Setkání s kání lesní
FOTO: Alena Tollarová

Setkání s kání lesní

23. 3. 2021

Káni lesní (buteo buteo) vyhlásila Česká společnost ornitologická ptákem roku 2021. Starší název pro tohoto dravého ptáka je káně myšilov a z něho je dobře patrné, na čem si rád pochutná a co tvoří část sortimentu jeho jídelníčku.

Dírami jsou v posledních letech pole provrtaná jako ementál a hraboši doslova přebíhají pod nohama. Když si chvilku počkáte u vchodu, vykulí na vás i zvědavá očka. Možná i s touto hojností potravy souvisí nárůst počtu dravých ptáků. Káni vídám docela často někde uprostřed lánu, kde zřejmě hoduje. Nejčastěji ale sedí na stromech podél dálnice, kde se samozřejmě nedá zastavit a fotit. Nikdy by mě nenapadlo, že se s kání lesní setkám téměř tváří v tvář. Jak se to stalo?

V Písteckým háji u Ohře jsem hledala první bledule tohoto roku. Šinula jsem si to rybáři vyšlapanou pěšinkou podle řeky a najednou jsem strnula. Na větvičce blízko kmenu, nějaké dva metry nad zemí, seděl dravec. Byl ke mně otočený zezadu. Přestala jsem dýchat a pomalu pouštěla foťák. Čekala jsem, že záběr nestihnu, že pták zamává křídly a zmizí. Nestalo se tak. Pomaloučku jsem se přibližovala a cvakala a cvakala. K mému překvapení velký pták zůstal sedět a nechal mě přijít až k sobě. Měla jsem strach, že je zraněný, ale nic zvláštního jsem na něm neviděla. Fascinovaná jsem káni pomaloučku obešla a dívala se do tváře dravého ptáka. Zavrtěl se na větvičce, ale neuletěl. Ukázal mi i mžurku, tzv. třetí – ochranné poloprůhledné víčko ptáků, které se zatahuje od vnitřního koutku šikmo do strany.  Měla jsem v tu chvíli pocit, že kdybych chtěla, mohla bych ho z větve sundat, posadit si ho na rameno a vykráčet z háje jako nějaká lesní žínka s kání na rameni. Chvíli jsme se na sebe dívali a pomalu jsem vycouvala. Byla jsem chováním tohoto dravce úplně zmatená a nevěděla, co si o tom myslet.

Poslala jsem fotografie ornitologovi s dotazem na možnou příčinu takového chování a zda se káni případně dá pomoci. Odpověděl mi, že pták mohl být nemocný nebo vyhladovělý a pomoc je téměř nulová, protože na místě už s největší pravděpodobností není. Chvíli jsem uvažovala o tom, že se na to místo vrátím i druhý den. Nakonec jsem od toho záměru  upustila a rozhodla se nechat vše na síle matky přírody. Do háje jsem znovu zavítala po týdnu a při příjezdu se z pole zvedla a nad cestou přeletěla káně. Určitě to byla „ta moje“ a mávala mi na pozdrav. Na toto setkání nikdy nezapomenu.

fotografování příroda ptactvo
Hodnocení:
(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Krásný článek, krásné fotky, zajímavý doprovod pana Milana. my dnes jeli nakupovat a cestou jsem náhle zbystřila.Vvedle cesty na kusu lomeného kmene cosi sedělo. Viděla jsem to jen pár vteřin - Velký hnědý skvrnitý dravec na hnědém pozadí. Byl ale tak impozantní, že to asi také bylo káně. Bohužel, pták nepočkal, když jsme jeli po hodině zpět, už tam nebyl :-(
Marie Bartošová
Aleně dík za poutavé vyprávění a krásná fotky, panu Milanovi Pepo za nové poznatky z ptačí říše.
Soňa Prachfeldová
Moc pěkné, skvěle nafocené. Syn zachránil ze spárů dravce hrdličku, máme ji v králíkárně, zraněné křídlo, snad přežije a zase bude létat.
Jitka Hašková
Překrásná fotodokumentace. Nějak jsem ji předtím neviděla.
Jitka Hašková
Úžasný příběh a překrásná fotka.
Jana Šenbergerová
Krásný příběh včetně skvělé dokumentace.
Anna Potůčková
Ali moc hezký článek a ještě hezčí setkání s opeřencem! Díky za nádherné fotky!
Jaroslav Kolín
Podle Internetové jazykové příručky ÚJČ je káně buď ženského, nebo středního rodu, takže i "to káně" je v pořádku.
Milan Pepo
Pěkný článek i fotky. Ta blízkost mne taky překvapila, protože káně má před člověkem dost velkou únikovou vzdálenost. Kdyby nebylo článku tak bych podle fotek tipoval na odrostlejší mládě, které vyletělo z hnízda. I to určité ,,načepýření" , velikost i prostředí ( docela hustý porost). Což je ovšem nesmysl, protože káně se páří v dubnu. Na hnízdě se střídá samice se samcem cca 28-31 dnů a po vylíhnutí se starají o mladé cca 45 dnů. Takže tohle můžeme vyloučit. Napadla mne ovšem ještě jedna možnost. Může se jednat o káni lesní ruskou, buteo buteo vulpinus, která je tažná. Je menší než naše ,,domácí" káně, ale barevně téměř totožná. Bez siluety a roztažených letek se to ovšem nedá přesně určit. Jisté barevné odstíny jsou třeba u ,,V" na hrudi nebo konci letek. Od nás tento druh migruje převážně do Řecka, ale třeba ze Sibiře se dostávají až jižní Asie. Vzhledem k tomu, že je březen, tak je zcela možné, že autorka vyfotila právě toto káně vysílené po dlouhé cestě z Řecka. Takže má necelý měsíc na zotavenou, aby si v dubnu našlo partnera (partnerku) a zahnízdilo. :-) Jeden diskusní článek ke káním jsem zde už psal. Jiný mám na www.příroda.cz. Takže mi věřte, že se o ně skutečně zajímám.
Alena Vávrová
Máš ke svému talentu a neúnavnému chození s foťákem i potřebné štěstí, a to je moc dobře, neb my se pak máme! Dík!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.