V naší kuchyni jsem šéfem já!
FOTO: Taťana Veselá

V naší kuchyni jsem šéfem já!

30. 1. 2023

Coby čerstvá novomanželka jsem se rozhodla svého miláčka potěšit jídlem, jež miloval, stejně jako já. Jeho maminka totiž uměla upéct takové buchty, jako nikdo jiný na světě! Měla zvláštní přísadu, o které moc nemluvila, ale používala ji hlavně u pečení péřových buchet, a to lásku...

Protože jen s láskou dokážete oblažit srdce a chuťové pohárky svých nejbližších, což má tchyně uměla. Na její buchty vzpomínám dodnes. Zejména na buchtičky s krémem, které mi upekla, když mě můj kluk k nim do rodiny přivedl poprvé. Maminka z něho nenápadně dolovala, co mám nejraději a představte si, že mi buchtičky s krémem připravila. Bylo to mé první, ale chvála bohu ne poslední jídlo u budoucí tchyně. Tehdy jsem si fakt pošmákla. Byly mňamózní. Maminka byla ještě stará škola a kynuté těsto bylo její doménou. Na to nikdo neměl!

Nicméně jsem se rozhodla jít v jejích šlépějích. A co si budu nalhávat, také jsem si chtěla pochutnat ;-) Načež jsem se rozhodla, že –  již manželovi – připravím stejně tak dobré buchtičky s krémem, jako umí jeho maminka. Na tom přece nic není! Vezmu si kuchařku a pojedu podle ní. Práce mi šla od ruky. Byla jsem tehdy na mateřské, synek si pokojně hrál a mně se povedly buchtičky radost pohledět. Stejně tak maličké, jako pekla tchyně.

 

buchtičky

 

S radostí jsem je vložila do rozpálené trouby, pečlivě je hlídala, aby se nepřipálily a za slabou půlhodinku byly upečené.

Jenže, jak jsem byla natěšená, neuvědomila jsem si, že jsem začala s kuchtěním příliš brzo, a manžel měl dorazit z práce asi až za tři hodiny. Tak, aby buchtičky nevystydly, vrátila jsem je zpátky do trouby, kde odpočívaly v tom žáru další hodiny.

Když manžel přišel z práce, celá radostná mu prostírám oběd. Avšak jak jsem buchtičky vzala do ruky, zhrozila jsem se. Ony v troubě dočista ztvrdly na kámen! Já dostala nejdřív vztek a jak jsem je mrskala do prázdného odpadkového koše, ony vyskakovaly zpátky jako tenisáky! To mě dorazilo a rozbrečela jsem se. Jen si představte natěšenou novomanželku, která chce trumfnout tchyni a takhle to dopadlo! A můj manžel? Na to nikdy nezapomenu.

Zbytek buchtiček, co zachránil před vyhazovem, si nacvrnkal do talíře, přelil vanilkovým šodó a se slovy:

„Ono se to rozmáčí a bude to dobrý“, srdnatě všechny snědl.  A možná díky tomu jsem na buchtičky nezanevřela a dneska už upeču také tak dobré, jako uměla moje hodná tchyně.

Ale upřímně – TAK dobré zase ne, ty uměla jenom ona ❤

gastronomie Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Buchtičky se šodó jsou skvělé. Sousedka jednou pekla buchtičky, zapoměla na to,že nabudou a měla jednu obrovskou buchtu. Vzala nůž a začala je krájet na menší . A co se nestalo? Chutnalo všem.
Jana Jurečková
Buchtičky s krémem jsem měla naposledy ve školní jídelně. Musím je udělat, je to vzpomínka na dětství.
Soňa Prachfeldová
Kdo nic nedělá nic nezkazí a když pokazí s láskou, nic se neděje. Milující protějšek sní a ještě i pochválí. Přiznám, že jsem ještě nikdy tak malé buchtičky nedělala, to dělala moje maminka a naši kluci měli raději flák masa. Kdysi čerstvě vdaná, jsem upekla vanilkové rohlíčky, dala hodně cukru a byl na plechu rozteklý karamel. A můj dědeček jedl, chválil. Tikové vzpomínky zůstávají věčné.
Taťana Veselá
Dobrý den, milé kuchařinky, velmi děkuji za vaše reakce. Ráda jsem si přečetla vaše náměty, příhody a vyprávění. Moc mě vše potěšilo :-))
Eva Mužíková
Paní Taťano, Vaše příběhy mne baví. Buchtičky se šodó jsem za celý život udělala snad jen dvakrát.
Martina Růžičková
Hezký příběh. :-) Buchtičky miluju! Dělám se s pudinkem, jak jsem se to naučila ve školní jídelně. Doma je dělávala babička s pravým vinným šodó, které pečlivě šlehala na páře.
Jana Šenbergerová
Teď je to určitě příhoda stejně veselá jako autorka článku. Klobouk dolů před vaším manželem. Dnes už peču docela dobře, ale nerada. Dukátové buchtičky jsme měli nedávno, ale ty nepeču, kupuji je od našeho oblíbeného pekaře. Občas si je dáme rádi. V době mého dětství jsme je doma nemívali.
Svatava Páleníková
Hezky zpracovaná vzpomínka na tchyni, měla jsem to podobné. Hlavně, hodně dlouho mi trvalo, než jsem se k pekaskému umu své tchyně alespoň trochu přiblížila. Řekla bych, že to bylo hlavně tím, že jsme měli s rodinou mnoho jiných konííčků, u tchyně to bylo právě vaření a pečení.
Naděžda Špásová
Hezké vzpomínky, je to možná hloupé, ale víte co od obědů ve školce a škole nesnáším? Buchtičky se šodó, nikdy jsem je neuvařila, jediný kdo je v naší rodině jí do dneška je syn. Nicméně všem milovníkům této krmě přeji dobrou chuť.
Elena Valeriánová
Krásné vzpomínání, moje první kynuté buchty byly jak z kamene. Zapomněla jsem na tuk. Moje mamka mi řekla, to se naučíš. A naučila. Podobně jsem popsala svou kuchařskou zkušenost v článku: www.i60.cz › clanek › detail › nase-prvni-vanoce-aneb-neni-rizek-jako-rizek

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.