Věra (64): O Velikonocích odešel můj muž, zemřel u své milenky
Ilustrační foto: Pexels

Věra (64): O Velikonocích odešel můj muž, zemřel u své milenky

8. 4. 2023

Nemám ráda Velikonoce. O Bílé sobotě před šesti lety zemřel můj manžel. Nevěděla jsem to. O jeho skonu mě informovala žena, ke které se přestěhoval půldruhého roku před svou smrtí. Infarkt, v pouhých třiašedesáti letech.

Tehdy jsem si říkala „dostala ho nevěra, uhnala ho ženská o patnáct let mladší.“ Vlastně jsem jeho smrti ani moc nelitovala, na pohřbu jsem působila chladně, což mi vyčetli někteří příbuzní. Jenže já jsem tehdy opravdu nepociťovala žádnou lítost, opustil mě, zničehonic si jednoho dne sbalil věci a oznámil mi, že se zamiloval do jiné ženy a jde za ní. Ano, byl velkorysý, nechal mi byt, auto, chatu, sbalil si jen osobní věci. Možná proto, aby vše urychlil, abychom se nehandrkovali dlouho o majetek.

O rozvodu tehdy nepadla ani zmínka. Byla jsem týdny v naprostém šoku, protože mě vůbec nenapadlo, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Vůbec jsem netušila, že někoho má, nezaznamenala jsem žádný náznak nevěry, ale ani změny v jeho chování. Můj muž nikdy nějak významně neprojevoval své city ke mně. Vlastně od svatby to bylo pořád stejné. Trávili jsme spolu téměř veškerý čas, o víkendech na chatě, jednou či dvakrát za rok dovolená. Nikdy mě nevzal za ruku, když jsme se třeba procházeli po promenádě u moře, neříkal mi nikdy, že mě miluje. Náš sexuální život nebyl nijak vášnivý ani intenzivní, ale já jsem se nad tím nikdy nepozastavovala. Brala jsem to jako takové „normální“ manželství s „normálním“ chlapem.

Když mi ten den oznamoval, že odchází k jiné ženě, nebyl jsem schopna žádného odporu, žádných slov, výčitek, byla jsem jako opařená. Postupně jsem se dozvídala, že jeho milenka je o patnáct let mladší, atraktivní žena s pěknou vysportovanou postavou, údajně kdysi výborná volejbalistka, která nastoupila do manželovy firmy jako projektová manažerka. Manžel tak dvakrát do měsíce jezdíval na služební cesty do zahraničí za obchodními partnery, až vlastně později jsem si uvědomovala, že těch služebních cest bylo poslední dobou nějak více. Ale přesto jsem nikdy na nevěru ani nepomyslela.

Bezprostředně po jeho smrti jsem si opravdu říkala „Boží mlýny melou pomalu…“. Jenže postupem času jsem stále více přemýšlela o tom, kde jsem udělala chybu. Proč si musel vybrat jinou ženu. Uvědomila jsem si, že chyba byla zřejmě hlavně na mé straně. Nevěnovala jsem moc pozornosti svému vzhledu, postavě, účesu, vlastně ani já jsem nikdy nemluvila o lásce, čas od času jsme se pomilovali, ale to bylo vše, žili jsme spíše jako dobří přátelé. Jenže, dělají jiné ženy něco více? Snaží se být téměř v šedesáti letech dokonalými milenkami, atraktivními ženami? Možná ano, možná jsem ztratila muže kvůli své pasivitě, kvůli tomu, že jsem si myslela, že naše manželství je „normální“.

Pořád na to myslím a nemůžu se těch myšlenek zbavit. Nemohu pomyslet ani na nějaký další vztah, bojím se mluvit s jinými muži. Už to asi nikdy jiné nebude. Tak takové jsou moje Velikonoce.

 

(Autorka si nepřála uvést celé jméno, ale redakce ho zná.)

 

 

Můj příběh ovdovění vztahy a sex
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.9 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Tak tohle je hodně silný příběh, třebaže podobných je jistě víc. Nevím, jestli by tu někdo napsal, že je to vina jen toho muže, že byl nezodpovědný a neměl se zamilovat tak, aby opustil svou zákonnou manželku. Plně souhlasím, ale viděl bych to složitější: on je z rodu těch chlapů, kteří toho moc nenamluví, ale jdou a udělají, ve vztazích jsou někdy bezelstní, černobílí; pro jeho milenku byl atraktivní, ženy přitahují úspěch, peníze nebo vzhled a je to tak biologicky normální. Akorát, že oba neměli potřebné zábrany. No a pak jeho vlastní žena, Věra, neměla byste si dávat největší vinu, jistě jste se mohla dělat atraktivnější a být v něčem aktivnější, ale kdoví, zda by to pomohlo. Pokud můžete, neželte toho, co se stalo, stejně se to už nezmění. Ve vašem věku je to mezi muži hodně přebrané a musíte si dávat pozor, abyste se nescukla s nějakým lenochem nebo lemplem. Ale i v tomto věku jsou muži, s nimiž by se dalo dobře žít. Ne třeba v jediné domácnosti, nejlíp, když každý bydlí sám a jen se 2x v týdnu navštíví a o víkendu si udělají nějakou společnou akci směr restaurace, hrad nebo postel.
Alena Gebauerová
Připomenulo mi to muj zážitek, který me spise pobavil, na velikonoce jsem byla čerstve rozvedená a zazvonil u mne tchán, ze umřela tchyně, jestli nevím, u které milenky se nachází můj ex, aby mu to mohl dat vědět.
Lenka Kočandrlová
Buďte ráda,že máte své jisté,co vám manžel nechal před odchodem. Nemá cenu s odstupem přemítat,kde se stala chyba. Zkrátka ta dotyčná milenka se mu začala zdát milejší,krásnější,hlavně neokoukaná a ještě mu ji kdekdo záviděl.Nevím,proč byste měla na pohřbu plakat,jeho příbuzní nebyli padlí na hlavu a jistě si o něm mysleli své a vás možná litovali a chápali to. Uplyniula dost dlouhá doba od těch událostí, tak si to jen připomeňte, ale žijte si svůj nový život dál.
Hana Řezáčová
A hezkou, o sebe dbající ženu, navíc hodnou , a která se starala o muže i děti atd. atd., nikdy žádný manžel neopustil? A opačně? Pracovitého solidu, který navíc dobře vypadá, nikdy neopustila manželka? Je to celé složitější ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.