První Štědrý večer na vojně
Ilustrační foto: pixabay.com

První Štědrý večer na vojně

10. 12. 2020

Po absolvování výcviku a autoškoly blízko Plzně, kde vládla šikana, stálé řvaní a hlad, jsem byl převelen do vesničky u Prahy k radaru a stěhoval jsem se právě o Štědrém dnu. V papundeklovém domku jsem se hlásil veliteli, který byl na odchodu, a tak se mě zeptal na odbornost a poslal mě, abych se ubytoval. První příjemné poznání bylo, když jsem spolubydlícím začal vykat, řekli mi, abych neblbnul, že tady se tyká. Navečer jsme nastoupili na chodbě a z kanceláře vyšel nadporučík a začal mi klást tak trochu divné otázky. Jestli už jsem jel s náklaďákem, čím se auto zabrzdí, kam zatočím volant, když chci zahnout doleva. Po každé odpovědi se zeptal, jestli jsem si s tím jistý, a napomínal ostatní nastoupené. Pak ale prozradil, že není lampasák, ale Vašek, a uniformu si vypůjčil. Klucí měli radost, že jsem jim na představení skočil, ale zároveň mi oznámili, že hned půjdu do služby.

Operátor Ivan mě zavedl do přístrojového vozu, který byl v bunkru pod zemí, a dal mi instrukce, že když spadne klapka na ústředně, zastrčím kolík a ohlásím se, tady Uran, když řeknou, dejte si Polku, zapnu radar a zavolám mu na barák. On si skočí na večeři a pak se navečeřím já. Nespustil jsem oči z ústředny a modlil se, aby se nikdo neozval. Ale co čert nechtěl, sotva odešel, klapka spadla. Třesoucím se hlasem jsem zašeptal. tady Uran, a hlasitě se ozvalo prověrka spojení, jak mě slyšíte? Odpověděl jsem, dobře, ale opět, jak mě slyšíte, tak jsem zakřičel, moc dobře. Ozvalo se:  ty jseš buď blbej nebo vožralej, a zavěsil. Snažil jsem se dovolat na barák, ale marně, tam se slavilo. Čas se doslova vlekl a Ivan nikde.Teprve po půlnoci se otevřely dveře, opilý Ivánek mi poklepal na rameno, řekl dobrý, zalehl na deku na podlaze a usnul. Do rána jsem klímal na židli a hlady mi kručelo v břiše. Po návratu na barák všichni vyspávali po oslavě, tak jsem si ukrojil dva krajíce chleba, namazal marmeládou, zalehl a probudil se až k obědu.

Pak se vše obrátilo v dobré, zapadl jsen mezi kamarády, kteří nedělali rozdí mezi mazáky a bažanty, a na hladový Štědrý večer jsem brzo zapomněl. Druhé Vánoce už byly mnohem lepší, ale to by bylo jiné povídání. A ještě perlička. Z domova mi do výcviku máti poslala balík s polobotkama a vánoční cukroví, Balík mě dohonil až koncem ledna, když asi obešel hodně posádek Varšavské smlouvy a rozdrobené cukroví naplnilo obě polobotky, ale stejně jsme je vyjedli.

Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Jako máma 3 synů říkám, škoda, že povinnou vojnu zrušili, alespon5 1 rok mohli nechat. Zajímavé, jak muži, kteří na vojně byli o ní povídají rádi.
Zuzana Pivcová
Pane Nebuželský, tak pište své příběhy z vojny sem, podobně jako pan Schmíd.
ivana kosťunová
Historky z vojny- mužské specifikum
Antonín Nebuželský
Taky jsem rád povídal zážitky ,zvlášť proto,že jsem hrál v různých kapelách,ale poslední dobou nějak nemám s kým.Mladí vědí houby a můj, viceméně jediný, kamarád to zná nazpaměť .Už ani ta vojna není to co dřív,,,
Eva Mužíková
Hezké zavzpomínání na čas vojenský. Také si myslím, že vojenskou službu by někteří mladí muži potřebovali...
Jitka Hašková
Vzpomínky na vojnu časté u mužů Mám dojem, že by to dnešní mladí hoši potřebovali.
Zuzana Pivcová
Muži skutečně hodně vzpomínají na vojnu, i když v té době hodně reptali. Čas vesměs ponechá to lepší, to horší trochu vylepší. Díky.
Petr Dvořák
Nebyla na vojně lepší služba, než jít na Štědrý den odpoledne do stráže. Na rozdílení od devěťáka samé "chlapci sem, kluci tam", kontroly jen aby se neřeklo, štědrovečerní večeře ve várnicích dvojitá, štědrovečrní balíček zdvojený, služba klídek pohoda. Po skončení služby druhý den na pokojích znovu dvojitý štědrovečerní balíček, pro stráže znovu štědrovečerní večeře . . . no P-A-R-Á-D-A. Jen kdyby tu náladu nekazillo pár ufňukánků, že jako maminka . . . a bůů-bůů co jako dělá jejich Andula . . . Ale i oni vlastně nechtěně přispěli k lepší náladě nás normálních, co jsme se za rok zase hlásili na Štědrý den do stráže :-))
Daniela Řeřichová
Příběh je to pěkný. Také se mi líbí, když muži vzpomínají na vojnu. Bohužel můj bratr na ni doplatil.
Jana Šenbergerová
Možná proto, že jsem na vojně nikdy nebyla, mám ráda příběhy těch, kteří ji zažili. Obzvláště když nebyly smutné, ale veselé. Jen vzpomínejte dál. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...