Ústavní soud rozhodl: Nižší valorizace penzí platí, opozice chtěla jen obstruovat
Ilustrační foto: Pexels

Ústavní soud rozhodl: Nižší valorizace penzí platí, opozice chtěla jen obstruovat

24. 1. 2024

Ústavní soud zamítl snížnost opozičních poslanců na zrušení zkrácení mimořádné valorizace penzí, které prosadila vládní koalice ve snaze o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Z patnácti ústavních soudců bylo pro zamítnutí stížnosti dvanáct soudců.

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček při vyhlašování verdiktu Ústavního soudu mimo jiné uvedl, že parlamentní opozice zájem o racionální diskurz neměla a chtěla normu pouze obstruovat místo věcné debaty.

„Využila-li parlamentní menšina čas stanovený k projednání návrhu k obstrukčnímu jednání, nemůže se současně dovolávat toho, že jí čas k projednání návrhu zákona nebyl ze strany vládní většiny dopřán,“ sdělil soudce Šimíček a dále uvedl: „Vláda zvažovala sociální dopad nové zákonné úpravy a snažila se nerozevírat nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími důchody a naopak tento rozdíl snižovat, což Ústavní soud považuje za zcela legitimní postup. Nešlo o tupý plošný škrt, nýbrž o promyšlené opatření adresně reagující na příjemce důchodů v různých hladinách přiznaných dávek.“

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky Ústavní soud jednoznačně potvrdil, že se vláda v otázce mimořádné valorizace zachovala správně. "Jsem rád, že soud zodpovědně vyhodnotil rozpočtové dopady v řádu stovek miliard korun nečekaných výdajů, které by státu – tedy nám všem – naskočily v budoucnu. Mohlo by podle našeho předpokladu jít o více než 400 miliard korun. Že jde o značné hospodářské dopady, je tedy bez debaty,“ zdůraznil Marian Jurečka.

„Jasně se ukázalo, že naše argumentace byla korektní. Úprava, k níž jsme přistoupili, byla naprosto nezbytná. Nešlo dál neúměrně zadlužovat ČR a navyšovat důchody takovým tempem, na které jednoduše příjmy státního rozpočtu nestačí. Doplatili bychom na to všichni vysokými platbami z úroků dluhů, tedy i senioři a budoucí důchodci,“ dodal ministr Jurečka.

Průměrný důchod měl podle standardního mechanismu růst kvůli vysoké inflaci o 1770 korun, místo toho to bylo jen 760 korun. Pokud by se důchody zvedaly podle nezměněného mechanismu, znamenalo by to pro státní rozpočet výdaje až ve výši 400 miliard korun na desítky let dopředu.
 
Ještě na konci roku 2021 činila průměrná penze 15 425 korun. Na konci roku 2022 již dosáhla výše 18 061 korun. Loňská červnová valorizace zvedla hranici průměrné penze na 20 210 korun. Letos se průměrná penze dostala ke hranici 20 700 korun.
 
Vyjádření Ústavního soudu:

Ústavní soud dnes zamítl návrh, kterým se skupina poslanců domáhala, aby Ústavní soud zrušil ustanovení týkající se mimořádné valorizace důchodů. Právní úprava tak zůstává v platnosti.

Navrhovatelka před Ústavním soudem namítala, že se kvůli napadené právní úpravě pro mimořádné zvyšování důchodů nepoužil standardní mechanismus, s nímž v době naplnění předpokladů pro valorizaci důchodů v červnu 2023 příslušné zákony počítaly, ale jednorázově odlišný mechanismus, který vedl k nižší valorizaci. Za důvody neústavnosti právní úpravy považovala zneužití stavu legislativní nouze, opakované porušení jednacího řádu při projednávání návrhu zákona, a nepřípustnou zpětnou účinnost, která měla za následek porušení legitimního očekávání příjemců důchodu. 

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) návrhu na zrušení napadené zákonné úpravy nevyhovělo. 

Ústavní soud se zabýval procesem přijetí napadené úpravy a shledal, že vyhlášení stavu legislativní nouze nebylo protiústavní. Tento stav lze vyhlásit jen za mimořádných okolností, které reálně a bezprostředně hrozí. Takovými okolnostmi však mohou být nejen přírodní katastrofy, epidemie, válka apod., ale může jít i o „šokové“ narušení hospodářské či finanční situace státu, jako tomu bylo v tomto případě. Značnou hospodářskou škodou je totiž i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, se kterým se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky, jako jsou rozpočtové škrty nebo využití rezerv. 

Obstálo rovněž navrhovatelkou namítané omezení parlamentní diskuze o návrhu zákona. Bylo totiž prokázáno, že se opozice mohla k návrhu zákona dostatečně vyjádřit. Parlamentní opozici náleží jisté právo oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímané většinou k dosažení jejích politických cílů. Zneužívání těchto práv však nemá vést  ke znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Ústavní soud proto neposkytuje politické menšině ochranu tam, kde svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena. 

Snížením valorizace penzí se zákonodárce nedopustil ani nepřípustné retroaktivity (zpětné působnosti) zákona. Ke snížení mimořádné valorizace přistoupil ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Tento nárok vzniká teprve splatností konkrétní dávky (v daném případě až v červnu 2023).

Ústavní soud připustil, že napadená zákonná úprava zasáhla do legitimního očekávání příjemců důchodů. Zákonodárce však změnil právní úpravu ještě předtím, než příjemcům důchodů vznikl subjektivní veřejnoprávní nárok na výplatu vyšší měsíční výše důchodu (zákon č. 71/2023 Sb. byl schválen v Poslanecké Sněmovně dne 4. 3. 2023 a v Senátu dne 8. 3. 2023, prezident ho podepsal dne 16. 3. 2023 a nabyl platnosti a účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 20. 3. 2023, přičemž jak původní, tak i nový nárok (by) vznikl až v červnu roku 2023). Toto legitimní očekávání příjemců důchodů bylo proto poměrně krátké a nejpozději skončilo dne 20. 3. 2023, kdy se stal zákon č. 71/2023 Sb. platným.

Napadená zákonná ustanovení nevedla ani k nominálnímu snížení již existující výše přiznaných důchodů, a ani k jejich zmrazení, jak se tomu ve stejném období stalo u jiných kategorií výdělečně činných osob. Vedla „pouze“ k mimořádné valorizaci důchodů v nižší než předem předpokládané výši. 

Ústavní soud  také uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen (inflace). Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života. To znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování. Samotné navyšování totiž spadá do působnosti zákonodárce, který by  měl přijímat takové zákonné řešení, které odpovídá výsledku konkrétní politiky a zohledňuje rovněž aktuální stav veřejných financí. Z pohledu Ústavního soudu je klíčové, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné  podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří. To se ale v tomto případě nestalo.

Ústavní soud velmi silně vnímá nelehkou situaci, v níž se aktuálně nacházejí příjemci důchodů jako zranitelné osoby. Je si vědom specifických životních nákladů důchodců a intenzivního dopadu inflace právě na ně. Současně však nelze přehlížet, že v důsledku minulých opakovaných zvýšení důchodů (jen v roce 2022 byly valorizovány 4x) na ně inflace dopadá o něco méně intenzivně než na některé jiné skupiny osob. Nelze přehlížet ani pohled mezigenerační solidarity, tedy solidarity současných příjemců důchodů s dalšími generacemi, z jejichž odvodů se důchodový systém nyní financuje. Existuje proto společný zájem na tom, aby systém důchodového pojištění jako celek byl vyvážený, spravedlivý a udržitelný nejen aktuálně, ale i v budoucnosti. 

Stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí přitom není jen politickým zájmem, nýbrž jde o právní povinnost státních orgánů. Stabilní a vyrovnané veřejné finance jsou přitom v zájmu zejména sociálně slabších a zranitelných osob, neboť právě tyto skupiny jsou nejvíce závislé na pomoci ze státního rozpočtu. 

Úkolem Ústavního soudu není hledat konkrétní řešení, kterými by mělo dojít ke konsolidaci veřejných financí, či ke snížení salda důchodového účtu. Se systémovým a komplexním řešením problematiky důchodů musí přijít zákonodárce. Ústavní soud rozhodoval pouze v tomto konkrétním případě, přičemž neshledal porušení ústavního pořádku.

K nálezu uplatnili odlišná stanoviska soudci Jan Svatoň, Pavel Šámal a Josef Fiala. 

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/23 je (včetně odlišných stanovisek) dostupný PDF ikona zde.

Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu

 
 
 
důchody penze
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.7 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
To je pravda, paní Škopánová. Oni potřebují nás, rodiče a prarodiče. Tam najdou spíš tu pomocnou ruku. Jinak oni mladí v této době už vyrůstají, odmala jsou na ní připraveni, chvíli pracák, chvíli dávky, chvíli podnájem, nějaký čas do ciziny, že dne na den a z ničeho si lámat hlavu, ono to už nějak dopadne. A když ne, vždycky tu jsou rodiče, holt půjdeme zas bydlet k nim. Oni pomůžou. Jinak svým obyčejným selským rozumem se přikláním k paní Onderkové.
Olga Škopánová
Paní Onderková nemějte starost o mladé ti se dokáží postarat sami o sebe a stát k tomu nepotřebují.
Danuše Onderková
Tušila jsem, že to tak dopadne, i když nejsem nadšená, ale nic proti tomu neuděláme. Ano většina z nás vyjde s tím co máme, protože jsme byli vedeni k tomu abychom dokázali šetřit. To co nám ubrali stejně nic nezachrání, ale peníze se stejně rozdělí jinde. Všichni ve vládě mají tak veliké příjmy, tak proč potřebují další příplatky. Zaplatí se jim hovory, koupí notebooky, benzín, šoféři případně i bydlení a další. Mění se vláda po volbách, nelíbí se mi zařízení, no co dáme to pryč a koupí se nový podle mých představ. Tak takhle si představují šetření. VZP se dostala do dluhů, no bóže, tak to dorovnáme. Rozprodali co se dalo, ale peníze se tak nějak vytratily. Zrušily se po revoluci dotace pro KSČ, Svazáky, Milice, Pionýry. A nebyly to malé částky, tak proč se musela republika zadlužovat? A dluh stále rostl. Těch chyb ve vládě by se dalo vyjmenovat spoustu. Nevýhodné zakázky šly z peněz nás všech, proč to nezaplatil ten co to způsobil. Tak se nebudeme věšet pro 1000 Kč, které náš dluh nezachrání. Ale stejně se bude dluh stále zvyšovat. Nezávidím vládě, že si zvedla mzdy, vždyť je mají tak malé, že s tím nemohou vyžít. Ale věřte tomu, že ještě dětí našich dětí se nebudou mít dobře, protože je pořád bude někdo obírat o to, co jim náleží. My senioři to už nějak doklepeme, ale co ti mladí? Je mi z toho všeho špatně.
Eva Kopecká
Jsem obyčejný člověk, nerozumím finančnictví ani politice. Když jsem na něco neměla a chtěla to mít, tak jsem si na to našetřila. S důchodem vyjdu, ono mi taky nic jiného nezbyde. Když mi to spočítali, čekala jsem radši spíš nižší částku, pak se to zvýšilo díky valorizaci. V červenci nám měli dát celé navýšení a mohli valorizaci zrušit úplně. Bylo by to přehlednější. Ta sporná tisícovka...moje existence na ni nestojí, ale vadí mi, že se to udělalo způsobem, jakým se to udělalo. Nepřišlo mi fér měnit to za běhu v průběhu. To je to celé. Že by se díky té ušetřené sumě měly líp naše děti a vnuci, tomu nevěřím ani omylem. Ty prachy už nikdo neuvidí. To je můj názor naprostého laika. Vláda sáhne na prachy všem. Zvýší daně/možná zakáže i zpívat/, tady něco, támhle něco. Hlavně si každý ohlídá svůj měšec, aby mu z něj neubylo. To bude klíčová starost. On ten čas utíká, ne že ne...
Antonín Nebuželský
Tak už jste tady dvě. :-)
Marie Měchurová
Já už jsem 20 roků v důchodu. Jezdím na výlety, na dovolené, chodím na koncerty, do kavárny a užívám si života... Se mnou to dělají i kamarádky, které žijí samy. Už plánujeme další zážitky....bude toho zase hodně. budu mít nové brýle.
Jarmila Komberec Jakubcová
"Celý život jsem pracovala a nemám ani na zuby, ÚS mně zklamal". Zaujal mi tento článek o ubohé seniorce na CNN Prima. Tak nevím. Co tomu říká paní Škopánová?
Vladimír Mrázek
Rozhodnutí našeho nezávislého ÚS bylo očekávané. Alarmující ale je, že odůvodnění bylo více politické než ústavní. Bylo posvěceno zneužití institutu legislativní nouze a úhrada valorizovaných důchodů byla ztotožněna se škodou. Co nám neprozíraví voliči zvolili, to máme. Neschopnou vládu diletantů a ostudné ústavní činitele. Sdělovací prostředky tlumočí vládní jedinou správnou cestu a šíří nenávist vůči nositelům jiných názorů. To už jsme zažili.
ivana kosťunová
9:36 " A proč si přidává vláda? Protože na to má asi stejný nárok jako důchodci na valorizaci." Paní Škopánová, zeptám se jinak : Když mají vládní poslanci stejný nárok na valorizaci jako důchodci, proč si své mzdy valorizovali, a důchodcům valorizaci zkrátili ? a cituji vás dále " A navíc pokud chceme kvalitní lidi v parlamentu tak je prostě musíme zaplatit." S tím souhlasím, ale my tam kvalitní lidi nemáme, tak proč je platíme ? Vy opravdu jenom oponujete za každou cenu, a nevadí vám ani, že občas popíráte samu sebe.
Dana Divišová
Paní Škopánová, 100 mld. není málo. Vláda společně s opozicí se 120 mld. dobrovolně připravily zrušením superhrubé mzdy. Nevím proč? Když jsme mohli my platit vyšší daně, mohli snad i následovníci a ne si stěžovat, že teď peníze chybí. Životní úroveň nespadla z nebe, naše generace opravdu šetřila a neutrácela. Ale za to jí inflace sebrala třetinu z úspor. Takže vzkaz pro mladé-nešetřit, za své úspory si v důchodu nic nekoupíte...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.