Citliví, vystresovaní, nejistí. Tak starší lidé hodnotí Generaci Z
Ilustrační foto: Pexels

Citliví, vystresovaní, nejistí. Tak starší lidé hodnotí Generaci Z

14. 9. 2022

Přerostlé děti. Jako by byli stále v pubertě, ale jsou dospělí. Vůbec jim nerozumíme. Tak čím dál častěji mluví starší lidé o Generaci Z, tedy o mladících a slečnách narozených od poloviny devadesátých let.

Jsou úplně jiní, než jsme bývali my. Méně se baví, méně pijí alkohol, jsou úzkostní, citliví, sebestřední, bez humoru. Jako by nežili život reálný, ale jen ten virtuální na sociálních sítích. Je nám jich tak trochu líto.

To je nejčastější postoj střední a starší generace k současným mladým lidem ve věku od patnácti do dvaceti let.

Na toto téma probíhá čím dál více diskusí, anket a výzkumů. Na jedné straně působí zbytečně – vždy přece platilo, že si různé generace v něčem nerozumí a připadají si odlišné. Na straně druhé jsme svědky jevu, který je opravdu zajímavý. Téměř každý, kdo má ve svém blízkosti nějakého příslušníka této generace, nakonec říká: ano, jsou opravdu jiní.

Jedná se o lidi, pro které je už internet přirozenou součástí života. Všechny jiné generace se s ním učily zacházet, vstoupil do jejich životů. Oni se narodili do světa, ve kterém už byl internet zcela běžnou věcí, podobně jako pro jejich rodiče  třeba fakt, že si mohou doma kdykoli rozsvítit nebo pustit televizi.

Výzkumy toho, jak tato generace přistupuje k životu, ukazují hodně zajímavého. Například konzultační firma Ranstand zkoumala, jak tito mladí lidé přistupují k práci. Z jejích závěrů vyplývá, že polovina mladých lidí by raději neměla žádné zaměstnání, než by byla v takovém, v němž se necítí dobře. Podle ní padesát šest procent této generace nechce práci, která by narušovala jejich osobní život či názory týkající se sociálních a enviromentálních témat.

Existuje snad zajímavější ukázka nepochopení mezi generacemi? Jak může třeba muž, který celý život pracoval v těžkém průmyslu a o víkendech chodil na brigády vykládat vagony uhlí, aby si rodina mohla postavit malý domek, chápat vnuka, který mu nyní vypráví, že pokud bude pracovat, tak jedině ve firmě, která se bude ohleduplně chovat k životnímu prostředí a umožní mu pracovat online z různých míst světa, ideálně z ostrova Bali, kde chystá projekt  týkající se výzkumu mořských řas. Ne, tito dva představitelé různých generací si opravdu moc rozumět nemohou.

Další průzkumy tvrdí, že dnešní teenageři ve srovnání se svými rodiči nebo prarodiči výrazně méně pijí alkohol.

„Když mi bylo osmnáct a naši odjeli k příbuzným a nechali mi prázdný byt, několikrát jsem udělal mejdan. Pro mě a kamarády byla zábava spojená s pivkem, vínem. Můj vnuk má osmnáct. Když je sám doma, kouká do počítače. Nikam nechodí. Říká, že alkohol je odporná věc a neustále mě poučuje, jak je špatné to, že netřídím odpad. Měl bych být rád, jak je to hodný a slušný kluk, ale já mám pocit, že je takový nějaký starý mladý,“ říká sedmdesátipětiletý Ivan.

„Spousta dnešních teenagerů na vlastní oči viděla destruktivní sílu alkoholu na svých rodičích. Ale rodiče jako negativní vzor nefungují jen v této rovině. Mladým se nelíbí jejich životní styl, který byl běžný dříve,“ říká uvedla Chloe Cumbi, autorka knihy Generation Z, která se zkoumáním života mladých lidí podrobně zabývá. „Jejich ideálem není tvrdě pracovat, vydělávat peníze, koupit si auto, byt či dům a těšit se na víkend či dovolenou. Oni chtějí žít jinak,“ tvrdí.

Ovšem, pozor, neznamená to, že by šlo o generaci líných flákačů. Tito mladí lidé se velmi zajímají o celospolečenské problémy, o životní prostředí, o stav světa. Z průzkumu společnosti Deloitte například vyplynulo, že devadesát procent dotázaných z generace Z se chová udržitelně a snižuje svůj dopad na životní prostředí. Jsou to lidé, kteří netouží po automobilu, po krásném domě a společenské prestiži. Touží po tom, aby svět byl zdravý, příroda nezničená a aby oni sami byli šťastní. Problém je, že si pod tím představují něco, co starší lidé nejsou schopni pochopit. A ještě větší problém je, že šťastní vůbec nejsou.

Nikdy dříve lidé ve věku mezi patnácti a dvaceti lety tolik netrpěli duševními problémy.

Generace Z, neboli „zetkaři“, jak se jim říká, jsou vlastně přerostlé děti, které jsou velmi citlivé. To je uvedeno ve studii psychologické platformy Talk2amy, kterou vyvinula česká firma Mongata. „Dříve končilo období adolescence dvacátým rokem života, nyní se dle vývojových a dětských psychologů u této generace protáhlo až do období kolem pětadvaceti let. Personalisté je tak mohou vnímat jako ne zcela vyzrálé osobnosti a nebudou od pravdy,“ uvedl spoluzakladatel platformy Martin Rücker.

Mnohé starší lidi to překvapuje. Mysleli si, že díky tomu, že mladí perfektně ovládají internet a vše s ním spojené, budou výkonní, schopní, úspěšní v práci. Jenže oni sice mají přezdívku digitální domorodci, ale ve skutečnosti se v zaměstnání i běžném života často jeví poněkud nemotorní. Mluví se o tom, že svůj život vlastně žijí ve virtuálním prostředí. Než by šli na pivo nebo na rande, raději mezilidské vztahy řeší přes sociální sítě. Celkově se zabývají jinými věcmi, než zajímaly v jejich věku jejich rodiče a prarodiče.

„Vnučka neustále sdílí nějaké příspěvky o gay komunitě, rasismu, o genderových otázkách. Je jí sedmnáct a povídat si s ní je pro mě stále těžší. Mám pocit, jako by mě chtěla poučovat. Je taková ustaraná, pořád mluví o tom, že svět zanikne, že přijde nějaká velká katastrofa. Když jí řeknu, že by se ve svém věku měla bavit a ne myslet na takové věci, podívá se na mě vždy káravým pohledem,“ říká osmašedesátiletá Šárka.

Chloe Cumbi uvádí ve svém knize Generation Z zajímavý poznatek. Podle ní jsou dnešní mladí lidé pod daleko větším tlakem na dokonalost a tudíž usilují o to, aby na sociálních sítích působili co nejlépe. Ideálem tedy dnes je například to, když dívka tvrdí, že každé ráno pije čerstvé zeleninové šťávy, používá jen biokosmetiku, zachraňuje zatoulané ježky, je vegetariánka a chodí na demonstrace za záchranu deštných pralesů. „Oni si vytvářejí image a chtějí na sociálních sítích působit co nejlépe. S tím souvisí, že příliš neholdují alkoholu, večírkům. Mají obavu, že by se na sociální sítě třeba dostaly opilecké fotky či videa a to by mohlo narušit těžce budovanou image,“ uvedla autorka.

Střední a starší generace často poukazuje na to, že mladí lidé si mohou vytvářet image, tlačit si zeleninové šťávičky a fotit si krásná selfíčka především proto, že vyrostli v blahobytu. Nemají reálné starosti, nemusejí, na rozdíl od svých prarodičů, od osmnácti pracovat. „Já byl rád, když jsem se dostal na průmyslovku, žádná jiná škola kromě gymplu v našem městečku stejně nebyla. Pak jsem udělal vysokou dálkově, při práci. Dotáhl jsem to na vedoucího odboru a celý život jsem pracoval v jednom podniku. Vnučka studuje druhé gymnázium, z prvního odešla, protože si prý nerozuměla s profesory, a neustále mluví o tom, že vysokou bude studovat v Americe nebo v Austrálii. Dcera a zeť mlčí, makají jako šroubi a kupují jí, na co si vzpomene. Když jsem se zeptal, kdo jí ta studia bude platit, vnučka pokrčila rameny a dcera řekla, že jí nemám brát sny, protože když jí jednou řekli, že taková studia jsou příliš drahá, rozplakala se. Prý trpí úzkostmi,“ vypráví jednasedmdesátiletý Jindřich.

Příliš citliví, neuchopitelní, křehcí, ale hodní a chtějí měnit svět k lepšímu. Tak vnímají „zetkaře“ lidé s pozitivním přístupem k životu.

Příliš sebestřední, rozmazlení, neschopní žít reálný život, nic zlého nezažili a nedopadne to s nimi dobře. To o nich říkají pesimisté.

Každopádně jde o ukázku toho, že hodně záleží na tom, v jaké době se člověk narodí, co ho obklopuje, co má na něj vliv.

generace stárnutí
Hodnocení:
(5.2 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Ani já zatím nemám problém s dětmi nebo s vnoučátky - mám to asi tak jako p. Nebuželský
Antonín Nebuželský
My nemáme problém s dětmi ani s vnoučaty. Maji školy, dobrou práci, takže v pohodě. Ať jim(nám) to vydrží.
Lenka Kočandrlová
Však se těmto skleníkovým dětem očička a ouška otevřou,jen co se např. vypne elektrika a jejich chytromobily nepůjdou.Náhle na ně dopadne tvrdá realita a ti slabší zkrátka nepřežijou.Mají na tom vlivy i sdělovací prostředky,co těm dětem na ten net dávají. Bohužel se dnes nezdůrazňuje moudrost a zkušenosti stáří,aby bylo snazší s mladými lépe manipulovat,cpát jim do hlavy pseudoproblémy a tím jim zamlžovat a zamlčovat skutečné problémy,do nichž se tento svět nezadržitelně řítí!
Oldřich Čepelka
Úplně se nabízí obměna rčení: "Naše děti je málo řezali". Ale tak jednoduché to není. generace Z vyrůstá v mimořádně skleníkovém prostředí. Není divu, žte se snaží ztotožnit a zároveň odlišit - proto ty všelijaké vlny korektnosti, přepjatého ekologismu atd. "Chtěl bych něco zbořit, ale nenalézám, co by ještě stálo", napsal. kdysi J. R. Jiménez. To je možná budoucnost generace Z. rozklížit co nejvíc společenský systém, vykorodovat ho. :-)
Jitka Caklová
Do roku 1948 stát nevytvářel ani v základních mantinelech jasnou životní perspektivu a "dětí bylo jako smetí". My jsme byli čtyři sourozenci a rodiče s cejchem "nepřátelé režimu", ani po roce 1948 nedostali ani korunu. Když jsem svému patnáctiletému, dnes třiadvacetiletému vnukovi říkala o svém pohledu na svět, na to, co se kolem nás děje, tak se mě zeptal, "babi, vidíš vůbec něco pozitivně?", odpověděla jsem mu, "ano vidím, vyučila jsem se pekařkou, celý život jsem pracovala rukama, postavila jsem dům, zasadila plno stromků, porodila a vychovala dvě děti, zdá se ti to málo?" Na to už jsem odpověď nedostala. Lidé podlehli západnímu materializmu a nechali se lapit do "zlaté klece", bohužel s plechovým dnem, které zrezivělo. Ti co pochopili a ještě pochopí, že musí začít u sebe, začnou vytvářet skutečné hodnoty a budou se mít dobře.
Jiří Dostal
:-) Dobrá a místná připomínka, přidal bych drobnou námitku, že motivace k rodičovství je košatá stejně jako jasné životní perspektivy, osobní i státní... :-)
Ivo Patta
Vyjdu z klíčových slov uvedených pod článkem: generace, stárnutí. Mladá generace je z demografického hlediska početně extrémně slabá. Zrcadlově k silným ročníkům tzv. Husákových dětí můžeme novou extrémně slabou generaci pojmenovat Klausovy dětí. Chybí každé třetí dítě do VYROVNANÉ demografické bilance!!! Sociologové mluví o stárnoucí generaci, kdyby řekli pravdu, museli by připustit, že jsme od roku 1995 hromadně vymírali (úhrnná plodnost 1, 28 dítěte/ženu v uvedeném roce). Důvodem pádu porodnosti v Česku bylo přizpůsobení našich daňových a sociálních zákonů V. Klausem legislativě EU před vstupem tamtéž. Nové zákony sebraly pracujícím rodičům peníze na výchovu dětí v rodině a následně i malý časový bonus věku odchodu do důchodu matkám dětí. Problémem mladé generace je navíc fakt, že vyrůstá v chaotickém světě. Z publikace Ekonomům to myslí černobíle, na str. 57 ocituji následující text: "Bez jasné životní perspektivy, kterou nám musí v základních mantinelech vytvářet stát, nelze zamezit tomu, aby se život mladého člověka nepropadal do životních epizod postrádajících návaznost, vnitřní jednotu a tím i smysl.
Jitka Caklová
Druhou světovou válku jsem nezažila, ale z vyprávění rodičů vím, kolik lidí si v II. světové válce, v našich zeměpisných šířkách pomohlo, stejně jako si pomohlo ve "zkurveném systému" od šedesátých let. Jen čas ukáže, jak budeme psát za půl roku, či za rok, za dva............
Jiří Dostal
:-) Nestrašte, paní Caklová, nejen rozvíjíte, co jsem v kostce zmínil, ale míříte k plánu katastrofy, která lidem sevře zadky a zotročí je jako II. světová válka. :-) Gott mit uns :-)
Jitka Caklová
Do roku 1960 učebnice a veškeré školní pomůcky kupovali rodiče a dnes brečí proč mají platit. I to byla součást plánu, jak nahnat lidi do kouta. Do dnes mám před očima reklamu ze šedesátých let NEPEČTE DOMA - PEČEME ZA VÁS PEKÁRNY A CUKRÁRNY n.p. VÁŠ VĚRNÝ PŘÍTEL V té době ale byl dvoukilový chléb za 5.20Kčs, kremrole 1.- a věneček 1.20. Je tedy samozřejmé že lidi, vzhledem k dnešním cenám, opět brečí. Bohužel na špatném hrobě.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.