Vědci spustili nový webový portál mapující dělnické kolonie po celém Česku
Pohled do uličky v nouzové kolonii Na Slatinách. FOTO: Ladislav Štěpánek

Vědci spustili nový webový portál mapující dělnické kolonie po celém Česku

17. 5. 2022

Obydlí poslepovaná z kdečeho i uniformní domy pro několik rodin. Vzhled dělnických kolonií se v čase sice měnil, jejich obyvatelé však byli stále stejní.

Přestože dělnické kolonie byly často svým světem ve světě, dějinám sociálního bydlení pracujících a dělnické kultuře se dosud nikdo systematicky nevěnoval. Fenomén dělnických kolonií teď nově zpracovává tematický webový portál Dělnické kolonie, který vzniká v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR ve spolupráci s Etnologickým ústavem Akademie věd ČR a s historiky z celé ČR v rámci Strategie AV21: Město jako laboratoř změny.

„Kolonie byla na pohled hezká. Aspoň přední část. Úpravné chaloupky, vilky, domečky se zahrádkami, plnými aster, jiřin a jiných podzimních květů. Jechlovi připomínala svými rozměry cestu Gullivera do Liliputu. Jeho očím, zvyklým na rozměry činžáku nebo venkovských chalup se zdálo nepravděpodobné, že by se do těchto obydlíček vešli lidé. Se vším, co k nim patří. To byl jen omyl. Přesvědčil se o tom, že se lidí do takové chaloupky vejde víc než do normálních bytů.“

Takto popisuje pražskou dělnickou kolonii Na Slatinách v roce 1934 Franta Kocourek v časopise Přítomnost. Počáteční svébytné čtvrti postavené z kdečeho, co bylo zrovna po ruce, později nahradily velké budovy pro více rodin poblíž závodů a výrobních podniků. Dělnické kolonie za svůj vznik vděčí průmyslové revoluci a historickým procesům industrializace, urbanizace a pracovních migrací, které přepsaly sídelní mapu českých zemí.

Kolonie vznikaly po celé republice, zejména ve větších městech: např. Kamenec v Ostravě, Domovina v Liberci nebo Svatá Sidonie v Brumově. Unikátní fenomén nově mapuje tematický portál Dělnické kolonie.

„Webový portál je výsledkem mého dvacetiletého zájmu o uvedenou problematiku a plodem mnoha dotazů a výzev, aby byly zpracovány i další lokality v ČR,“ říká hlavní autor projektu Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „Rozhodně jde o aktuální téma, protože dějiny pracovních migrací, desindustrializace a sociálního bydlení jsou tématem i současné české společnosti.“

Svět ve světě

Mimo svou zřetelnou urbanistickou a architektonickou odlišnost byly dělnické kolonie velmi charakteristické i demograficky. Obyvatelé vykonávali podobné profese a patřili ke stejné třídě, často jimi byli pracovní migranti – a tamní život šel svou vlastní cestou.

„Populační procesy v nich probíhaly odlišně od ostatních tradičních i netradičních městských částí a utvářely anomální demografické struktury, které se výrazně odchylovaly od průměrných hodnot, ať už šlo např. o extrémní hodnoty maskulinity, ekonomicky aktivní muže a naopak ekonomicky neaktivní ženy a další,“ vysvětluje Martin Jemelka.

Přehledně, s fotkami a interaktivně

Webový portál Dělnické kolonie představuje i další související pojmy, jako jsou třeba protokolonie, nouzové kolonie, a prezentuje sociální bydlení pracujících jako specifické v mnoha oblastech. Věnuje pozornost osobitým životním podmínkám i lokální a regionální kultuře pracujících.

Centrem webového portálu je interaktivní mapa dělnických kolonií v České republice, která umísťuje domácí příklady sociálního bydlení pracujících na mapě industrializovaného světa. Dělnické kolonie totiž nevznikaly jen v průmyslových regionech Evropy a Severní Ameriky, ale všude tam, kde byly práce, bydlení a lidská každodennost přetvářeny nástupem průmyslové revoluce a etablováním industriální společnosti.

kolonie_krejci.png
Aloisie. Dům čp. 715, ve kterém žil horník, komunální politik a představitel organizované dělnické
tělovýchovy Karel Krejčí. FOTO: Agáta Kravčíková

 

Přispět může každý

Důležitou součástí webového portálu, jenž je určen všem zájemcům o dějiny, je dobová a soudobá obrazová dokumentace, která zachycuje historickou a aktuální podobu popisovaných lokalit.

„Již nyní spolupracujeme s historiky, etnology a muzeology z celé ČR. Oslovujeme a plánujeme i spolupráci s laickými badateli z regionů, například z řad kronikářů, nebo ‚jen‘ zapálených amatérských historiků či fanoušků industriálních dějin,“ doplňuje Martin Jemelka. „Rozhodně uvítáme reakce veřejnosti, která doplní, nebo rovnou zkoriguje zveřejněné informace. Vděční budeme zvláště za dobové fotografie a jakékoli relevantní dobové dokumenty.“

 

Eliška Zvolánková, Středisko společných činností Akademie věd ČR

 

 

 

 

bydlení historie
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Díky za informaci o zajímavém počinu. na portál se určitě podívám.
Jitka Hašková
Já si pamatuji, že v Radotíně bývala dělnická kolonie nazývaná Vinohrady. jednou mě tam vzala kamarádka, která tam měla známé. Bylo mi asi 14 let, čili asi rok 1958. Bylo to za tratí, na opačné straně než je nádraží, asi v místech, kde teď ústí nově stavěná lávka. Fotografie nemám, ale měli mít informace o tom na městském úřadě v Radotíně. Pamatuji si, že tam nebyla zavedena voda do domů, ale byly tam pumpy a také suché záchody. V 50. letech tam ještě bydleli lidé.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.