Pracovat 35 let? To je moc, lidé pak na důchod nedosáhnou, varuje ombudsman Stanislav Křeček
Ombudsman Stanislav Křeček. FOTO: ochrance.cz

Pracovat 35 let? To je moc, lidé pak na důchod nedosáhnou, varuje ombudsman Stanislav Křeček

7. 10. 2020

Současné nastavení důchodového systému povede k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod. Po roce 2010 totiž došlo ke zpřísnění podmínek, které jsou v rámci zemí EU mimořádné a minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu se postupně prodloužila až na 35 let.

K tomu se ještě nezapočítávají nebo krátí některé náhradní doby pojištění získané po roce 2009, včetně např. studia. Ombudsman proto apeluje na vládu a politickou reprezentaci, aby se tímto zásadním problémem zabývaly, ať už v rámci komplexní důchodové reformy, nebo dílčími změnami právní úpravy.

„Obávám se, že pokud nebude politická reprezentace řešit přísnou podmínku pro získání důchodu, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém. Už dnes se kvůli podmínce 35 let ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce. Do budoucna se to bude zhoršovat a lidí bez důchodu bude přibývat,“ varuje ombudsman Stanislav Křeček.

Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši důchodu, v poslední době přibývá případů, kdy si lidé stěžují, že nemají na starobní důchod nárok vůbec a nemůže jim být přiznán. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění pro vznik nároku na důchod se postupně prodloužila z 25 let až na současných 35 let. K tomu přistupuje i nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění získaných po roce 2009, například doby studia, a také další redukce některé započitatelné doby pojištění získané do roku 2010 v případě důchodů přiznaných po 31. 12. 2018. Příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let, protože tu lze využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy „odejít do důchodu“ výrazně později.

Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde. Do budoucna hrozí, že podmínku 35 let doby pojištění splní především  ti, kdo v průběhu života nenarazí na studijní nebo pracovní a zdravotní komplikace. Už nyní se počet zamítnutých žádostí o důchod pohybuje kolem 5000 ročně a důvodem zamítnutí je převážně nezískání doby pojištění, přibližně 5% žadatelů podmínku nároku na důchod nesplní. Tento počet se bude podle ombudsmana zvyšovat.

Lidé navíc podle zjištění ombudsmana často neví, které činnosti jsou nebo nejsou dobami důchodového pojištění, aby si je v průběhu produktivního života sledovali. Obvyklými činnostmi, které se nezapočítávají do důchodového pojištění, jsou například odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší 4 let, které nebylo uznáno za závislé na péči, delší doba v evidenci uchazečů o zaměstnání osob invalidních v I. nebo II. stupni. Od roku 2010 se do důchodu nezapočítává ani doba studia po dosažení 18 let.

Příkladem může být stěžovatelka, které nebyl přiznán žádný starobní důchod, protože nesplnila podmínku 35 let důchodového pojištění. Získala 32 let doby pojištění. 27 let pracovala a vychovávala 4 děti, z nichž jedno v pěstounské péči, 5 let jí bylo započítáno jako náhradní doby pojištění. Až do roku 2001 pracovala v podstatě bez přetržky. Později, do roku 2019, kdy dosáhla důchodového věku, střídala krátkodobější zaměstnání s evidencí na úřadu práce. Zčásti kvůli věku a obecně horší zaměstnatelnosti, ale také kvůli invaliditě I. stupně pro psychické postižení. Možnost odpracovat si chybějící roky je tak pro ni omezena.

„Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s nimi už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat. Upozornil jsem na mimořádnou přísnost podmínek Komisi pro spravedlivé důchody, která dává doporučení ministryni práce a sociálních věcí k projednání v koaliční radě. Jsem přesvědčen, že by vláda měla možným negativním důsledkům velmi přísné právní úpravy předcházet včas a zvážit její změnu,“ vysvětluje ombudsman. Přísně nastavenou podmínku pro vznik nároku na starobní důchod v České republice ostatně kritizuje i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v návrhu své aktuální zprávy, jejíž finální verze se očekává v říjnu 2020.

Ochránce proto vítá, že Komise doporučila, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracovalo  varianty, které zmírňují podmínku získané doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, v rámci již dříve diskutovaného 0. a I. pilíře. Ombudsman to podporuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo  představit návrh důchodové reformy, který vyjde ze závěrů důchodové Komise pro spravedlivé důchody. Vzhledem k nejistotě prosazení žádoucích systémových změn ještě v tomto volebním období ombudsman apeluje na ministerstvo, aby se na otázku ojediněle vysoké potřebné doby pojištění zaměřilo například i v rámci případných dílčích změn zákona o důchodovém pojištění.

Za stávajícího nastavení podmínek starobního důchodu ombudsman doporučuje lidem, aby si u České správy sociálního zabezpečení včas zjišťovali započítané roky pojištění. Jednou za rok má každý nárok požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Zjistí z něj, jestli jim nechybí odpracované roky, aby si mohli obstarat chybějící doklady o důchodovém pojištění, nebo si mohli některé chybějící doby doplatit.

Důchody patří k nejčastějším tématům podnětů ombudsmanovi. Každý rok se s nimi na ombudsmana obrátí 500 – 600 lidí, z toho cca ve 100 případech jde o problémy se starobním důchodem. Systémové problémy, které z podnětů vyplynuly, ombudsman vždy řešil prostřednictvím připomínek k vládním návrhům zákonů, legislativními doporučeními i aktivní účastí v odborných důchodových komisích. V minulosti se takto podařilo prosadit zvýšení důchodů pro osoby dlouhodobě pečující o blízkou osobu závislou na péči u většiny pojištěnců. Naopak se nepodařilo zabránit zrušení doby studia jako náhradní doby důchodového pojištění. V rámci Komise pro spravedlivé důchody ombudsman podpořil návrhy, které směřují ke spravedlivějšímu nastavení důchodového systému. Jde například o podporu dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnanců v náročných profesích, o spravedlivější výpočet důchodu pro osoby pečující o dítě nebo o osobu se zdravotním postižením. Komise tyto návrhy doporučuje ministryni práce a sociálních věcí a jejich další osud závisí na politické shodě ve vládě a v Poslanecké sněmovně.

důchody penze
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(4.8 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ová
Započítat by se měla doba mateřské, rodičovského příspěvku, studia (do určitého věku), péče o nemocného, invalidita. V ostatních případech, jako je celoživotní pobírání sociálních dávek, bez zájmu o práci nechat vybírat popelnice.
Ladislava Tesařová
Já s panem Křečkem souhlasím, máme nejdelší povinnou odpracovanou dobu na důchod a bude přibývat lidí, co to budou těžko dávat. Až se přestane do odpracované doby počítat celé studium, bude to mazec. Půjde-li dítě do ZŠ s odkladem, může to být i v 8 letech+9 ZŠ+4 SŠ+6VŠ=27let. A to nepočítám, že se může někde zadrhnout. 27+35=62......no a do 65 let, žádná velká rezerva. Jsou lidé, kteří za celý život neonemocní, nepřijdou o práci a vezmou jim potomka do školky hned, když to potřebují, nepotřebují se postarat o nemohoucí rodiče a pod.........ale myslím, že realita je někde jinde. ☻
Petr Dvořák
Pane Pavel Ppeett (7.10.2020 18:30), naprosto s vámi souhlasím. Téměř vždy také souhlasím i s panem Křečkem, který často píše do Neviditelného psa. Ale tady ustřelil. Problém není v počtu odpracovaných roků, ale v tom, co je do těchto roků započítáváno. Každý normální člověk jde od 15 buď do učení (dnes už někdo ani neví, co to je) nebo studovat. K tomu + 35 let a máme tady 50. Těch žen, které se opravdu starají doma o děti, zase není tolik, aby rozkývaly důchodový systém. Tragédie je také v tom, že na jednoho mukla stát dává víc, než na důchodce nebo nemocného ve špitálu a také např. to, že moje matka po 40 letech práce jako zdravotní sestra bere míň, než příslušníci specifického etnika, kteří své rodiče už ve čtvrté generaci neviděli vstávat do práce. Že by „péče o děti“ ? ? ? ? O tom, kolik nás stojí jeden našvindlovaný ekonomický připrchlík, raději ani nechci vědět.
Věra Halátová
Já jsem odpracovala 43 roků. Nikdy jsem nebyla nemocná, při dětech jsem nebyla doma 3 nebo 4 roky, to nebylo možné. Střední a vysokou školu jsem mohla vystudovat při zaměstnání. Jestliže kdokoliv řádně studuje na denním studiu na střední a vysoké škole, tak vysokou školu ukončí státními zkouškami ve svých 24 letech, lékaři, veterináři a architekti v 25 letech svého věku. 24+35=59, 25+35=60. Anebo se mýlím?
Daniel Visnovsky
René Berger Mateřská a rodičovská samozřejmě náhradními dobami pojištění jsou. Stejně jako Vaše ZVS. Navíc, jsou i dobami vyloučenými.
Daniel Visnovsky
Simona Vallová Pokud Vám něco neštymuje, je to dosledek jen a pouze toho, že máte špatné štymovadlo. Protože ono existuje cosi, jako náhradní doba pojištění, a do této se například počítá i příprava na zaměstnání, a to od dokončení povinné školní docházky. Takže, pokud někdo šwel na gympl z osmičky, a je mu 53 let, tak může mít teoretřicky až 38 let doby pojštění. Náradní doby pojištění mezi ukončením školní docházky a 18 rokem života se započítává, pokud byla získána před 31.12.1995. Mateřská, a doba pobírání rodičovského příspěvku, stejně jako podpůrčí doby v nezaměstnanosti, ZVS jsou samozřejmě náhradní doby pojištění.
Pavel Ppeett
Kdykoliv čtu, jak je současný důchodový systém neudržitelný, tak jsem rád, že už důchod mám a doufám, že se celý systém nezhroutí, abych se nemusel jít pást. Na druhou stranu... skoro se divím, že to celé ještě vůbec funguje. Moje generace vybudovala velkou část infrastruktury, přehrady, sídliště, silnice atd. atd. Pamatuju časy, kdy se chodilo do práce každou druhou sobotu - bylo to normální. Každý tenkrát musel pracovat, kdo se nedostal na školu, šel do učňáku a ve třetím ročníku už týden normálně makal a jen týden byla teorie ve škole. Pracovalo se i v kriminálech a pracovala i romská část obyvatelstva. Dnes je přebujelá státní i veřejná správa do neuvěřitelných rozměrů - to je nevýrobní sféra. Svůj díl musí dostat zdravotnictví, armáda, PČR, hasiči ... a zvlášť tragické je školství, kde se kvalita výuky snížila na minimální úroveň, ale učitelé dostávají stále víc a víc. Nabobtnal středoškolský sektor - kdy maturiru udělá doslova každý, koho před školou nepřejede tramvaj. To samé je obdobné pro vysoké školy - je to dáno systémem, takže každý chce být manažer, politolog a nebo "umělec" . Mladá generace nechce makat - to je pod jejich úroveň, chtějí všechno a hned, aby byli "in" - takhle dnes společnost bohužel funguje. To už nemluvím o neziskovkách a podobných organizacích. Spousta fabrik přestala existovat a podle mě se dnes žije jen v bublině natištěných peněz - a ta bublina musí logicky prasknout a bude to fakt rána. Obrovská skupina tzv. "nepřizpůsobivých" nepracuje - sečteno podtrženo příjmy jsou menší jak výdaje. A z těch příjmů ještě páni politici odkloní co se dá. Já bych těch 35 let dodržel a kdo nemá splněno, tak bohužel - jen nějaké minimum a nazdar!! Každý je režisérem svého života a jestliže někdo maká kus života načerno a chechtá se jak na systém vyzrál, protože nic neodvádí a má se dobře...si pak nemůže stěžovat. A těch 500 - 600 žádostí směrem na ombudsmana se dá jistě snadno individuálně posoudit pro případ, že by tam k nějaké nespravedlnosti došlo - administrativních pracovníků je jak psů, jen kousek práce navíc. Já osobně sem rád, že jsem tak starej !! :-):-):-)
Margita Melegova
Nemohu souhlasit, matky z okrajovych oblasti republiky po materske tezko hledaji praci kvuli detem predskolniho veku, nedostatek mist ve skolkach, jeste pracujici babicky ,spatne dopravni spojeni je v mnoha pripadech duvodem ze zustanou v domacnosti nez deti podrostou a za to je nekdo chce trestat tim, ze nebudou mit odpracovano 35 let na duchod. Na jedne strane slysime o nizke porodnosti a na druhe strane budeme matky trestat ze pecuji o deti a dovoli si nepracovat plnych 35 let.
Mirek Hahn
Kdyby to byl jediný problém v důchodové agendě, bylo by to fajn..... Nevidím nic hrozného na tom, že doba pojištění ( odpracovaná ) bude kratší. Důchody na hranici "odpracovanosti" budou nízké, protože tam bude nižší výpočet dle zásluhovosti. Nevidím velký rozdíl mezi nízkým důchodem nebo sociálními dávkami. Je to sice vypláceno z jiné kapitoly ale pořád ze stejné státní kasy plněné našimi daněmi.
Marta Badalcová
Příprava na zaměstnání ,mateřská ,nemocenská,peče o osobu blízkou ,a 8měsíců na pracovním úřadě mi bylo do odpracované doby započítáno ,vyřizeno bez sebemenších problemů,35let odpracuje snad každý, přiznáno mi bylo téměř 47let práce.To je od r.1970-2017.

Zpět na homepage Zpět na článek