To nevymyslíš
Foto autorka

To nevymyslíš

23. 5. 2020

Tedy, řeknu vám, že si život občas dělá co chce, už jsem si tak nějak zvykla, ale že si začne ze mě dělat legraci i mozek, tak to nějak nemůžu přijmout. Nerada na sebe něco prozrazuji, ale o tohle se prostě musím podělit.

Začalo to tím, že jsem požádala dceru, aby od svého známého zkusila sehnat slivovici. Zadařilo se a bylo domluveno, že ve čtvrtek odpoledne si pro ni pojedeme. Jako odměnu jsem měla upéct štrúdl, samozřejmě kromě finanční úhrady.

A tak jsem ve středu vyhnala manžela do obchodu pro jablka. Odpoledne jsem nastoupila do kuchyně, udělala těsto, hezky nachystala přísady, aby byly po ruce, vymodelovala krásné čtyři šišky, dala do vyhřáté trouby a šla si sednout k tabletu skládat puzzle. A mozek se vypnul. Najednou slyším muže, jak se ptá na štrúdl. A mozek se zapnul, vystřelila jsem jak namydlenej blesk, vlítla do kuchyně, vypnula troubu a vytáhla z ní plech. Na první pohled to vypadalo jako štrúdl, ovšem hned na druhý už to byly jen čtyři kusy čehosi silně připáleného. Po marné snaze z toho udělat něco k snědku, to skončilo v popelnici. Mám ještě čtvrtek dopoledne, utěšovala jsem se.

Čtvrteční dopoledne máme pravidelně vyhrazené k nakupování. Naštěstí jsme vyrazili brzy, zvládli jsme to docela rychle, koupila jsem další jablka, vzhledem k tomu, že jsem ostatní suroviny měla doma, těsto jsem si nachystala už ve středu. Udělala jsem další čtyři úhledné šišky, tentokrát bezchybně upečené, a po vychladnutí dva krásné štrúdly zabalila a připravila na cestu. Kolem druhé jsme se oblékli, vzali pití pro pejsky, tašku s dárkem dali do chodby a mozek vypnul. Nasedli jsme do auta a vyjeli směr Děčín. Necelý kilometr před Děčínem mozek zapnul, tak se ptám, kde je ten štrúdl, odpověď je nasnadě. Dcera povídá, nechala jsi ho v chodbě. Marná byla snaha přemluvit je k návratu. Nepomohly ani slzy, pocit hanby, zkrátka nic.

Nebudu psát, jaká jména jsem si dala, to se tu nesmí. Nicméně všechno dobře dopadlo. Pánovi jsem vysvětlila, co jsem zač, slíbila v budoucnu další štrúdl, dostali jsme panáčka výborné slivovičky, moc dobrou kávu a poseděli jsme si na zahradě u říčky Ploučnice. Plánovaný výlet jsme odložili na jindy, cestou tam i u řeky jsem trochu fotila, tak přikládám pár fotek. Víte, že slovo štrúdl je převzaté z němčiny, proto ú ne ů?

Chtěla jsem to napsat jen pár slovy, ale jaksi to nešlo. Mozek se nechtěl vypnout, naštěstí. Tak co myslíte, může se to stát i vám?

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
U počítače se mi to stává pravidelně. Tak teď si také nastavuji minutku. Hezké fotky.
Věra Lišková
Nedávno, dusila jsem kuřecí maso, ochutnala jsem štávu, povedla se, ale ještě chvilku to podusím. To bude dobrůtka, nemůžu se dočkat, kouknu zatím na chviličku na zprávy v počítači. Jak to dopadlo ? Štáva na uhel, maso připálené a musely mě stačit brambory.
Hana Šimková
Může se to stát a stává se mi to často. Dám si něco vařit, nebo péct, sednu k počítači a pak mě upozorní jenom pach spáleniny. No jo, ten mozek za to ale nemůže.
Vladislava Dejmková
Taky jsem nedávno připálila tři roušky, přeslechla jsem minutku.
Alena Tollarová
Ale vymyslíš! Cizí neštěstí člověka potěší :) Pro pečení si nařizuji kuchyňskou minutku. Ale zrovna dneska jsem dala do hrnce "trosky" kuřete na polévku, zalila trochou vody, zapnula sporák na 6. Do konvice jsem dala vařit vodu na dolití a šla si "jen" dát fotku na foto dne. než se tam seriálový vstavač octnul, voda v hrnci byla vyvařená a kosti se držely dna. A bude hůř! Líbí se mi, když si takhle navzájem sdělujeme poznatky o svojí nemohoucnosti a víme, že v tom nejsme sami :)
Alena Vávrová
Může, může a občas i stane, většinou když si nenařídím kuch. minutovník, nebo odejdu od vaření "do kanclu" (=obývák s pc), nebo na zahradu pro šnytlík, důvod se vždycky najde 8-) .
Jan Zelenka
Tak tohle moc dobře znám. Sice oběd jsem už hodně dlouho nespálil, ani štrůdly, ale nedávno jsem vyvářel tři roušky. Posadil jsem se k Pc a psal. Od počítače mne katapultoval strašný smrad. V hrnci na plotně plápolaly tři zuhelnatělé roušky a pes se na mě tázavě díval. Tak jsem si oblékl bundu, otevřel všechna okna a větral. Bylo to cítit ještě druhý den. Představuji si lepšího průvodce stářím, než sklerózu.
Jitka Hašková
Takové věci se stávají. To znám.
Anna Potůčková
Mně se zase nedávno stalo, že jsem do města jela v domácí obuvi. Také mně vypnul mozek. V našem věku je možné už asi všechno.... Krásné fotky a úsměvný článek.
Zuzana Pivcová
To by se mi stát nemohlo, ale jen proto, že bych nepekla ty štrúdly. Ale někdy se ty smůly pěkně nahromadí. Horší by bylo, kdyby došlo k požáru. Pán to vzal s nadhledem a vy jste se v závěru krásně prošli.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.