Ilustrační foto: Pixabay

Moje seniorské radosti a starosti

21. 8. 2023

aktivní senioři Letní soutěž 2023 Můj příběh

Autor: Věra Lišková

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 22.8.2023 07:14

Víc než milé vzpomínání. Děkuji.

Zdenka Jírová 22.8.2023 00:30

Milé vzpomínání na brtra. Já už také jen vzpomínám. Byl to můj jediný sourozenec a o dost starší, tak jsme společné dětství moc neměli, pamatuji, že byl na škole mimo domov a pak už jen svatba- já za malou drůžičku, a jeho rodina v jiném městě. Jeho žena byla jak moje starší sestra, hodně mně dala do života dobrých rad. Už jsem dávno sama, bez nich.

Daniela Řeřichová 21.8.2023 19:36

Děkuji za hezké vyznání životu a přeji mnoho hezkých chvil s rodinou a s vnoučaty. Podepisuji se pod poslední odstavec. Měla jsem prima parťáka i smysluplnou práci a prožívám každý den naplno, pokud to zdraví dovolí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Moje seniorské, ale nejen - jen radosti

Všechny moje milé i milí, moc vás zdravím, už dlouho jsem nenapsala článek. Právě v den mých 77…

Marie Ženatová

Moje seniorské radosti: Není radost jako radost

Jsou radosti velkého formátu, které jsou uloženy někde hluboko v nás. Které si někdy uvědomujeme a někdy ne. Přesto se čas od času připomenou závratně milým pocitem někde u srdce.

Marie Macková

Moje seniorské radosti

Když jsem chtěla začít psát povídání o svých radostech a ukládala dokument k psaní na pokračování, bylo třeba jej pojmenovat. A ejhle, vykouklo na mě slovíčko „seniorské“. Zamýšlím se, jsem já už senior? Hlava se vzpouzí, ale tělo už už chce přikývnout.

zuzana šišková

Moje seniorské radosti

Chtěla jsem se s vámi podělit o mé seniorské radosti. Začala jsem je sepisovat asi desetkrát, ale vždy jsem od rozdělané práce musela odskočit k jiné a tak ne a ne to dopsat. Tak snad teď už to dokončím, mám na to slabou půlhodinku.

Eva Haltufová