Babičko? aneb Kikirikí!
Ilustrační foto: static.flercdn

Babičko? aneb Kikirikí!

5. 3. 2021

To odpoledne jsem si na zahrádce u babičky četla nikým nerušena knížku Míček Flíček s ilustracemi Ondřeje Sekory. A protože mě tam zaujalo něco, co jsem nejspíš potřebovala prodiskutovat, zavolala jsem do kuchyně: "Babičko!" Ta vykoukla nevěřícně ze dveří a pravila: "Řekni to ještě jednou!" A já zase: "Babičko!" A v tu chvíli už nám bylo oběma jasno....

Nezasvěcený samozřejmě netuší, čím bylo tak pozoruhodné jedno jediné slovo. Prozradím tedy, že ten den, přesně na den ve svých čtyřech a půl letech, jsem spontánně poprvé vyslovila hlásku K. A vzápětí i G.

Ačkoliv jsem byla dítě, které mluvilo velmi brzy, které ve dvou a půl letech zpívalo v řeznictví koledu a dostalo za ni salám pro dědečka, které mělo za sebou první dětskou divadelní roli, kvůli které se naučilo číst tiskací písmena a posléze už se chopilo knížek, měla jsem ve srovnání s tím vším dost zřetelnou vadu, a sice, že jsem neuměla vyslovit k a g. Jsou to hlásky místem tvoření v ústech takřka stejné, jazyk se při jejich vyslovování neopírá o patro. Tyto dvě hlásky jsem nahrazovala dvěma rovněž obdobnými, a sice t a d. Při jejich vyslovování se jazyk opírá o horní patro hned za předními zuby.

Ale dost už fonetické teorie. Dospělí se mě samozřejmě snažili přimět ke správné výslovnosti. Nešlo to. Klidně jsem i nadále sdělovala, že "Dana honí točtu", čímž jsem chtěla upozornit, že sousedovic fenka Gana prohání na zahradě kočku. Nevím, zda v té době, tedy v první polovině 50. let, byly běžné nějaké logopedické poradny. Rodiče se mnou nikam nechodili, asi doufali, že se to nějak spraví samo.

Až mnohem později, tedy ve chvíli, kdy jsem se zcela odpoutala od svého problému, to ze mě pojednou vypadlo. Babička i já jsme se velice radovaly, a když mě přišly vyzvednout maminka a sestra, která začínala chodit do 1. třídy, už z dálky slyšely mé kohoutí prozpěvování "Kikirikí". To asi, aby náhodou nepřeslechly můj úspěch.

Během života jsem si na to mnohokrát vzpomněla, když jsem slyšela u řady lidí včetně známých osobností nesprávnou výslovnost r a ř. Ti by se s touto vadou řeči snad ještě ztratili v zemích jako Francie nebo Německo, ale co já se svou "točtou"?

Čeština je opravdu krásná a libozvučná. Není hezké ji všelijak prznit. Jsou nechtěné vady, jako jsem měla já. Ale to, jak vědomě prezentujeme svou mateřštinu, to už záleží na každém z nás.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Tyto drobné vady se dají odstranit a hned je mluva hezčí. Se synkem jsem před první třídou chodila na logopedii několikrát a potíže byly odstraněny.
Zdenka Jírová
Milý článek a vzpomínka.
Jan Zelenka
Krásná vzpomínka, Zuzko.
Marie Seitlová
Pěkná vzpomínka, já ani moje děti jsem problém neměly. R neuměl můj o dost mladší bráška, tak jsem to s ním cvičila /tdubka, tdoubí,../. Ale můj vnuk měl problém s ř, tak jsem je stále posílala k logopedce. Byl tam 1x a hned mu šlo, bylo to tím, že snacha je Slovenka a ř používala málo.
Vladislava Dejmková
Můj vnouček se teprve v pěti letech naučil vyslovovat K, a to až s pomocí logopedické poradny. Domácí snažení v jeho případě nepomáhalo, ale teď mluví opravdu krásně a čistě. I když poslední logopedická “sezeni” byla ze známých důvodů pouze on-line. Jeho o dva roky mladší sestra to asi nějak odkoukala, ta žádné problémy s výslovností nemá.
Naděžda Špásová
Zuzko, moc hezky jsi to napsala. Já si na svou výslovnost v dětství nevzpomínám, od dvou let jsem chodila do školky, tak nevím. Logopedie určitě nebyla, ale vzpomínám, že jsme chodili se synem, s jeho r, které neuměl. Tdamvaj a pod. :-)
Eva Mužíková
Opr: " kulturu"
Eva Mužíková
Poslouchám hlavně v noci ČR 2. Hlasový projev některých moderátorů je strašný. Takové to prodlužování pomlk mezi slovy /ééé... /, než řeknou druhé se nedá poslouchat. Určitě má tento zlozvyk nějaké odborné pojmenování, ale asi víte, co mám na mysli. Lidé kteří se mluveným slovem živí by měli mít dobrou " kulkuru projevu".
Hana Šimková
Zuzanko, byla jsi šikovná holčička. Když už jsme u těch vad řečí, vadí mi dnešní mluva mladých herců. Huhňají a šišlají o sto šest. A nebo už jsem nahluchlá ?
Jana Šenbergerová
Pěkná vzpomínka, která mi připomněla, že jsem se narodila s vrozenou funkční vadou jazyka. Díky lékaři, který si jí všiml, než jsem začala mluvit, byla mi včas přestřižená uzdička, kterou byl jazyk příliš přirostlý. Stejnou vadu měla moje starší dcera. Po zkušenosti se mnou ji odhalila moje maminka. A tak máme obě doslova "dobře proříznutou pusu".

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.