Ještě jsem kompletní
Ilustrační foto: Pixabay

Ještě jsem kompletní

9. 6. 2022

Byla jsem na scintigrafii skeletu. Prostě mi zjišťovali stav mých kostí. Objednána na 10.30 hod., vzali mne v 10.15. Vpíchli mi injekci a za dvě hodiny jsem se měla vrátit. Za dvě hodiny mne opravdu volali. Zjevně skvěle načasováno, prostě, kdo umí, ten umí.

Ležela jsem, nesměla jsem se pohnout, zavřela jsem oči a jen jsem cítila, že to kovové úzké lůžko se mnou pomalu jezdí, podle závanu vzduchu jsem cítila, že jsem někam zajela, zase ven, něco kolem mne se hýbalo. Opravdu to nebolí, ale já jsem asi klaustrofobní... Srdce mi bušilo jak blázen, snažila jsem se myslet na příjemné věci, ale nešlo to, soustředila jsem se na to, že se nesmím pohnout tak hrozně, až jsem myslela, že to už nepřežiju.

Kdysi jsem tvrdila, že jsem ateista, čím jsem starší, tím míň si to myslím a v tom přístroji jsem si přeříkávala všechny modlitbičky, co mne kdysi naučily babička a kmotra. Když to skončilo, zeptala jsem se sestřičky, jestli jim tam už někdo umřel. Prý ne. Pan doktor mi na můj dotaz na chodbě řekl, že na páteři jsou degenerativní změny. Zeptala jsem se, zda mám rakovinu i v kostech a on podrážděně odpověděl, že na páteři jsou degenerativní změny a odkráčel. Jsem prostě blbka, vyděšená a další v řadě.  

To byl další krok, předoperační vyšetření mám všechna. Čekám. Slíbila jsem, že už budu hodná, nebudu skládat posměšné básničky, nebudu se na Neviditelném psovi přehadovat s opačně politicky smýšlejícími, z Facebooku mne beztak už vloni vyhodili, odpustím bývalé švagrové, která nám tolik ublížila, zavolám své bývalé kadeřnici a kámošce, kterou jsem zrádně opustila, když jsme se přestěhovali...

Vcelku se držím, jenom nesmím slyšet srdceryvné písně, nebo melodie z oblíbených oper, to pláču a vzlykám a děsím tím svého muže. Je mi ho líto, protože si na stará kolena pověsil na krk babu s rakovinou, pořídil si s ní domeček, teď musí zalívat rajčata, sbírat slimáky, sekat trávník, radši měl zůstat ve své ostravské věži, jak říkám jeho bývalému bytečku.

Můj příběh rakovina zdraví
Hodnocení:
(4.9 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Mám stejné pocity, jako dámy přede mnou. Není všem dnům konec. A páteř se dá operovat. Už jsem to absolvoval.
Libuše Křapová
Jano, někdy se život chová jako "blbec". Je dobře, že se ze svých pocitů dokážete aspoň vypsat. Nebojte, váš muž ta rajčata i slimáky určitě zvládne. A kdyby ne, no bóže. Ta nejdůležitější jste pro něj teď určitě vy. I my všichni vám tu držíme palce.
Daniela Řeřichová
Posílám hodně dobré energie. Někdy nás život opravdu dost zkouší. Držím palce.
Hana Šimková
Nevím jak na tento článek reagovat a tak jenom držím palce.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.