Čí byla paní Barbora aneb po stopách spisovatelky Boženy Němcové
Dorothea von Biron. FOTO: wikipedia.org

Čí byla paní Barbora aneb po stopách spisovatelky Boženy Němcové

28. 1. 2021

Na samém počátku napsání tohoto článku byl můj dnes již letitý a bohužel do dnešní doby neuskutečněný plán udělat si výlet do cca 400 km vzdálené Zaháně přes Německo do Polska.

To abych si prohlédla zámek a místo, o němž jsem četla a které se vztahovalo ke kněžně Zaháňské z Babičky Boženy Němcové. Staré Bělidlo, zámek v Ratibořicích, Českou Skalici atd. - to všechno už jsem samozřejmě prošla a viděla dávno.

V Zaháni nejenže vyrůstaly tři dcery, z nichž nejstarší byla kněžna z babičky – Kateřina Vilhelmina, prostřední Paulina a nejmladší Dorothea, ale rodiče Boženy Němcové tam dožili a byli zde pochováni. Josef Pankl zemřel roku 1850. Terezie Panklová byla roku 1857 propuštěna ze zámecké služby a s malou penzí zde žila do roku 1863, kdy též zemřela.

Zrovna tak jsem přečetla téměř vše, co kdy bylo o Barboře – Boženě napsáno od lidí povolanějších, než jsem já. Ti všichni její život studovali a rozebírali, zda byla, či nebyla dítětem Panklových. Samozřejmě měli přístup k její korespondenci, ze které se dal její život přečíst, k historickým pramenům, rodnému listu, pamětem a vzpomínkám jejích přátel a známých apod.

Podnícena zhlédnutím současného čtyřdílného seriálu o Boženě Němcové a pod vlivem mnoha přečtených knih „literatury faktu“, článků i zveřejněné korespondence spisovatelky  jsem se odhodlala napsat tento článek. 

Zajímala jsem se nejen o Barboru, ale i o  životy kněžen Zaháňských a o životy samotných Barbořiných dětí.

To, co jsem se dozvěděla, jsem konfrontovala s mými zkušenostmi při vyhledávání starých dokumentů z archivů při zhotovování mého vlastního rodokmenu. Taky mi vytanuly vzpomínky na knihy Karla Klostermanna, v jedné z nich popisuje osudy žen, které, aby unikly bídě, odcházely do Vídně sloužit. Odcházely tam často i ty, které čekaly nebo měly nemanželské děti. Ty pak nechávaly u žen, kterým platily za jejich hlídání. Ty děti tam měly krušný život a spousta jich péči svých opatrovatelek nepřežila.

Jinak se to praktikovalo ovšem v rodinách bohatých. Nebylo snad rodiny, která by nedala nelegitimního potomka do výchovy jinam, to se stalo i v případě kněžny Zaháňské a její sestry Dorothey, obě musely dát své nemanželské děti pryč. Zásadou bylo, aby se vše ututlalo a nepřišlo se na to, čí je dítě, měnily se záznamy o datu narození i místu. Dítě tak mohlo být vydáváno za starší, nebo naopak. Byl zvyk někdy dávat dítě k příbuzným nebo aby bylo „na dohled“, zřejmě ovšem záleželo na tom, čí to dítě bylo, jak vlivné a známé osoby.

K  tomu  badatele vedly  neshody v Barborčině narození  i  to, že  oba „rodiče“ byli zaměstnáni u kněžny Zaháňské a Barboře byla ze strany kněžny věnována určitá pozornost, která ostatním dětem Panklových věnována nebyla.

Pokud by později snad byla Barboře podána z jejich strany pomocná ruka, došlo by logicky k prozrazení. To všechno jsou ale jen domněnky…v zápise o narození mohlo dojít k chybě, a co se týká údajného nehezkého vztahu její matky k ní – to ještě neznamená, že nebyla třeba její, původně opravdu nemanželská. Ne všechny matky mají rády všechny své děti stejně, bohužel…

Někteří autoři literatury faktu vyslovili hypotézu, že Dorothea von Biron, tehdy hraběnka de Talleyrand-Périgord, byla matkou české spisovatelky Boženy Němcové. Pro tuto hypotézu svědčí nejen vzhledová a do jisté míry i povahová podobnost možné matky s dcerou. Je znám také nezvykle dobrý vztah sestry Dorothey, Kateřiny Vilhelmíny  - vévodkyně ze Zaháně, na jejímž panství v Ratibořicích Němcová pod dívčím jménem Barbora Panklová vyrůstala, k Barboře i jejím (adoptivním) rodičům, a naopak nepříliš dobrý vztah Barbory k matce Terezii Panklové. Dále je uváděn i tradovaný vyšší věk dívky Barbory, než by to odpovídalo jejímu běžně udávanému roku narození 1820. Podle knihy německého historika Wilmse se z vášnivého vztahu Dorothey de Taylerand-Perigord a hraběte Karla Klam Martinice  (1792–1840) skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l'Archambault. Tyto lázně navštívili Dorothea a její tchán a druh vévoda Charles de Talleyrand-Périgord v září 1816, tedy již po rozchodu obou milenců v březnu 1816. Dorothea neuznala toto své nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles. Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána do opatrování manželům Panklovým, služebníkům vévodkyně Kateřiny Zaháňské na ratibořickém panství, kde pak strávila dětství a první léta dospělosti.

Mne tedy zarazilo hlavně to, že Božena své dceři dala jméno Theodora Wilhelma Rozálie Němcová.

A to proto, že kněžna Zaháňská, která by tedy podle hypotéz byla její tetou, se jmenovala celým jménem Kateřina Vilemína  - přesněji Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland a ze svých čtyř křestních jmen používala nejčastěji právě jméno Vilemína.

A Boženina údajná matka se jmenovala Dorothea von Biron – čili jméno Theodory je přesmyčkou Dorothey. Proč asi dala Božena tato jména své jediné dceři ? Z úcty ke kněžnám Zaháňským ? Možná…

Dorothea na Zaháni žila až do své smrti roku 1862. Zámek rekonstruovala, na kraji parku postavila nemocnici, která prý funguje dodnes, a část parku nechala jako památku na nejstarší sestru upravit pod názvem "Vilemínina louka".

Dnes by stačilo k vyřešení záhady tak málo: potvrdit genetickou shodu z vlasů BN z muzea v České Skalici s pozůstatky její matky Terezie Panklové pochované v Zaháni či údajné matky Dorothey…. K určitým pokusům prý snad už došlo, dokonce prý k tomu byl údajně dán i souhlas církve, ale vše zatím ztroskotalo jak jinak než na penězích.

P.S.: K seriálu jsem měla určité výhrady, hlavní představitelky se mi nelíbily, protože neodpovídaly popisovanému vzhledu Boženy. Ať byla spisovatelka jakákoliv, zcela určitě musela mít „charisma“, což ani jedna z představitelek bohužel nemá. Za pravdu jsem musela dát těm, kteří nejvíce ocenili vzhled i herectví představitele Němce. A kloním se též k názoru většiny těch, kteří seriál sledovali, že „celkový obraz“ spisovatelky nedopadl dobře, ba co víc – přímo se „zdrcl“ pouze jedním směrem.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Panklovi bydleli ve staré ratejně v Ratibořicích
Věra Lišková
Seriál jsem neviděla. Podoba, neobyčejně krásné oči, které mají obě ženy, je překvapivá.
Marie Seitlová
Velmi zajímavý článek, pro mě je to novinka, děkuji vám.
Jana Hošková
Pane Matoušku, o tom, co se kde píše, ať už je to o čemkoliv, už dávno vím, že se nedá všemu věřit.Např. v chaloupce na Starém bělidle nikdy Panklovi nebydleli - ale jim přidělený byt nestál prý za moc. Mne spíš překvapilo, že Panklovi se šlechtou cestovali a pobývali s nimi i na Zaháni (zřejmě poté, co děti odrostly), to jsem totiž nevěděla. A že by Barunka měla klavír...? Možná ji k němu pustili na zámku.
Zuzana Pivcová
Článek mě velmi zaujal a hodně jsem si díky němu doplnila své útržkovité vědomosti o BN. Něco málo jsem věděla od našeho literáta z fakulty, ale poměrně dost z knížky Jiskření aneb Na černé hodince s Máchou, Němcovou a hvězdami, vydané v polovině 90. let, v níž spolu vedou dialog Miroslav Ivanov a Luba Skořepová. Nynější televizní zpracování jsem neviděla.
František Matoušek
Ano, jak píše Jana Š., bylo by zajímavé vědět jak to bylo dopravdy. Také jsem přečetl o Boženě Němcové řadu vydaných knih, kde jsem narazil na různé dedukce o tom jak to vlastně s Boženou bylo. Zajímavé je že Barunka bydlí se svými oficiálními rodiči v chaloupce na Starém bělidle, má klavír, soukromého učitele hudby, volný přístup na zámek, později dokonce i do knihovny Kateřiny Zaháňské... Dostalo se jí prostě privilegií, o kterých se běžnému dítěti v tehdejší době mohlo jen zdát. Je známo,že v roce 1830 nastoupila na pobyt v zámku ve Chvalkovicích, který patřil Kateřině Zaháňské a kde se měla mimo jiné naučit panským mravům. Když skočíme nakonec jejího života vidíme, že měla okázalý pohřeb, jehož se zúčastnily dva tisíce lidí. Za rakví kromě manžela a tří dětí kráčela kněžna Thurn-Taxis s manželem, přítomna byla i hraběnka Eleonora Kounicová. Další věc – kočár zapůjčil hrabě Jaroslav Clam-Martinic. Není známé, že by šlechta chodila na pohřby jiných vznamných českých spisovatelů. Mě, na rozdíl od vás, se filmová miniserie líbila. Líbila se mi i Vaše úvaha "Čí byla paní Barbora...." zejména pasáž o křestním jménu dcery Theodory. Rád jsem si Váš článek přečetl a z dovolením stáhnul ke svým poznámkám.
Vladislava Dejmková
Zajímavé, přečetla jsem to jedním dechem. Leccos jsem zaznamenala už dříve, ale nebylo to tak logické.
Jana Šenbergerová
Leccos jsem na toto téma četla už dřív. Byl-li původ spisovatelky víceméně zastřený (ne-li vylhaný), pramálo mi záleží na tom, jestli si ve filmovém zpracování byla podobná, nebo trochu jiná. Nepovinný film o ní se mi líbil mnohem víc, než "povinná četba" literatury od ní, přestože si myslím, že psala dobře. Pokud byl její původ skutečně nečeský, líbí se mi, že se stala opěvovanou českou spisovatelkou. Bylo by zajímavé dovědět se, jak to bylo doopravdy.
Jana Drobňáková
Bolo mi jasné, že Božena nebude dokumentárny film, ale napriek tomu poukázal na výnimočnú ženu v čase, kedy všetko mohli len muži.
ivana kosťunová
To jsou zajímavé skuečnosti, některé ( třeba původ jmen Dory ) jsem neznala.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.