Moc ráda poslouchám hudbu a to podle momentální nalady. Vnoučata zahrají něco málo. Z harmoniky bych vyloudila asi jen ovčáky. Hezky jsi to shrnula. Diky.
Eliška Murasová
Pěkně si to pojala. Také neumím moc zpívat, ale dělám to pořád a ráda, vlastně si skoro pořád prozpěvuju, když jsem sama. Kdysi jsme zpívali u ohně v autě, bylo to fajň.Ted už málokdy.
Soňa Prachfeldová
Hezká úvaha. V dětství jsem chodila do houslí, nebavilo me to, takže na koncerty bych neměla. Ale je to krása to umět, vnímat hudbu , tóny, když se to umí , je nádhera.
Marie Seitlová
Elen, jsem na tom jako ty. Ale hudbu ráda poslouchám. Ale moje vnučka hraje na klavír, kytaru, saxofon a hraje a zpívá k kapele. Obdivuji ji, je po snaše a vnuk, když bydleli v Hradci, tak zpíval v Boni pueri. Ráda jsem chodila na jejich koncerty.
Zuzana Pivcová
Teď vidím, že něco podobného, co jsem chtěla sdělit, už napsala Ivana. Myslím, že s tou absencí hudebního sluchu u lidí to není tak hrozné. Hudbu slyší určitě správně, jen třeba neumějí tzv. čistě zpívat, neudrží tón. Ale mít lásku k hudbě, vnímat její tóny, přijímat ji jako pohlazení či ozdravnou energii, tohle nadání má určitě každý, byť možná zasuto někde v sobě hluboko pod jinými vjemy a city. Eli, napsala jsi to moc hezky, studentko, díky.
Naděžda Špásová
V naší rodině jsou jen neuci s hudebním hluchem. I když to třeba nebude tak hrozné, bezpečně rozeznám, když někdo hraje, nebo zpívá falešně. Nemám oblíbený hudební nástroj, možná kytara a kostelní varhany. O hudbě radši pomlčím, byla bych asi za exota. Elenko, napsala jsi to moc hezky. Jo, miluju Ravelovo Bolero.
Alena Tollarová
Jsem na tom úplně stejně, až na to, že prostřednictvím U3V se nic nepřiučím. Hudba mě provází celým životem, ale říct "já Ti zabrnkám" opravdu nemohu. Orchestr je pro mě obrovská džungle a obdivuji, jak ji diriginet dokáže zkrotit tak, že přihlížející přivede k euforii. Díky hudbo, že jsi tu. Díky Eleno, že jsi o ní pěkně napsala.
ivana kosťunová
člověk nemusí mít to, čemu se nesprávně říká hudební sluch, aby vnímal hudbu. Hezký čláenek
Dana Kolářová
...hudba a hudební nástroje patří do našich životů. Bez nich by byl lidský svět velmi chudý a prázdný.... Elenko, souhlas!

Zpět na homepage Zpět na článek
Zavřít reklamu