Vařit tak akorát. Umění, které ovládá málokdo
Ilustrační foto: ingimage.com

Vařit tak akorát. Umění, které ovládá málokdo

3. 4. 2020

Navařit si jídlo na tři dny dopředu a pak jíst stále to samé nebo si každý den chystat něco hodně odlišného? Vařit v malém množství? Nebo mít zamraženo hodně porcí do zásoby? To jsou otázky, kvůli kterým se mnoho lidí nedokáže shodnout.

Někdo si uvaří velký hrnec guláše a jí ho pak tři dny.
Někdo si nedovede představit, že by konzumoval tři dny na oběd to samé a každý den si pečlivě vymýšlí jídlo, které dlouho neměl.
Někdo si upeče kuře a dokáže z něho další čtyři dny vytvářet různorodé pokrmy.
A někdo říká: Na přípravu jídla nemám čas, tak si zajde do restaurace nebo si ho nechá přivézt.
Vtip je v tom, že když se setkají různí zástupci těchto skupin, zákonitě se nemohou shodnout, co je lepší, správné.

Jana a Ivan, padesátníci, jednou za měsíc jezdí k Ivanově mámě. Žije sama, blíží se jí osmdesátka, přesto se stále zvládá starat o rodinný dům, o králíky, o slepice. „Je to typická venkovská žena, která neměla snadný život. Je zlatá, ale jen do doby, dokud nepřijde na jídlo. Pro ni je jídlo jen hmota, které musí být co nejvíce, aby byl člověk zasycen. Neuznává, že někdo na jídlo pohlíží jinak. Vždy se tváří nabručeně, když jí navrhnu, že něco uvařím. Když jsem jí jednou přivezla z Itálie koření a sýr, byla naštvaná. Jsou to pro ni zbytečnosti. Pro ni je jídlo třeba velký hrnec husté zeleninové polévky, kterou jí čtyři dny v kuse. Pak si uvaří další velký hrnec kedlubnů a ty jí s brambory další tři dny. Nic pestrého, nic zajímavého. Když je neděle, je kuře. Kdyby se dělo cokoli, je kuře. Nás to s Ivanem trochu štve, ale máme ji rádi, chceme jí udělat radost, tak mlčíme a hážeme do sebe tu hmotu. Myslím, že ona ani neví, co jí, protože jí vlastně celý život to samé,“ vypráví Jana.

Ona i její blízcí však zároveň dodávají, že na tchýni je obdivuhodné to, že má vždy navařeno tolik porcí, že když se zastaví kdokoli neočekávaně, vždy dostane oběd. „Je to zvláštní, ale já  jela přes obec, kde bydlí, úplně náhodou, tak jsem na ni zazvonila. Myslela jsem, že ji jen tak pozdravím, ale ona trvala, že dostanu oběd. Zase měla ten svůj kotel něčeho. U nás se vaří přesně na míru. Vím jestli jsme sami dva nebo přijde syn a nestává se, že by mi jídlo zbylo. Ráda připravuju čerstvé věci, většinou chodím do obchodu co dva dny pro čerstvou zeleninu,“ vysvětluje Jana. Jenže její tchyně o ní říká: „Vždyť u nich doma nikdy není navařeno. Pořád má studenou plotnu. Když se vaří, tak se má přece vařit do zásoby.“

Někdo umí vařit do zásoby tak, že pak všechno spotřebuje.

V poslední době se však objevovalo čím dál více zpráv a průzkumů, které se snažily monitorovat plýtvání s jídlem. A to je obrovské. Mnohdy je jeho důvodem právě to, že lidé neumějí jídlo nakupovat, uskladňovat a zpracovávat tak, aby ho všechno spotřebovali. Nakoupí, navaří, ale protože je toho moc, nikdo pak na to už nemá chuť, část jídla končí mezi odpadky.

Tak co je lepší? Vařit v množství tak akorát nebo více porcí najednou s tím, že zůstane na další dny? „To je velmi individuální. Záleží především na tom, zda chceme pokrm konzumovat i další dny třeba v pozměněné podobě, tedy s jinou přílohou a podobně, nebo ho nechceme konzumovat víckrát než jednou. Rozhodně bych nedoporučovala připravovat zbytečně velké množství. Lepší je vycházet ze zkušeností, kolik toho naši strávníci sní,“ říká Jana Dostálová, profesorka v oboru chemie a analýzy potravin, jedna z nejuznávanějších odbornic na kvalitu jídla.

Za problém považuje to, že mnozí lidé jídlo skladují nevhodně a tím pak ničí jeho kvalitu, ba ho přímo někdy činí nebezpečným.

„Hotové pokrmy je vhodné skladovat v chladničce po dobu jednoho až dvou dnů, přednostně v nádobě, ve které se vařily, přikryté poklicí. Pro delší skladování volíme nádoby těsněji uzavřené jako krabičky nebo sklenice. Vhodné jsou i nádoby umožňující uzavření pod sníženým tlakem,“ vysvětluje.

Velmi oblíbené je nyní zmrazování hotových jídel. „Moje dcera vaří jednou týdně, navaří na pět dní, vše rozporcuje do krabiček a její muž i synové si pak berou z mrazáku, podle toho, jak kdo přišel domů. Nemají klasické rodinné večeře, obědy, každý si to dlabe z plastové misky ve svém pokoji, kdy se mu to hodí. Nelíbí se mi to. Oni vlastně vůbec nemají čerstvé jídlo,“ popisuje sedmdesátiletá Miroslava, bývalá kuchařka, způsob stravování svých blízkých. A jedná se o způsob velmi častý. I v tomto směru mají odborníci na kvalitu potravin poznatky a doporučení.

„Lidé často uchovávají větší množství připraveného pokrmu v chladu na další den, dva nebo ho zmrazí na dobu pozdější. Při další tepelné úpravě se však vlivem ztráty tepelně labilních látek, zejména vitamínů nebo esenciálních aminokyselin o něco sníží výživová hodnota pokrmů, proto by se měly ohřívat co nejšetrněji,“ vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská, členka organizace Fórum zdravé výživy. Připomíná, že zmražené potraviny by se neměly ohřívat hodně dlouho a při hodně vysokých teplotách, protože při nich mohou vznikat i zdravotně rizikové látky. „Jedná se hlavně o potraviny živočišného původu, kdy při teplotách nad dvě stě stupňů mohou vznikat z bílkovin karcinogenní látky. Vhodný je mikrovlnný ohřev, ohřev na páře nebo v horké vodě. Současně musíme dbát na prohřátí všech součástí pokrmu, to znamená promíchávat,“ uvádí.

Odborníci na zdravou výživu a kvalitu potravin se shodují. Na vaření takzvaně do zásoby není nic špatného, jen se to musí umět. To znamená, přemýšlet, jestli bude jídlo chutné a lákavé i v dalších dnech, jak se dá vylepšit, zkombinovat. Ne několik dní jíst jedno a totéž a pak se do jídla téměř nutit, nemít z něho radost.

„Můžeme si vzít příklad z předků, ti uměli s jídlem velmi dobře čarovat,“ připomíná Tamara Starnovská a uvádí například: „Hovězí maso uvařili vcelku se zeleninou. Část zeleniny nakrájeli do vývaru přidali těstoviny a vznikla polévka. Uvařené maso a uvařenou zeleninu podávali s vařenými bramborami a jablkovým křenem. A zbytek masa ještě další den využili s omáčkou, například houbovou nebo rajskou.“

Takže pokud někdy přijde řeč na téma, zda je vhodnější vařit každý den čerstvé jídlo nebo si takzvaně navařit do zásoby, stejně to skončí tím, že každý zastánce určitého druhu stravování bude tvrdit, že ten jeho je ten nejsprávnější. Ale zkušení a moudří lidé vědí, že i v tomto případě je pravda někde uprostřed.

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Margita Melegova
Kdyz varim v nedeli tak mame i na pondelni obed, utery a ve stredu varim jednodenni obedy, ale ve ctvrtek varim i na patek, to doladuji jidelnicek a pecu, sobota je kapitola sama pro sebe zvu deti a vnoucata na obed, nedeli chteji travit ve svem bydlisti, vyhnout se preplnene dalnici a hlavne se nachystat na novy tyden.
Zdenka Soukupová
Když byly doma ještě děti, vařila jsem samozřejmě podle toho. Pak se osamostatnily a mě dlouho trvalo, než jsem se naučila uvařit méně jídla. Dnes vařím v týdnu jen něco rychlého bez masa, o víkendech klasiku s masem a občas mi ta klasika zbyde i na další den. Vyhovuje mi to tak.
Monika Pokorná
Možná tomu předchází umění nakupovat tak akorát. Jinak vařím ráda a že u toho trávím nějaký čas mi nevadí. Dělám to pro sebe. Už dávno jsem si osvojila umění uvařit malou porci. Mrazím minimálně, mám jen maličký mrazicí box. Poctivý vývar tam mám ale pořád. Ten se hodí.
Danka Rotyková
Každá kuchařka se asi přizpůsobí zvyklostem v rodině. Já moc ráda vařím, ale nesmí mi to trvat celý den. Kdybych vařila jen pro sebe, asi bych měla o pár kilo méně. Ve skutečnosti vařím pro dva, více porcí dělám jen v případě guláše, roštěné, španěláků apod. Nehledím na to, že spotřebuji více energie. Zdravější jídla jsou lepší čerstvá. Teď, když jsem v důchodu, mě příprava jídla těší, mělo by to být potěšení pro oči i žaludek. ☺
Vladislava Dejmková
Vařím ráda, ale právě v posledních týdnech, kdy pracuji doma a pracovní doba mi končí ve 12, na to mám málo času. Tak vymýšlí a vařím jídla, která stihnu za půl hodiny mé práce ( nepočítám dobu, kdy se něco samo peče v troubě nebo bublá na sporáku). A docela to jde. Když máme chuť na něco pracnějšího, předvařím si večer nebo to nechám na víkend. A klidně si to dáme i druhý den. Vždyť dneska řada těch co pracují si stejně nosí jídlo z domu v krabičce. V restauraci se nenají.
Zuzana Pivcová
To bych musela být právě já umělkyně! Vařím tak málo, že to sním hned. Ne, to je jen žert!
ivana kosťunová
Úsporné vaření nejlépe popsal Vladimír Páral v knize Profesionální žena. V pondělí roastbeef. Zbytek uvařit a v úterý jakákoliv omáčka, vařené hovězí, s přílohou. Středa- zbytky masa rozemlít, okořenit, a podávat buď jako karbanátek, nebo bitky po kozácku. Čtvrtek- zbytky rozemlít a zavařit do polévky jako masovou rýži. Možná jsem ještě něco vynechala, už si to moc nepamatuju. To je úspora, nemám pravdu ?
Jitka Caklová
Mám to trochu jinak a vařím pro 6 - 10 lidí. Například koupím 1.5-2 kg hovězího vrchního šálu (když je zrovna pěkný v nabídce) a dělám svíčkovou. Všechnu zeleninu propasíruji přes síto (zásadně nemixuji), promíchám s vývarem, ve kterém se maso dusilo a rozdělím do pěti - sedmi vaniček od tyčinek (surové, nezahuštěné), zchladlé maso rozkrájím na plátky, po dvou ponořím do směsi a dám zmrazit. Pak už jen dám do kastrolku rozpustit, zahustím, dochutím a pokud mám v mrazáku i knedlíky, oběd pro dva je co by dup. Takto to dělám s celou řadou jídel. Je to pro mě velká úspora času i energie, i té elektrické :-)
Dana Puchalská
Ano, nevařit do "foroty". My doma vaříme tak akorát pro dva. A když je něčeho víc, tak se i podělíme s naší sousedkou, která je sama. Manžel je šéfkuchař, umí vykouzlit dobrotu z čehokoliv. Nikdy jsme žádné zbytky nevyhazovali, nejsme na to zvyklí.
Dana Novotná
Protože jsem sama, nevyplatí se mi vařit každý den. A taky se mi nechce stát pořád u plotny. Toho jsem si užila dost, když nás bylo víc. Takže vařím na několik dní dopředu. A když už nemám chuť na to stejné, dám ho sklenice, a na pár min. do mikrovlnky. V lednici takové zavařené jídlo vydrží i měsíc. A maso vařené, dušené, pečené do mražáku.

Zpět na homepage Zpět na článek