Tahle země není jenom pro mladý
Radost?…, vstávat brzy ráno nemusím… To je prima!
Knihy?..., kdykoliv v čase… To je krása!
Legrace?…, občas kolem mihne se… To je báječné!
Kafíčko?..., sladké či hořké, vždy potěší… To je bezvadné!
Zahrádka?…, práce, v klidu zvládá se… To je výhodné!
Důchod jako pohádka?..., je můj plán... To je paráda!
Předně vás všechny chci, milí íčkaři, pozdravit. Dlouho jsem nepsala, jen sem tam občas si přečetla článek „známých tváří“ a zase počítač zavřela. Ale teď jsem se rozhodla, že to napravím. Zkusím nastínit můj podzim života.
Před lety jsem si začala psát deník a představovala jsem si, jak moje vnučka najde na půdě v truhle staré sešity. Vnučku mám, půdu a truhlu nikoli. Že by vnučka oprašovala PC, kam jsem deník přestěhovala, je představa neromantická. O čtení mého deníku více lidmi se mi tenkrát ani nezdálo.
Pokaždé, když jsem dokončil nějakou knihu, měl jsem z toho, pochopitelně, dobrý pocit. Vždy jsem ale přemýšlel, co bych měl napsat na její úplný závěr. Jak by měl vypadat takový doslov, aby měl smysl a nebylo to jen nějaké prázdné klišé.
Je slunečný a horký červnový den. Už několik dnů si užívám vysněnou cestu do americké přírody. Zrovna máme za sebou skoro tříhodinový výstup v Národním parku Arches, jsme vyčerpaní úmorným vedrem, ale okolní scenérie jsou tak úchvatné, že nevnímáme hlad, žízeň ani únavu.
Už je to tady. Moje přelomové narozeniny, s nimiž mi prý nastal podzim života. Stala se ze mě plnohodnotná seniorka.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Dáte si i tento týden kvíz? Bude na téma: "hmyz"
