Dříve a dnes
Ilustrační foto: Pixabay

Dříve a dnes

4. 7. 2023

Co všechno dříve jinak bývalo

a o čem se nám jenom snívalo?

 

Obývák standardní

a z jeho rohu na nás zírá

zánovní telka černobílá.

Zde odehrával se náš život běžný,

kde všichni rovni jsou,

jen žádní boháči a žádné kněžny.

 

Znám v dobách mého zrání

nebylo stále něco k mání.

S nákupy jídla byla potíž,

kotlety nekoupíš

ať se jak chceš  potíš.

 

Banány a pomeranče,

to byl úzký profil,

zato měli plný regál

sušenek a Kofil.

Když jsem zašla k zelináři

a banány chtěla,

marně jsem na zvadlé zboží

velké ódy pěla.

Prodavače zaujmout chci

tak se kroutím v bocích,

vůbec nic to platné  není-

budou o vánocích.

 

Nebývalo zboží,

kterého dnes tuny,

pletly jsme si svetry

jenom z levné vlny.

A když jsme snad chtěly

módní model mít,

oprášily jsme Singrovku,

začly s Burdou šít.

 

Když do místní školky

děti dát jsme chtěli,

brigáda nás čeká

z pátku po neděli.

Brigáda je dobrovolná,

musíš s ní však býti svolná

a pracovat volky nevolky,

jinak nevezmou ti

dítě do školky.

 

Děti doma zatím boří dům,

Slyšet jsou až k sousedům,

hrají si na schovku

a já z tajné skrýše

tahám pětistovku.

Když podmáznu-

dám ji prodavači,

snad mě bude míti radši,

podniknu dnes tyto kroky,

neb po telce barevné

šilhám už dva roky.

 

Nežili jsme sice v nedostatku,

ať učitel, právník,

či rolník ze statku,

pořád není něco k mání,

koupit mražák i ledničku

je jen zbožné přání.

 

Hned chyběla trička

nebo roláky

do čeho však obléct mám

naše školáky?

I na knihy byla fronta

a v bankách též chyběla

nám osobní konta.

Bankomat či telefon

býval z říše snů

a takto jsme prožili

snad tisíce dnů.

 

Manžel sháněl díl náhradní

pro tu naši Škodovku,

prodavač ho nedal

ani za stovku.

Ráno ještě blinkr měli

a v poledne není?

Zvyšuje hlas manžel

a v žilách krev pění.

Jak mám jezdit bez stěračů v dešti?

Který chytrák při vánici

moje skla vyleští?

 

Zboží sice plné sklady,

já odcházím bez nálady,

punčocháče dětské chybí,

místo masa máme ryby,

zas obíhám potraviny,

řešení tu není jiný,

než vzít chleba málo svěží

co v regálu osamocen

od pondělí leží.

Z masny opět odcházím bez flákoty

 

a kde dětem dnes koupit boty?

Dneska máme všeho,

ale zas ty ceny?

Vysoko jsou nastaveny!

Zboží sice plno v regálu,

důchodci však nakupují pomálu.

A protože peníze

svou hodnotu ztráci,

nakupují hlavně ti,

co maj ještě práci.

 

Zato senioři

v důchodovém věku

koupit musí plno léků.

Takže nevím, kterou dobu míti radši

když nám důchod sotva stačí.

 

Ale přesto na světě jsme rádi,

spolu s námi naši kamarádi

a rodina která duši pohladí,

rádi vzpomeneme na mládí.

 

I když obava nás někdy svírá,

lásce, přátelství je síla,

podpoří nás také víra,

že bude dál dobře na světě,

u nás doma i na celé planetě.

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(4.8 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miloslava Richterová
I malým dětem říkáme, že člověk nikdy nemůže mít vše, co by chtěl. Dnes to všechno, jak sama píšete, máte, víte vlastně, za jakou cenu? A tím nemyslím tu u pokladny.
Soňa Prachfeldová
Historie se opakuje, zase se nadává na ty nahoře. Žili jsme skromněji, snad se uměli i vce bavit mezi sebou. Dnes je svět zase velmi manipulativni.
Zuzana Pivcová
Když jsme neznali až na výjimky nic jiného, brali jsme to víceméně jako fakt a nikdo z toho nepáchal sebevraždu. Horší je, když má člověk naopak něco za samozřejmé a najednou to ztrácí a neumí si představit, jak se bez toho obejde. Díky, napsala jste to velmi hezky.
Hana Šimková
Víte jakou radost jsem měla , když jsem něco hodně nedostupného sehnala? Jak píše pan Polanský vztahy byly lepší, protože všichni měli skoro stejně. Každá doba má něco hodně špatného, ale musíme se s tím smířit. Nač plakat nad minulostí.
Dalibor Polanský
Nostalgický pohled zpět, ale zase nechyběly dobré vztahy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.