Po šedesátce krásnější než v mládí? Tyto české herečky a zpěvačky dokazují, že to možné je
Herečka Simona Stašová. Foto: Lenka Hatašová

Po šedesátce krásnější než v mládí? Tyto české herečky a zpěvačky dokazují, že to možné je

30. 11. 2020

Simona Stašová, Marie Rottrová, Petra Černocká, Jana Švandová. To jsou Češky známé ze světa hudby, divadla a filmu, které jsou zajímavým úkazem. Když se díváme na jejich fotky z mládí a z doby, kdy překročily šedesátku, zdá se, že ve vyšším věku vypadají lépe.

Bylo by jistě nevhodné a nepravdivé tvrdit, že v mládí nebyly půvabné. Jenže, která žena v mládí nějaký ten půvab nemá, že? Byly prostě hezké jako tisíce jiných mladých dívek. Čím jsou starší, tím jsou však pozoruhodnější. Dokázaly totiž to, co některým ženám nejde. Zestárnout, aniž by panikařily z vrásek. Staly se z nich dámy, ale ne usedlé paní. Baví je móda a dovedou přesně odhadnout hranici mezi mladistvým oblečením a stylem, který sluší dámám jejich věku. Neoblékají se usedle a zároveň si nehrají na mladé diblíky. Možná je to i tím, že se ve vyšším věku vedou spokojený život, ať už se týká práce nebo soukromí.

Simona Stašová s oblibou říká, že až do čtyřicítky byl její život takový nijaký. „Po čtyřicítce se očerstvil, jak v soukromí, tak v profesi. Porodila jsem druhého syna, to bylo nejlepší, co mě po čtyřicítce mohlo potkat. Honza Hřebejk mi dal roli v Pelíškách, tím mě vystřelil na jinou oběžnou dráhu a začali si mě všímat další režiséři. No a v padesáti jsem se rozhodla jít z divadla na volnou nohu, což byl risk. Prostě jsem v padesáti čapla život do svých rukou.“ A zdá se, že se to odrazilo i v jejím vzhledu.  Na některých fotkách z mládí působí jako tak trochu unavená nenápadná paní s nenápadným účesem. Nyní, po šedesátce, nosí dlouhé vlasy v ohnivě rudé barvě. Přišla na to, že právě takový výrazný účes jí sluší. Neřídí se poučkami, co by žena v určitém věku měla či neměla nosit. Nad věkem totiž přestala přemýšlet. „Věk se teď prodlužuje dokonalejší medicínou a tím, že se v těle vyměňují součástky jako v autě. Díky tomu tak nějak cítím, že jsem teprve na konci středního věku. Nevím, kolik let si to ještě myslet budu, ale zatím si říkám, že jsem nejmladší ze starých nebo nejstarší ze středních. Každopádně bych se do doby, kdy mi bylo třicet, vrátit nechtěla. To jsem se sobě moc nelíbila.“

Podobně sympatický přístup k přibývajícím rokům má zpěvačka Petra Černocká. „Vrásky samozřejmě na čele mám, proto nosím ofinu. To mě nevzrušuje. Horší je, že celkově cítím, že ubývají síly. Ale mám vyzkoušeno, že na to platí následující: hodně chodit, pracovat na zahrádce, méně jíst. Ale úplně nejdůležitější je držet si smysl pro humor a nad stárnutím přemýšlet co nejméně,“ říká zpěvačka, která se velmi často setkává s komplimenty, že nyní vypadá lépe než v mládí.

Marie Rottrová má také svůj způsob, jak stárnout tak, aby se člověk neděsil každého pohledu do zrcadla a nostalgicky nevzdychal nad starými fotografiemi. „Já stárnutí přijímám a beru to tak, že ve svém věku už určité oblečení nosit nemůžu. Že se mi třeba líbí, ale už bych se v něm necítila. Mám určitou výhody, co se týká genetiky, protože moje maminka vypadala výborně do poslední chvíle. Ale nakonec je stejně důležitější než to, jak ve vysokém věku vypadáte, to v jaké jste kondici, jak vám zdraví dovoluje žít.“

No a jako důkaz, že přístup ke stárnutí je opravdu různorodý, může sloužit herečka Jana Švandová. Ta se, na rozdíl od mnoha jiných kolegyň, netají tím, že si ke svému skvělému vzhledu nechává pomáhat odborníky. „Nepovažuji to za něco, co je třeba tajit. Občas něco se sebou podniknu, ale hlídám si, aby se ze mě nestala mumie,“ říká se smíchem.

Tyto dámy mohou být inspirací. Protože jsou každá jiná, každá má jiný životní příběh a jiný přístup ke stárnutí. Ale všechny jsou důkazem, že život po šedesátce může být lepší, než býval dříve. A že když si ho člověk lepší udělá, velmi často se to odrazí v jeho vzhledu.

móda osobnosti
Hodnocení:
(4.9 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Mám to stejné, jako Věrka. Nejsem žena, a tak nemusím řešit svůj vzhled. A je mi úplně jedno, co si kdo o mně myslí. Co se týče úvodní fotky, tak tu vnímám daleko pozitivněji, než tvář její matky.
Antonín Nebuželský
Tak jsem si to přečetl znovu a napadly mě dvě krásné ženy, a to sice Kamelie. Myslím, že každý ví. Ty bych chtěl vidět, jak dnes vypadají.
Helena Přibilová
Naší západní kultuře vládne "kult mládí". Když chceme někomu zalichotit, řekneme mu, že vypadá mladě. Naopak v zemích východní Asie (např. v Koreji) platí, že když chce někdo někomu projevit obdiv, úctu nebo ocenit jeho životní zkušenosti, řekne mu, že vypadá starší.
Soňa Prachfeldová
Je dobře, že lidé , zejména ženy mají snahu vypadat dobře, u hereček a zpěvaček to platí dvojnásobně. Je vidno, že nejdražší šminky nezastaví stárnutí a ani ta chirurgická vylepšení nevydrží , naopak dojde leckdy k nevratnému zohyzdění. Jaké jsme a budeme, záleží na nás, na našem způsobu života a přístupu k němu.
Václav Soukup
Fenomén krásy je podle mého názoru přeceňován, Edith Piaf krásou neoplývala, ale poslechl bych si ji raději než třeba Petru Černockou. Důležité je hlavně, aby žena byla upravená, hezky oblečená a moudrá !
Lenka Kočandrlová
Zajímavý názor,že by lidi nechodili na koncert nebo do divadla na přírodně vypadající zpěvačku/herečku.Doteď jsem si myslela,že se chodí kvůli výkonu na jevišti,ne kvůli pofiderní kráse....Já osobně jsem ve 20 letech vypadala asi na 15,ještě ve 30 letech po mně chtěli občanku.V 42 letech si mysleli,že je mi tak 30 a ještě v padesáti mi lichotili,že to není možné,že by mi bylo tolik - s věkem jsem se nijak netajila. I dnes si může někdo myslet,že mi není 65,ale já sama se cítím mladě jen do té chvíle,než se podívám do zrcadla.Nikdy jsem se nemalovala,když jsem kdysi zkusila natřít si pusu rtěnkou,tak jsem se po pohledu do zrcadla tak vyděsila,že jsem to šla umýt a nikdy více.Ty známé osoby na sebe více dbají,pro fotografku se nechají nastylizovat,ale když jsou pak naživo někde v TV,tak je vidět,že mají svůj věk. paní Stašová za mlada byla taková myš nevýrazná,nyní je více efektní.
Jan Ciprys
Každý vypadá jak vypadá herečka,zpěvačka se živí hraním nebo zpěvem podle toho musí vypadat aby na její koncert nebo hru někdo chodil. když vyrazí bez nalíčení a učesaní vypadá stejně nebo hůř jako každá žena!!!!
Milan Pepo
Tedy... nejsem sice žena, ani žádná celebrita :-). Ale přesto mi nedá, abych na článek a Vaše příspěvky nezareagoval. Budiž mi odpuštěno. Já si myslím, že každá žena je krásná v každém věku. Když stárne přirozeně. Mám v pracovně fotografii prababičky narozené v roce 1899. Na té zažloutlé fotce je jí osmnáct let. Krásná, mladá žena. Jenže já si ji pamatuji , nebo jí poznal o šedesát (?) let starší. A zase po těch... více jak padesáti letech... Jak si jí pamatuji? Vybavuje se mi jak seděla večer na posteli a rozplétala si dlouhé šedivé copy. (A stejně tak dlouho si je ráno po probuzení znovu pletla). Pamatuji si její svraštělou tvář. Svraštělé ruce, které mi vískaly vlasy. Seděl jsem na zemi před ní. Malý capart. Ona mi vískala vlasy a povídala pohádky, které Erben ani Božena Němcová určitě neznali. Teprve o mnoho později jsem pochopil, že ta její krása , přirozená, nebyla jen v té svraštělé tváři, ale i v duši. Píšete tady někteří, že si ty herečky mohly platit různé kosmetiky, neměly v životě starosti... etc. Ale o tom to skutečně není. Člověk by si měl vážit sám sebe ne jaký je, ale CO v něm je. Vnitřní krása se promítá do té vnější. Napadá mne... Jedna moudrost? Možná se mi vybavila zrovna od prababičky. Jistý nosič vody měl dva džbány. Jeden džbán byl nový, krásný, glazurovaný a zdobený květy. Druhý starý, popraskaný bez ozdob , sdrátovaný držel tak tak pohromadě. Nosič s nimi chodil denně kilometry ke studni a pak se stejnou cestou vracel ty kilometry zpět k domovu. Když přišel, tak z toho starého, rozpraskaného džbánu půlka vody po cestě vykapala. Jednou je nosič po návratu uložil na své místo a když přišla noc, ten starý džbán si tiše postěžoval. ,, Bože, proč je to tak nespravedlivé. Jsem starý, rozpraskaný, sdrátovaný a ošklivý. Voda ze mne vytéká, donesu ji jen půlku. A kolega je nový, krásný, malovaný a nevyteče z něj ani kapka." A Bůh mu odpověděl. ,,Až půjdete zítra pro vodu, koukej se na tu stranu cesty, na které se neseš při návratu. Je plná zeleně. Květů a rostlin. Plna motýlů a života. Zatím co ta druhá strana po které je nesen tvůj mladší a krásnější kolega je suchá a pustá." A tak si ten starý džbán uvědomil, že nezáleží jen na mládí , zdraví a kráse. Takže se tady přispívající ženy nesrovnávejte. Neznám Vás. Ale ti co ano, tak Vaší krásu určitě poměřují ne podle toho jak vypadáte, ale jaké jste. ;-)
Jitka Caklová
Ve 20ti jsem vypadala na 20, v pětatřiceti, kdy jsme stavěli domek, chodila jsem do práce, rodičům pomáhat na pole, domácnost, 2 děti atd., jsem se nejen cítila, ale i vypadala i díky silně prošedivělým černým vlasům, na 50. Dnes je mi 71a cítím se a troufám si i říci, vypadám na již zmíněných 50. Naučila jsem se být sama sebou, nejsem vůči sobě kritická (nevím, proč bych měla být), to občas hravě zvládá mé okolí :-) :-) :-). Šminky žádné nemám, tedy nepoužívám, takže ve dne v noci, při práci i odpočinku, jsem to stále "Já". Pro slavnostní příležitosti decentní líčení nechávám na odbornicích. Krásné je žít ♥
Hana Nováková
Já jsem ve 20 vypadala na dvacet. a dnes na 65 a někdy si říkám, zaplať pán Bůh za to, že to není horší. V mládí štíhlá, vysportovaná, plná elánu. Když pak časem přišla nemoc, vzácná a ta se nikomu nepodařila vyléčit, stala se chronickou a působící s věkem další a další zdravotní problémy, když mi museli doslova vypreparovat kůži na nose z důvodu nádoru a pak mi udělat plastiku, která do smrti bude vidět nazdala jsem, že mládí je nenávratně pryč i s jeho krásou ale že mi zatím zůstal život takový jaký je a modlím se, aby nebyl horší. Jsem obeznámena s tím, jak by to vypadalo ve III. a IV. stádiu nemoci a to už asi ani nebyl život. Užívám si každý den jak mi to zdraví dovolí, raduji se z vnoučat a z věcí a přírody kolem sebe. Herečky, zpěvačky živící se uměním jistě musí vypadat a tak plastika za plastikou, wellnesy, masáže, kosmetika. Nevím, zda by mě to bavilo. Jistě profesionální maskérka dokáže namalovat jak se říká na "ksicht" obličej a to krásný, že by se až člověk divil a fotograf? To je samostatná kapitola, hra světla a stínů dokáže divy. Když je však potkáte v reálném životě tak nic moc. Vrásky, kruhy pod očima, spadlé koutky úst - prostě stáří nezastavíš. To já raději budu přírodní ve dne i v noci.

Zpět na homepage Zpět na článek