Zápisník starého muže: Někdo tam je! Zloděj nebo bandita?
Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: Někdo tam je! Zloděj nebo bandita?

11. 10. 2023

Dětství jsem prožíval na vesnici v domku s přilehlou hospodářskou budovou. Na noc mi připadla povinnost ji zamknout a klíč uložit v domě. Zabezpečení bylo jen symbolické. Snadno se dala otevřít uvolněním obou křídel vrat.

Onoho večera při odebírání klíče jsem si všiml odlišnosti v zajištění křídel. Byla zajištěna a teď už nejsou. A potom jsem uslyšel nějaký šramot uvnitř. Ne, zvíře to není, tam musí být cizí člověk, usoudil jsem. Tak jako obvykle, s klíčem v ruce, jsem odešel domů a zjištění hned nahlásil rodičům.
Následovalo ujišťování, že se mi to jen zdálo a Bůh ví, co jsem vlastně slyšel. Ale později otec připustil tu možnost, ozbrojil se nožem a šel to prověřit. Dole nebylo nic mimořádného a tak ze žebříku nahlédl výše na slámu. Výrazně silným hlasem, k mé nelibosti, mě pokáral za zbytečný rozruch. Pochopil jsem a přestal protestovat, až když s prstem na rtech a gesty rukou naznačoval okamžitý odchod. Někdo tam je, konstatoval otec! Uviděl ze slámy odkrytý kousek mužské boty. Nařídil, abych oběhl sousedy a přivedl posily a že on zajišťuje dveře, aby vetřelec neutekl.

Nastalo pozdvižení. Jeden soused se vyzbrojil mohutnou sukovici, jiný vzal po válce nalezený revolver a demonstroval, jak na zloducha vykřikne “ruce vzhůru“! Muži spřádali plán zásahu a ženy bědovaly, co když má také zbraň nebo je jich tam více a předjímaly, co vše by se mohlo přihodit.
Obavy byly na místě. V té době se budoval těžký průmysl vyžadující mnoho pracovních sil. Brigádníci se sjížděli z celé republiky a s nimi rostla i konzumace alkoholu, přirozeně vedoucí k trestné činnosti. Existovala i jakási banda nazývaná Fialovi ďábli, za nimiž údajně zůstávaly i těžké zločiny.
Nadešel čas činu. Sousedské komando obklíčilo stodolu a otec vešel dovnitř. Ticho, nikde nic. Opatrně po žebříku stoupal k patru se slámou. Rozhrnovaná sláma zašustila a pak nastal hluk. Přesněji křik, nějaké nesrozumitelné blekotání, ale i velmi zřetelně slyšitelné kletby a nadávky s výrazy mi známými, ovšem nepovolenými používat pro jejich nespisovnost.

Pak otec s pomoci sousedů se snažil zadrženou osobu dostat dolu. Ten muž jim to nijak neusnadňoval. Nohy se mu podlamovaly a tělo působilo bezvládným dojmem. A přitom stále něco málo srozumitelně mumlal o motorce. Přivedli, lépe řečeno dovlekli ho až ven před budovu a bylo jasno.
Dramatickou scénu rázně ukončila teta několika pádnými fackami svému muži. A bylo po akci. Mnozí smutní z tak prostého konce bez senzace, jiní trapně zahanbeni realitou.

Vysvětlení bylo prosté. V domku s námi žila otcova sestra s manželem. Jemu, jako úderníkovi na šachtě, se podařilo odkoupit vyřazený služební motocykl Jawa 250 Pérák. Ten míval zaparkovaný ve zmiňované stodole, k mé neskonalé radosti, neboť jsem na něm také jezdil.
Toho dne strýc a celá osádka po další rekordní směně slavili úspěch v kantýně. Slavilo se, pilo se a vedly hospodské řeči. Kdosi projevil obavy, aby tu motorku třeba někdo neukradl, když je jen tak ve stodole. Snadno by to dokázal kdokoliv a že by se tak mohlo stát, bylo dost pravděpodobné.

Strýci to leželo v hlavě, tak se rozhodl jít do stodoly hlídat, co kdyby přece jen někdo se pokusil. To on také každému tvrdil na svou obhajobu. Já sice byl ještě školák, ale viděl jsem to jinak. Své ženě se v takovém stavu prostě nechtěl ukázat. A tak moudře předvídal a preventivně se šel vyspat do stodoly ve slámě.

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(4.8 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Nedávno jsem v hovoru slyšela, kterak manžel mladé paní spal na balkóně, protože byl trochu víc "ovíněn". Jinam ho nešlo uložit, tam byly děti a bylo to v paneláku.
Jana Kollinová
Příběh nepostrádá napětí, které prožíval malý kluk. Zaujala mě zmínka o Fialových ďáblech. Nikdy jsem o ničem takovém takového neslyšela, pokud bych se nepřenesla do současnosti.
Alena Velková
To je dobrá historka:-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.