Něco o módě, o ženách, o závisti a o nevděku
Ilustrační foto: pixabay.com

Něco o módě, o ženách, o závisti a o nevděku

10. 5. 2021

Moje krásná žena, která vypadala po dvou dětech ještě krásnější, než když jsem ji poznal, se sama naučila šít, a tak se oblékala podle poslední módy.

V té době dělala provozní v jídelně na statku v jedné vesnici a já jsem přímo vyžadoval, aby tam chodila vyfintěná, tak jako jsem ji znal z Prahy. Byla hrozně svědomitá, a tak se slitovala i nad jednou mladou pomocnou sílou v kuchyni, že nemá výuční list, a tak jí v Praze, kde znala k tomu povolané a ochotné lidi, vyřídila, že si (jako) udělala někde dodatečné nějaké zkoušky a že ona jí dá potvrzení z té praktické části a že jí tím pádem bude moci dát asi o 300 Kčs vyšší plat, jako by se normálně vyučila. Když jí to všechno vyběhala a měla v ruce pro ni to potvrzení, tak ale onemocněla pořádnou chřipkou, že sotva lezla. Ale protože byla tak hodná a svědomitá, tak i v tom stavu si řekla, že do práce musí alespoň na chviličku jít a vyřídit došlé faktury a že vezme s sebou to potvrzení pro tu paní, že z toho bude mít určitě velkou radost.

To já ale všechno nevěděl, já přijel teprve k večeru z Prahy a našel jsem ji doma plačící u stolu, myslel jsem, že někdo umřel. Pak mi to všechno, co jsem výše napsal, vyprávěla a pokračovala: „Tak jsem tam sotva dolezla, málem jsem upadla už při vystupování z autobusu, měla jsem ráno vysokou horečku, že se mi fakt podlamovala kolena. Rychle jsem nechala proplatit ty faktury a pak jsem to té paní slavnostně předala. Ona poděkovala a já se rychle rozloučila a pospíchala na autobus, ale pak jsem zjistila, že jsem si tam nechala kabelku, tak jsem zase rychle pospíchala zpátky, a protože jsem byla hrozně unavená, tak jsem si v té místnosti – v té chodbičce mezi dveřmi na chvilku sedla a zaslechla na sebe tolik sprosťáren, kde to ty ženy uzavřely mým kabátem a tou mou pletenou čepičkou. A ta, které jsem vyběhala ty papíry, aby mohla mít větší plat, tak ta přímo řekla, že v ní – v té čepičce, jak jsi říkal, že v ní mám tak pěknou hlavičku – tak, že v ní prý opravdu vypadám jako debil.“ Když mi to vyprávěla, tak se u toho zase tak rozbrečela, že si taková situace přímo říkala o pořádné pomilování, horečka – nehorečka, a tak jsme dali děti na dvě hodinky k sousedce a tu chřipku společně s nevděkem jsme z těla vyhnali pořádným pomilováním.

Nakonec se manželka stala ředitelkou jedné velké firmy ve stravování, ale v tom, že se snaží dále pomáhat lidem, tak v tom se vůbec nezměnila. A co z toho vyplývá? Že každá žena má nosit to, aby se v tom líbila mužům, tedy hlavně tomu svému, v čem se cítí dobře, že na věku až tak moc u módy nezáleží, a kolik té kritiky od ostatních žen unese a když ji neunese, tak pak už je to jen na tom, kdo ji má rád, aby jí vrátil sebevědomí, a to v každém věku. :)

 

Můj příběh
Autor: Martin Vrba
Hodnocení:
(5.2 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martin Vrba
Paní Caklová, se sebevědomím je to ošidné. Ten, který ho sám nemá, ještě neznamená že není důvod, aby ho neměl – třeba se jen podceňuje. A ten, který ho má, tak to ještě neznamená, že má k němu oprávněný důvod – třeba se jen přeceňuje. A ten, který ho nemá, tak je k sobě možná zdravě poctivý a takový, když pak na sobě v něčem zapracuje, tak se i k tomu sebevědomí třeba sám oprávněně dopracuje. Každopádně ale platí, že ten, který ho sám nemá a chce ho tedy druhým ze závisti snižovat a ani to pořádně neumí, tak to už je opravdu případ k politování a k pláči. :)
Jitka Caklová
To na rozdíl od "nomen omen" ve vztahu k vesmírným znamením chápu. To je taky jeden, mohou být i dva, nebo tři, kteří nechápou, že pro mě zážitkem může být něco, co oni sami nezažili :-)
Martin Vrba
To byl taky jeden, který nechápal, když druzí se shodli na tom, že je potřeba sníst psy, jak to mohou udělat, když žádné psy nemají.:)
Jitka Caklová
Nevím, co má společného NOMEN OMEN s vesmírnými znameními: " Doslovný význam latinského rčení nomen omen je „jméno znamení“. Jeho „vynálezcem“ byl římský dramatik Titus Maccius Plautus, který spojení nomen atque omen použil ve své hře Peršan. Výrazem nomen omen označujeme pojmenování (osoby nebo místa), které je příznačné pro svého nositele – vystihuje nějakou jeho charakteristickou vlastnost. Asi si dokážete představit, v jakém případě bychom výraz nomen omen použili u jmen jako Malý, Pokorný, Slabý, Bidlo, Kovář a podobně. V případě pana Tesaře platí známé „nomen omen“ – je majitelem tesařské firmy.
Martin Vrba
Všechna vesmírná znamení jsou platná a jak je vidět, tak i to NOMEN - OMEN. :)
Jitka Caklová
Soňo, to máš pravdu, já kdybych si měla zoufat z keců 9.5.2021 07:58 a 9.5.2021 22:07 u mého posledního článku, tak bych nemusela dělat nic jiného :-). Naštěstí vím, že oni to tak mají a pro mě to žádné zlo není. Kdyby tuto potřebu neměli, tak by to nenapsali :-)
Soňa Prachfeldová
Někteří lidé, obzvlášť ženy dovedou nadělat hodně zla svými kecy. Je to asi opravdu závist Tak ať si uleví, když na víc nemají.
Jitka Caklová
... vzpomenout....
Jitka Caklová
No vidíte, já se umím zasmát i když jsem pro někoho debil, řepák, fuj, br. Každý má právo vidět mě svýma očima a abych se z toho hroutila, za to mi nikdo nestojí. A že jsem si ve svých začátcích zde na íčku také dost užila a čím víc jsem "brečela", tím víc do mě řezali, stačí si vzpomenu na "Afriku" :-) :-). A tak jsem se bez "ztráty kytičky" naučila žít i ve vnějším světě. 18:17 stále platí, nerada se opakuji a vaši rozesmátou domácí idylku vám oběma ze srdce přeji.
Martin Vrba
Paní Caklová, já a ani moje žena se nebereme vůbec tak vážně, jak asi Vy a děláme si srandu i jeden z druhého celý den, aby byla doma sranda, něco na způsob seriálu „Krok za krokem“. A domů chodíme se zprávou, kdy jsme zase něco pozkazili - špatně něco pochopili a jeden druhému i sobě se tomu zasmějeme a hned nám je veseleji. To víte – po 40letém manželství musíme hledat zábavu i vně a tak i vám děkujeme za pobavení.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.