Proč mi tohle dělá...
Ilustrační foto: Pexels

Proč mi tohle dělá...

2. 2. 2024

Tak nevím. Asi si nechám tenhle soubor permanentně otevřený na ploše, abych do něj mohla kdykoli aktuálně zaznamenat všechny ty nepochopitelné činy a reakce mého muže, dřív než je v tom množství zapomenu… Protože buď jsem blázen já – a to si teda nemyslím, anebo on, což je daleko pravděpodobnější.

Na téma partnerských vztahů píšu nejčastěji. Je to téma spolehlivé a taky nesmírně vděčné, uchopitelné nejrůznějším způsobem.

Každičký den se z médií, lékařských ordinací, z literatury, filmů, divadelních představení, zkrátka z něčích zkušeností dozvídáme příběhy o vztazích mezi lidmi. Zprostředkovaně tak akceptujeme příběhy dojemné i veselé, pobuřující, tragické, romantické, vášnivé i mrazivé. A ruku v ruce s konkrétními příklady vztahů se nám ze všech stran dostává bezpočet dobře míněných rad, jak s našimi partnery či partnerkami nakládat v reálném životě. V tomto případě mám za to, že úsloví „tady je každá rada drahá“ není žádné klišé, ale praktická úvaha.

Jak mám aplikovat do každodenního života tolik doporučovaný humor a nadhled, když mě můj muž i po šestatřiceti letech dokáže stále znovu překvapovat svojí vynalézavostí, jak mě vytočit (v závorce mám i jiné slovíčko, ale netroufám si). Jak je možné, že se mu to tak daří? Jsem už za ta léta připravená na jeho neadekvátní reakce, ale každá z nich mě vždycky znovu a znovu zaskočí. A já se vždycky znovu a znovu ptám, proč jen mi tohle dělá…

Možná dvakrát nebo třikrát jsem už byla na dobré cestě přijmout celkem klidně jeho výbuch testosteronu či brutální poznámku, dokonce jsem byla schopná podat mu v daném okamžiku i měkký hadřík na vyleštění jeho ega. Ale byly to ode mě pouze ojedinělé pokusy za cenu velkého sebezapření, po kterých pak stejně následovalo zhroucení v slzách. Nejprve o samotě u dřezu, později s kamarádkou na mobilu…

Faktem je, že z každé takové vyhrocené situaci zpravidla vycházím jako neprávem napadený tichý vítěz. Nikdy však poté nepřijde omluva, nýbrž činy.

Nejdřív to poznám na transformaci manželova hlasu do mazlivého módu. Pak následují – většinou opět u dřezu – laškovné pokusy o něžnosti, doprovázené souhlasem s každou větou, kterou vyslovím. To jsou okamžiky nejvzácnější. Někdy přijde i nečekané vyzvání k procházce, občas i pozvání do hospody. Abych nemusela vařit. Samozřejmě do blízké hospody s mým odvozem, aby si mohl dát dvě točená. O výborné kávě a skvělé čokoládové špičce v mojí oblíbené kavárně mluvil dokonce jako o krásném zážitku ještě dva dny poté… Ano, do našeho soužití po pár dnech opět vstoupilo slunce.

Bohužel, jeho ostré paprsky nemilosrdně ozářily plovoucí podlahu v obýváku, přestože jsem ji dopoledne – před zraky manžela – pečlivě zametla. Zrovna jsem si uvařila kávu a usedla k počítači.

„Podívej se, toho prachu…to je hrůza! Na to smeták nestačí, proč nepoužíváš ten nový vysavač, co jsem koupil?“

Jako vrchol usmiřovacích gest můj muž odpojil z nabíječky tyčový vysavač a názorně mi předvedl, jak snadné je během jediného dne podruhé zbavit prachu podlahu o ploše sedmdesát metrů čtverečních, hlavicí širokou asi dvacet centimetrů. Dělal to systematicky, trpělivě, proužek po proužku, tak jak je zvyklý pracovat s benzínovou sekačkou. Elegantní domácí přístroj (se stejným zvukem jako ta sekačka) prořezával ticho nedělního odpoledne, které jsem měla v úmyslu trávit jinak…

Když vysavač konečně ztichl, můj muž ho opět zapojil do nabíječky, něžně se na mě usmál a řekl: „No vidíš… stačilo půl hodinky, a už tu není ani zrnko prachu…a ještě se u toho projdu.“ A cestou z kuchyně mlčky, jen s lehkou výčitkou v očích, přejel dvěma prsty skleněnou digestoř, kterou rovněž prostupovaly paprsky slunce.

Ale jo. Dá se s tím žít. Je to inspirující.

Až se to ještě naučím brát s klidem, bude naše manželství bez mráčku.

 

Hezké vztahy v běhu času nedělního i všedního přeje

 

 

 

 

 

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(4.9 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
To máte přímo andělskou trpělivost.
Hana Švejnohová
Ano, myslím na to... a jsem ráda, že ho mám. Dokonce moc ráda. Proto se snažím o tom všem psát s láskou a humorem, i když se tomu brání. Ale nemůžu za to, že je tak neodolatelnou inspirací. Naštěstí není pravidelným konzumentem íčka, čte jen na požádání, a to jedním okem tam a druhým ven... :-)
Eva Stoklasová
Možná bych se také trochu hádala, ale bohužel už není s kým... myslete na to ...
Marta Novotná
V situacích kdy si lezeme na nervy vždycky říkám : Mám já tohle zapotřebí? a manžel odpovídá slovy pana Menšíka : Máš ,maminko :-) :-) :-) A kdyby mi bylo naznačeno,že něco není dobře udělané, klidně a s úsměvem předám tuto práci : Když to umíš lépe :-)
Dana Divišová
Ano, počítat do 100. Stejný je můj synovec. Jeho žena ho nechá uklízet, práci si totiž rozdělili. Ona zase vaří, pere, žehlí, šije.já bych to nedala. Ale po tolika letech jste si určitě zvykla.
Jindřich Berka
My si také lezeme po 42 letech na nervy. Bude hůř. Za 2 roky se žena ke mě přidá. Jde do důchodu. Buďte ráda, že ho máte. Určitě lepší nikde není a víte, co od něho můžete čekat. Je to dřina, ten vztah. Jindra
Jana Jurečková
Víte proč vám to dělá? Aby vás naštval. Nepovede se jednou, povede se podruhé. Trpělivost přináší růže. První pomoc je počítat do 100, potom zhluboka dýchat a pokud ani to nepomáhá je nejlepší se projít ven. Já jsem u nás doma alergická na větu - všechno dopadá špatně, když domácnost začnou řídit ženy - V tom případě se nerozčílím, ale ukončím hovor.
Lenka Kočandrlová
No není to krásné,že manžel luxuje ? Co by za to jiná žena dala !
Dana Straková
No Hani, proč asi? Aby si dokázal, že všechno ví nejlíp, všechno zná a umí líp a aby sám sobě dokázal, že je tady velitelem. Nakonec skoro všichni muži skončí jako Jack Nicholson - jako protivný, nesnášenlivý dědek, kterého člověk musí buďto nenávidět, nebo milovat. A tak přeji hodně sil a pochopení do dalších let a věřte mi, vím o čem mluvím. Mám proti vám spoustu let náskok :-)
Jiří Dostal
:-) To je krása, vždyť manželství je romantické drama od komedie po tragédii a plné božího, přírodního a poetického tajemství... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.