Když matka řeší rozvod své dcery aneb není výměna jako výměna
FOTO: Julie Vargová

Když matka řeší rozvod své dcery aneb není výměna jako výměna

12. 1. 2021

Mít doma čerstvě rozvedenou osmatřicátnici není to samé, jako výhra v loterii. A když s vámi bydlí ve stejném bytě, máte o zábavu postaráno.
Svěřila se mi sousedka, že udělala velkou chybu. Vzala k sobě do bytu svoji bezdětnou rozvedenou dceru.

Ač dceři byt zůstal, nechce v něm být, prý na ni všechno padá. Teď už bývalý manžel si našel mladší model, a tak matka chtěla být dceři pomocnou rukou, utěšitelkou, chápající kamarádkou.

Zpočátku se jejich rozhovory točily kolem nevěrníka, obšourníka, děvkaře, nevděčníka, hnusáka, hajzlíka a dalších výstižných pojmenování směřujících k jedné osobě. Matku to však začalo nudit i obtěžovat, vadilo jí, jak se dcera doslova utápí v na první pohled bezvýchodné situaci. Nic nepomáhalo. Dcera si vyslechla, že se chová jako muž, jehož žena ležela v nemocnici a on si musel sám vyžehlit košili. Nešika se ihned spálil, a pak několik dní strup stále strhával na důkaz, že musí dělat domácí práce.

Běž do kina, zněla rada matky. Dcera šla a vrátila se otrávená. Jdi si někam zatancovat. Vydržela kdesi hodinu. A co nějaká merenda, párty, pařba, jak je dneska v módě? Dcera se kamsi vypravila, po návratu prohlásila - již nikdy více. A co nějaký klub? Ani náhodou!
Knihovna, muzea, zoologická zahrada, koncerty, divadlo neměly šanci dceru rozveselit, přivést na jiné myšlenky.

Matka už si zoufala, soukromí bylo to tam. Nepomohla slova, že v takovéto situaci není jediná na světě, první ani poslední, že je zdravá a že na rozchodu se větší či menší měrou podílejí oba. Po dalších dceřinných ách a ouvej to už matka nevydržela a na dceru se utrhla: dej už pokoj, vzpamatuj se a hlavně mi řekni, co se ti všude tak strašně nelíbilo. Dcera odpověď doslova vyhrkla: všude jsem byla nejstarší! Matka nezaváhala a rozhodla, že v sobotu tedy pojedou na výlet. Vlakem, pak několik kilometrů pěšky, a zase vlakem. Co dceři zamlčela, byla skutečnost, že výlet není výsledkem momentálního rozhodnutí, ale naplánovaná akce s dalšími milovníky turistiky, se kterými se občas vydá po horách i nížinách české kotliny.
Na nádraží dcera vykulila oči. Mezi dvanácti lidmi byla viditelně nejmladší, ostatní se blížili věku její matky. A jak byla matka v ráži, nezapomněla se dcery ironicky zeptat, zda se v této věkově starší společnosti konečně cítí dobře.

O týden později to vypadalo, že se dcera uklidňuje a dokonce oznámila, že se vrátí do svého bytu. Za měsíc pozvala matku na sobotní oběd. Po příchodu zkoprněla tentokrát matka, protože otevřít přišel Pepa, účastník sobotního výletu. Šarmantní padesátník, rozvedený s dvěma dospělými dětmi. Jiskérka přeskočila a dcera se najednou usmívala od ucha k uchu. Matka potlačila úsměv, dobře se najedli a společně strávili příjemné odpoledne.

Při odchodu dceři do ucha pošeptala: Pepa se občas scházel s Evou, s tou načesanou blondýnou v červeném tričku, co byla také na výletě. Je o dva roky mladší než on. No, a jak to teď vypadá, asi ji vyměnil za mladší model, viď?

 

rodina
Hodnocení:
(5 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marta Badalcová
Červená knihovna
Jaroslav Charvát
Pěkná povídka...Konec ve stylu Haliny Pawlowské. To se mně Líbí. Hodila by se do ČR 2 v poledne, tam jsou denně obdobné krátké a výstižné věci. Jinak si myslím, že rodiče by se do toho dospělým dětem neměli moc plést. Ani do partnerů, ani do rozvodů. Samozřejmé je, že poznámka od rodičů typu - ale Franta udělá deset piv večer v hospodě jako nic, nebo ta halenka co měla ta tvoje Věra včera, je vhodnější na nuda pláž a ne do kostela na nedělní mši,...Držím palce.
Dana Puchalská
Článek je hezký, líbil se mi.
Josef Borecký
To nemá chybu. :)
Soňa Prachfeldová
I takové se stávají věci v životě, dokonce se šťastným řešením hlavně pro matku.
Rostislav Mraček
Váš článek mne pobavil, paní Vargová. A pište, bez ohledu na naše stesky, že my píšeme lépe či pravdivěji!
Dana Divišová
Článek se mi líbí, v životě se stává ledacos . Rozchody partnerů bez dětí jsou nejméně bolestivé.. Jen konec mi připadá trochu nepravdivý. Asi je to tím, že mám dceru, která si nenechá radit. Musí si vším procházet sama.
Zuzana Pivcová
Nemusí to být jen rozvedená dcera. Jakýkoliv nespokojenec je těžký případ. Na jednu stranu chcete pomoci, berete to skoro jako svůj úkol, na druhou stranu cítíte, že se nezavděčíte a navíc vás táhne níž a níž. Jak to dopadlo, neodvažuji se soudit, zda tak či tak. Ale každý by měl být zodpovědný hlavně sám za sebe.
Martin Vrba
Pavel Ppeett 12.1.2021 14:12 To je otázka povahy a píle, smysl pro humor už mám, přestávají ho chápat i aspiranti na Nobelovku, pilný jsem. A Vy to taky nevzdávejte, už jste na cestě za Nobelovkou vyhodil při pokusech nějaký baráček do vzduchu, zatím máte jen výbušnou povahu? Dělejte na tom ale dál a přeji Vám hezký den!
Pavel Ppeett
Život je bohatý a stát se může cokoliv kdykoliv. Naštěstí nemám dceru a chlapi to opravdu vidí a řeší jinak. Ale kdybych dceru měl... a ta měla vlastní byt, tak bych jí tak jeden víkend foukal bebíčko... a pak tradá hajdy - sypej k sobě domů. Nějaké argumenty - že to na ní padá bych vůbec nepřipustil - maximálně bych jí dal radu, ať si koupí helmu. A pro pana Vrbu... vy máte do "haškovských" příspěvků asi tak daleko, jako já do Nobelovy ceny za jadernou fyziku. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek