Učení je mučení. Většina Čechů se nehrne do sebevzdělávání
Ilustrační foto: Pexels

Učení je mučení. Většina Čechů se nehrne do sebevzdělávání

14. 2. 2024

Vyučit se nebo vystudovat, najít si slušnou práci a tím to končí. Takový býval dříve přístup ke vzdělání, k seberozvoji. Nyní je doba tak rychlá, že se člověk často musí učit nové věci celý život. Mnohdy i ve vysokém věku.

Někdo jásá nad každou příležitostí naučit se něco nového. Chodí do různých kroužků, kurzů, když zestárne, chodí na univerzitu třetího věku a různé přednášky pro seniory. Někdo naopak při představě, že má znovu zasednou do lavice, omdlévá zděšením.

Typickým příkladem jsou dva bratři z Prahy, oba jsou v penzi, oba jsou ve věku kolem sedmdesátky.

„Nedovedu si představit, že bych se neučil něco nového. Hned když začal ten boom chytrých telefonů a všeho okolo, začal jsem se s nimi učit zacházet. Takže se teď nehroutím z toho, že si mám stáhnout do mobilu internetové bankovnictví, různé aplikace, prostě to umím. Chodím na přednášky určené pro dříve narozené na univerzitě třetího věku, dělám on line kurzy němčiny, to abych ji nezapomněl. A také jsem se před časem přihlásil do kurzu první pomoci, kterou pořádal Červený kříž. Naučil jsem se tam hodně užitečných věcí, které se mohou hodit,“ vypráví Jiří.
Jeho bratr Ivan má přesně opačný způsob trávení života v penzi. „Celý život jsem pracoval, teď chci odpočívat a rozhodně nemíním někde vysedávat a učit se. K čemu? Vždyť je mi sedmdesát, jak dlouho tady budu? Dejte pokoj s přednáškami a kurzy, lidi našeho věku tam stejně chodí jen proto, aby nebyli sami, aby si ženské poklábosily a maximálně se tam snaží ulovit nějakého chlapa,“ říká.

Na jedné straně v minulých letech vznikla obrovská nabídka možností, jak se lidé vyššího věku mohou vzdělávat, doplňovat si znalosti. Na straně druhé se zdá, že my Češi na tom v tomto směru moc dobře nejsme. Jaký je náš vztah ke vzdělávání se ve vyšším věku zkoumali autoři průzkum Češi a dlouhý život, který si zadala NN Životní pojišťovna. Vyplynulo ze něj, že přípravu na stáří si s celoživotním učením spojuje jen velmi málo lidí. Přitom právě potřeba se stále něco nového dozvídat a učit se je jeden z předpokladu spokojeného a kvalitního stárnutí.

Jen šest procent Čechů uvedlo, že stále hledají příležitost učit se něco nového. Padesát devět procent tvrdí, že spíše ano, zbytek, že spíše ne a ne.

V posledních třech letech aktivně investovalo peníze do svého seberozvoje jen sedm procent Čechů, dvacet osm procent spíše ano. Dvacet jedna procent v průzkumu uvedlo, že ne, zbývajících čtyřicet čtyři procent, že spíše ne.

„Češi mají tendenci vystudovat vysokou školu, to je pro ně důležité, ale tím to končí. Mnohým ani tak nezáleží na tom, co studují, ale hlavně, aby nějakou vysokou školu měli,“ říká psycholog Tomáš Vašák.

„U nás je ještě stále zakořeněn pohled na stárnutí spíše jako na nezvratný proces úpadku než jako na období moudrosti a času na to, co nás zajímá. A to je v době, kdy se život prodlužuje, škoda,“ upozorňuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny, který se zajímá o jevy spojené se stárnutím populace.

Zdá se, že co se týká vztahu k celoživotnímu vzdělávání, je česká společnost dost rozdělená. Část lidí s nadšením využívá všechny současné možnosti, ať už jde o různé on line kurzy či už zmíněné vzdělávání pro lidi vyššího věku. Ostatní zastávají názor, že už vystudovali kdysi nebo se vyučili a to jim přece stačí. Potíž je, když tak odlišný pohled na vzdělání mají lidé žijící v páru.

„Moje žena nechápe, proč chodím na přednášky, tvrdí, že je to proto, že nechci být s ní, že mi asi leze na nervy. Pokaždé, když někam jdu, je uražená. Dokonce mě jednou špehovala, zda opravdu jdu na nedalekou vysokou školu na večerní přednášku. Tak přiznávám, že mi to zalichotilo, možná si myslela, že jdu na rande. Ale já opravdu chodím do školy. I když, děvčat je tam víc, než nás chlapců, takže randit bych skutečně mohl. Tedy, děvčat, kterým je sedmdesát a víc stejně jako mně,“ vypráví třiasedmdesátiletý Stanislav z Ostravy.

Takže, milé dámy a pánové, až vaši partneři a partnerky v penzi vyrazí do školy, nekritizujte je, ale obezřetní buďte. Vzdělávání ve vysokém věku je teď v módě a je to příležitost, jak se potkat se zajímavými lidmi. Takže ono z toho nakonec nějaké to rande opravdu být může. Protože je rozhodně zajímavější holka nebo kluk, kteří se zajímají o historii či jazyky, než holka nebo kluk, kteří sedí doma a koukají na televizi, to platí ve třiceti stejně jako v sedmdesáti.

 

 

 

 

 

 

aktivní senioři studium životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Řeřichová
Myslím si, že právě zde na íčku se lidé učí permanentně. Někdo jako autodidakt v různých praktických oblastech, někdo v různých formách celoživotního vzdělávání. V Praze máme výhodu, že je zde řada VŠ, poskytujících zájemcům za symbolickou cenu stovky kurzů v rámci U3V. Mě učení baví, ráda se dozvídám informace z jiných oborů, nejen ty, které potřebuji ke své profesi. Navíc se setkávám se zajímavými lidmi. Obdivuji všechny, kteří za dalším vzděláváním cestují a věnují mu čas a energii. Jsme prostě houževnatá generace.
Lenka Kočandrlová
Už by se mi nechtělo někam dojíždět pravidelně a něco studovat.Tím,že přečtu kvanta knih,se stále něčemu učím,nebo se dozvídám nové informace ,protože si půjčuji knihy hlavně o historii, psychologii,zvířatech, zahradách, mám ráda životopisné knihy o nejrůznějších známých i neznámých lidech. Ráda pracuji na zahradě a všechny rostliny se snažím přesně určit,i s latinskými názvy a pamatovat si to. Pracuji na rodokmenech rodiny a daří se mi číst i texty v latině,němčině- švabachu i staré češtině a pod.
Jarmila Komberec Jakubcová
I senioři se neustále učí novým dovednostem, už to, že pracují s počítačem, mají chytré mobily a v nich různé aplikace, někteří navštěvují U3V atd. Záleží vždy na každém zda se chce něčemu novému přiučit.
Jiří Dostal
:-) Poněkud diskutabilní předpoklad v nadpisu jako vyšitý pro komerční tlachy :-)
Miloslava Richterová
Myslím, že senioři se neřídí tím, jestli je vzdělávání v módě, to je divné slovní spojení, ale prostě je to baví a je fajn, že mají dnes tolik různých možností k aktivnímu životu. Jinak je na každém, čemu se chce věnovat.. televize už dnes asi málokoho baví.
ivana kosťunová
Tak to si nemyslím, učíme se celý život téměř všichni.
Věra Ježková
TO JSEM TOMU DALA! OMLOUVÁM SE.
Věra Ježková
Líbilo by se mi chodit na přednášky z lingvistiky a filozofie, výběrově z historie. Nebo třeba na španělštinu. (Mám státnice z ruštiny a němčiny, včetně oprávnění je učit, angličtinu umím slušně pasivně, domluvím se s chybami). Ale už se mi nechce dělat žádné zkoušky. Za profesní život jsem jich absolvovala dost (PaedDr., Ph.D.).
Věra Ježková
Líbilo by se mi chodit na přednášky z lingvistiky a filozofie, výběrově z historie. Nebo třeba na španělštinu. (Mám státnice z ruštiny a němčiny, včetně oprávnění je učit, angličtinu umím slušně pasivně, domluvím se s chybami). Ale už se mi nechce dělat žádné zkoušky. Za profesní život jsem jich absolvovala dost (PaedDr., Ph.D.).
Věra Ježková
Líbilo by se mi chodit na přednášky z lingvistiky a filozofie, výběrově z historie. Nebo třeba na španělštinu. (Mám státnice z ruštiny a němčiny, včetně oprávnění je učit, angličtinu umím slušně pasivně, domluvím se s chybami). Ale už se mi nechce dělat žádné zkoušky. Za profesní život jsem jich absolvovala dost (PaedDr., Ph.D.).

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.