Knoflík, frajer, pumpa. Slova převzatá z němčiny nevadí, ta z angličtiny pobuřují
Ilustrační foto: Pixabay

Knoflík, frajer, pumpa. Slova převzatá z němčiny nevadí, ta z angličtiny pobuřují

13. 4. 2023

Jsem švorc. Nafasoval jsem materiál. Jak ti to šmakovalo? Nemohl bys mi helfnout? Kluk se fláká, měl bys ho trochu víc komandovat. Některé běžně používané výrazy naši předkové převzali z němčiny. Staly se součástí mluvy a nikdo už nepátrá nad jejich původem.

Dneska nebyl žádný kšeft, tak jsem rád, že už mám fajront a dám si teď šlofíka. Slyšet něco u lidí vyššího věku není vůbec výjimečné. Například u starých pánů, kteří pracovali v hornictví či těžkém průmyslu na Ostravsku je naprosto běžné, že používají výrazy mající původ v němčině, aniž by nad tím vůbec přemýšleli. Vliv němčiny býval v českých zemích silný a v češtině zanechal dodnes silnou stopu. Zajímavé však je, že mnoha lidem germanismy v češtině nevadí, zatímco slova mající původ v angličtině je zlobí.

Mám home office, musím se jen trochu nabrífovat, jinak po mně můj boss nic nechce, je to fakt mega king. Když nedávno jeden mladík řekl tuto větu svému dědovi, ten se rozzlobil: „Mluvíš jako blázen, čeština je krásný jazyk a vy mladí ji ničíte takovými pitomými anglickými výrazy. Nesnáším, když se čeština nyní tak ničí.“

Dotyčný pán však běžně říká například slova flaška, šminky, štamgast, vypucovat… Používá je místo toho, aby řekl láhev, líčidla, stálý host, vyčistit. Je tak zvyklý, tak se v rodině mluvilo v době jeho dětství, mládí. Stejně tak se mluvilo a mluví mezi jeho vrstevníky, s nimiž pracoval, chodil na pivo. Když ho vnuk upozornil, že používá germanismy, které v češtině nemají co dělat a mladé generaci připadají k smíchu, naštval se: „Mluvíme každý o něčem jiném.“

„Ne, dědo, nemluvíme. Jazyk prochází vývojem, v každé době do něj pronikala spousta slov z jiných řečí.“

Někdo to nazývá ničením jazyka, někdo naopak obohacováním. Jazykovědci volí výraz prolínání.

„K prolínání cizích jazyků a češtiny docházelo i v minulosti a vždy se našel někdo, komu to bylo trnem v oku,“ říká Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český. „Je pochopitelné, že v době národního obrození lidem vadil vliv němčiny. Ale když se na to díváme z dnešní perspektivy, němčina náš jazyk obohatila. Čeština německý jazyk pojala do sebe, dobře si s ním poradila. Nyní běžně říkáme například fotr, když chceme otce označit trochu pejorativně. Bez vlivu němčiny bychom neměli řadu dalších slov, například ksicht, rašple. Repertoár slovní zásoby se tím rozšířil,“ vysvětluje.

Záleží vždy na tom, v jaké politické a společenské situaci se nacházíme. Jeden pětaosmdesátiletý pán například vzpomíná na to, jak v mládí žil v městečku, v němž se po roce 1968 usadila posádka sovětské armády. „Já v té době například odmítal používat výraz učiliště, které pochází z ruštiny a zásadně jsem říkal učňovská škola. Byl jsem háklivý na vše, co pocházelo z ruštiny, tak moc jsem ty Rusáky v našem městě nenáviděl,“ vzpomíná.

Podobně se chovali mnozí lidé po druhé světové válce, kdy odmítali hovořit německy, zatímco jiní měli němčinu ve svých slovnících tak usazenou, že německá slova běžně používají dosud. Některé germanismy v češtině tak zdomácněly, že už vůbec mladší generace netuší, že jde o slova mající původ v němčině. Šuplík, pudl, knoflík, biflovat, šichta… To je jen malý výčet těch, které se staly naprosto běžnými.

„Nyní jsme v situaci, kdy podobný vliv jako měla třeba v devatenáctém století němčina, má angličtina. Ale opět se u nás s angličtinou pracuje, nepřijímáme její slova bez modifikace, upravujeme si je. I s tímto vlivem se čeština vypořádala, obohatila se,“ říká lingvista Martin Šemelík.

Mimochodem, bylo by libo dát si buchtičky se šodó, k nim šampaňské a po večeři si zavolat šarmantního šoféra? Připadá vám na té větě něco divného? Ne? Nevzbuzuje pohoršení? Mezi milovníky takzvaně čisté češtiny by rozhodně pohoršení vyvolat měla, je v ní totiž spousta slov, která pocházejí z francouzštiny. I ona nám češtinu hodně zaplevelila. Nebo ji obohatila?

 

 

Český jazyk životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dagmar Bartušková
Vůbec mi to nevadí. Běžně používám výrazy chat, mail, pub, cool, outfit, čekovat (check up, check in), money, job, cash, tajm (time) , buknout ( book up) , báj (bye) atd. Jdu s dobou...
Zuzana Pivcová
Budu si muset "apgrejdovat" "levl", abych nebyla jen "lůzr", ale "top". Tak hledám "influencerku", která mi dá "koučink".
Soňa Prachfeldová
Nebudu se opakovat, dobře to píše paní Řezáčová. Kdo se podívá do historie ví a nediví se. Mladí mají zase svoje výrazy, to mi nevadí.
Jitka Caklová
Ano, čeština je krásná, původně vznikla ve stejně krásné zemi a všechny ostatní jazyky jsou jen odvozeniny, nebo slovní novotvary příslušných zemí. Obojího si velice vážím ♥ Možná to chce nahlédnout víc do historie, ne jen do doby, kdy naši rodiče a prarodiče chodili na handl, aby se naučili pracovat, ale i jazyk dané země. Tyto zvyklosti poté přinesli s návratem domů, do své vlasti. ♥♥♥
Olga Škopánová
Myslím, že sousedství té či oné země není rozhodující, angličtina proniká do celé Evropy a proto Česko nemůže zůstat skanzenem, který vymýšlí české názvy pro mezinárodně používaná slova.
Jaroslav Kotlaba
Ať už fórum nebo auditorium tak je třeba zachovat dekorum a to je moje ultimátum.
Marie Faldynová
Nejvíc germanismů vnímám v názvech nářadí - vercajk, rašple, katr šaltpáka a ostatní si doplňte. Anglickým zkomoleninám taky nerozumím, ale nepohoršuje mne to, spíš se dobře bavím. Čeština je krásná a už vydržela horší věci.
Petr Dvořák
Pěkně to napsala Hana Řezáčová 13.4.2023 08:50. Češi tady žili odjakživas společně s Němci, ať už to byla šlechta nebo Sudeťáci a pod. Ale nevšiml jsem si, alespoň do dnešního dne, že bychom tady žili společně s Angličany a Američani se tady hromadně (zatím) jenom prohánějí po dálnicích, když jedou zabezpečovat hranice USA např. do Litvy.
Jana Vargová
S mnoha níže uvedenými názory souhlasím, zejména současné NADMĚRNÉ používaní anglických výrazů považuji za prznění našeho krásného jazyka. Hodně k tomu přispívají redaktoři a moderátoři v médiích. Proč sportovní redaktor upozorňuje na minelu? Proč se lidi loučí slovy: měj hezký den (have nice day - přeloženo doslova). Mladí nejdou na večírek, ale na event. Atd., atd. Ano, vývoj nezastavíme, nicméně i já budu doufat, že hrdost k českému jazyku jen tak z lidí nezmizí.
Daniela Řeřichová
Souhlasím s lingvistou M. Šemelíkem, že prolínání češtiny s jinými jazyky bylo i v minulosti přijímáno s nedůvěrou. Pracuji se slovy profesně a ráda si hraji s naším mnohovrstevnatým mateřským jazykem. Zároveň vidím mladé lidi, kteří jsou zaměstnáni v nadnárodních firmách, studují v zahraničí a angličtina se přirozeně vklínila do jejich slovníku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.