Psychické týrání v rodině. Problém, o kterém se raději nemluví. A to je špatně
Ilustrační foto: Ingimage

Psychické týrání v rodině. Problém, o kterém se raději nemluví. A to je špatně

7. 3. 2023

Co by tomu řekli sousedé? Je to moje chyba, selhala jsem při výchově. Hlavně se to nikdo nesmí dozvědět. Takto často uvažují lidé, kteří řeší problémy s dospělými dětmi či vnoučaty.

Jak je to možné, že se většina případů týrání v rodinách odhalí až po delší době? Proč ti, kterých se týká nevolají hned o pomoc, nechtějí se poradit, ohradit, zachránit. Ať už jde o případy, kdy se k sobě nehezky chovají partneři nebo o případy, kdy někdo psychicky či fyzicky trýzní matku, otce, babičku či dědečka, zpravidla o nich delší dobu nikdo nemá tušení. Oběti mlčí.

„Stydí se a mají pocit, že kdyby se problém dostal na veřejnost, poškodí to dobré jméno rodiny. Ale to, že někoho trápí jeho syn, neznamená, že ho špatně vychoval,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že nějakou zkušenost s psychickým týráním má téměř dvanáct procent Čechů v seniorském věku. V poslední době je ovšem čím dál větší problém představit si něco konkrétního pod pojmem seniorský věk, protože jde o pojem zahrnující jak silné, zdravé, pracující a soběstačné šedesátníky, na které by si nikdo netroufl, tak těžce nemocné stoleté dámy zcela odkázané na pomoc druhých.

A dalším problémem je, že každý si představuje něco jiného i pod pojmem týrání. Zatímco někdo se cítí být týrán třeba tím, že mu pečovatelka do tří sekund  nesplní jeho přání, jiný tiše odevzdává celou penzi synovi, který nepracuje, tráví dny s pivem u televize a ještě se chová hulvátsky. A někdo snáší i rány, ponižování, bití. A mlčí.

Podle lidí, kteří pracují na linkách důvěry a v organizacích zabývajících se pomocí týraným lidem, se jedná o oblast, v níž se velmi těžce dokazuje vina. Mimo jiné proto, že oběti mají pocit, že by tak přivodili ostudu celé rodině.

Proč jste to nikomu neřekla? To byla nejčastější otázka, kterou dostávala jednasedmdesátiletá Sylva poté, co zkolabovala na ulici a v nemocnici zjistili, že trpí silnou podvýživou. Sociální pracovnice nemocnice na to upozornila její obvodní lékařku, ta se začala zajímat, proč u ní paní několik let nebyla. „Vlastně jsem až doktorce řekla, co jsem poslední roky prožívala. Syn měl velké dluhy, přišel o byt, o práci, žena ho opustila. Nastěhoval se ke mně a já se snažila mu pomáhat,“ vypráví Sylva. Ve snaze hradit jeho dluhy a po zvýšení nákladů na bydlení se dostala do situace, kdy třeba měla jen jeden suchý rohlík na den. Navíc byl její syn agresivní, protože se se svým selháním nevyrovnal. Místo aby si našel práci, seděl doma a vyléval si zlost na mámě. „Byl na mě hrubý, jízlivý. Nikdy mě neudeřil, to ne, ale křičel na mě. Bylo mi ho líto, sám si se sebou nevěděl rady. Sousedka se mě několikrát ptala, jestli nepotřebuju pomoct, slyšela, jak po mě řval. Ale já jsem jí vždy říkala, že to řvala televize, že se mýlí. Styděla jsem se, že se kluk tak chová. Vím, že by si lidé mysleli, že jsem ho špatně vychovala, že mu jako máma neumím pomoct,“ vypráví.

Pro někoho je takový postoj k problému nepředstavitelný, pro někoho je naopak způsobem, jak se s trably vypořádat. Prostě je tajit. Tvářit se, že neexistují. A hlavně nedat najevo, že v rodině něco není v pořádku.

Lucie Kozlová, která pracuje pro Bílý kruh bezpečí, organizaci zabývající se pomocí týraným lidem, říká, že se u seniorů setkává s větami typu: děti to se mnou mají těžké, jsem moc pomalý, děti toho mají moc a ještě o mě musí pečovat. „Lidé mají často obavu přiznat, že je někdo týrá, pokud jde o příbuzné. Mají pocit, že to takzvaně má zůstat v rodině,“ uvedla.

Poslední zpráva Českého statistického úřadu Senioři v datech uvádí, že případy domácího násilí na seniorech sice nejsou časté, nicméně důvodem toho může být především vyšší míra nenahlášenosti této trestné činnosti. „Začíná často velmi nenápadně, prvních příznaků si oběť mnohdy ani nevšimne. Jde o jednání zahrnující několik trestných činů, které může začít prostou ztrátou respektu, pokračovat slovním napadáním a zanedbáváním základní péče, psychickým vydíráním, zneužíváním majetku seniora a mnohdy i fyzickým napadáním. Celkem bylo v roce 2021 evidováno 49 obětí ve věku 65 a více let. Výrazně častější obětí byly seniorky než senioři a v devvadesáti procentech případů byl pachatelem někdo z rodiny seniora,“ stojí ve zprávě Českého statistického úřadu.

psychika rodina týrání
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ja 60
Myslím,že medializace těmto lidem nepomůže,viní sebe,že to vše mohou,agresor jim to i dává najevo,mohou si nakonec přát,aby umřeli nebo aby se povedlo agresorovi je zabít....ten,kdo něco takového zažil či zažívá ví,že se to v pravidelných intervalech stupňuje a vrací. Sebeobniňování,bezmoc,opuštění bludného kruhu je těžké,sil k obraně ubývá,okolí bývá většinou hluché a slepé. Málokdo má odvahu zasáhnout,když slyší křik,bouchání věcmi a mezitím prosby týrané osoby.
Miloslava Richterová
Můžete slovíčkařit jak chcete a být rádi, že se vás to netýká. Nejde o to, co by řekli lidi, ale oběti, které zažívají peklo, se často bojí toho, aby to násilí po zveřejnění nebylo ještě horší.
Jiří Dostal
:-) :-) Vypjaté lidství, svědomí a absence citu ve vztazích mi cákají po klávesnici, v základu jde o minimum správného chování podle pravidel společenské hry. Veřejný dobytek v politice neladí s rodinným jemnocitem, ani napadení Ukrajiny Ruskem není bezdůvodné...Kdeco souvisí s kdečím všelijak... :-)
Jitka Caklová
Ať je to co chce, vytvořil to člověk proti sobě samému. Kde kdo má ústa plná lidství, svědomí citu a jakmile dojde na "lámání chleba", tak by nejraději druhého utopil na "lžíci vody".
Jindřich Berka
Pane Dostál, nejedná se o tápání ani o etiketu. To se používá jinde. To je nelidství, absence svědomí, absolutní deficit citu. Je to zločin proti člověku jako tvoru. Jindra
Jiří Dostal
:-) Jenom plebejská etiketa a tápání v pravidlech hry...
Jindřich Berka
V každém případě je to sviňárna. Nemusí se to týkat příbuzných, může to v dopravních prostředcích, v ústavech. Kdekoliv. Hlavně okolí nesmí si říkat, mě se to netýká!!!
Jitka Caklová
"Čím čertu dobře, peklem se ti odmění." Jak jsme si je vychovali, nebo jak jsme si je nechali vychovat, případně "dospět", takové je máme.
Olga Škopánová
Je to vždy tvrzení proti tvrzení a s tím je těžké něco dělat.
Jana Bílková
Nejhorší na tom je to, jak se psychické týrání špatně prokazuje. Nejsou po něm sice modříny, ale dokáže ublížit stejně silně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.