Přehled posledních diskuzních příspěvků

Smutné je, když něco mizí

Jana Šenbergerová 17.6. 11:23
Krásné! Daří se vám učinit žádost nejen poezii o životě, ale i její formě. Máte můj obdiv.

Hezky česky

Blanka Lazarová 17.6. 08:43
Oldo, ty jsi ale "hračička" to jsi mě pobavil. A nejvíc ten suvenýr, co se vrátí jako buzerant. Díky. :-) :-) :-)

Tip na výlet: Novopacko proslulo vyvoláváním duchů

Jana Šenbergerová 16.6. 14:31
Určitě je lepší vidět všechno na vlastní oči. Nicméně když to nejde, ráda se dívám na svět kolem sebe i očima jiných. Bez vašeho článku by mě ani nenapadlo toto místo navštívit. Díky vám mám o něm představu. Ocenila bych více fotografií. Děkuji.

Zápisník starého muže: Kdo začal?

Daniela Lender Chaloupková 16.6. 11:09
Děkuji za tento krásný článek. Přesto si dovolím minipolemiku. Nic není černé ani bílé, nejsou jen chcimíři nebo válečníci. Je-li někdo bezdůvodně napaden, má právo se bránit. A mají-li přihlížející alespoň kapku zdravého rozumu, je jejich povinnost napadenému pomoci. Nemyslím si, že bych byla konfliktní typ, ale párkrát v životě jsem byla zahnána "do kouta", a musela jsem vytasit "pomyslné drápy i zuby". Nejvíce však nesnáším, pokud si někdo své frustrace neustále vybíjí na ostatních (ať už verbálně, neverbálně nebo písemně). Otázka, kdo začal, je však velmi těžko rozklíčovatelná, někdy je potřeba nalézt kompromis. Každopádně jste zmínil velice nelehé téma.

O knihách trochu jinak

Jana Šenbergerová 16.6. 09:58
Na tištěné knihy nedám dopustit. Už svým přebalem dokážou přitáhnout mou pozornost, nebo mě odpudit. Mohu je potěžkat a jen hádat, jaké se v nich skrývá čtení. Někdy dovedou stejně jako lidé klamat vzhledem. Některé mi připomínají stravu, jsou pro mě více či méně stravitelné. Některé zhltnu a jiné si šetřím,abych si je mohla vychutnat. Kdysi, to jsem si ještě naivně myslela, že mám spoustu času, jsem dočetla každou. Dnes už vracím i nedočtené, protože nechci ten zbývající ztrácet něčím, z čeho nemám ani požitek, ani užitek. Dnes už mě mnohem víc než děj zajímá moudro, které z něho vyplývá.

Vypínáme se! Přibývá lidí, kteří nechtějí být stále online

Zdeněk Pokorný 16.6. 09:20
Zdá se, že pokrok nezastavíš. Asi nemá cenu to hnát tak daleko. Jestliže chceme využívat toho, co tato civilizace poskytuje, musí to umět. A to včetně používání mobilu a různých aplikací. A tady to končí. Vždyť nemusím na všechno reagovat. Mohu sám sobě určit pravidlo, kdy vyřídím emaily, smsky a třeba zprávy na soc. sítích. A věřte mi, stačí na to klidně půhodinka. A pak odložit, vypnout hlasité vyzvánění, kdyby někdo volal. Takhle rozumně navrhuji se s mobilem vypořádat. Mít ho, umět s ním pracovat, ale nestát se jeho otrokem. Nebo to chcem hnát do druhého extrému? (Indiáni se např. nenechávali fotit, že je jim tím přístrojem ukradena jejich duše).

Básnička

Květa Chobotová 16.6. 06:34
Moc s e Vám to povedlo...děkuji.

O zlaté rybce z Dolní Horní

Iva Bendová 15.6. 16:45
Povedená vtipná moderní pohádka :-D

O nádraží

Daniela Lender Chaloupková 15.6. 09:31
Krásné povídání, jak z filmu pro pamětníky, moc děkuji :-) S vlaky a železničními nádražími tolik zkušeností nemám, ale ten závan "dálek a dobrodružství" tam cítím vždy, když na některé zavítám ...

Ještě dvě básně

Michaela Přibová 15.6. 09:09
Jendo, to jsou nádherné básně. Tak svěží a plné lásky.

Senior sokolík

Jana Šenbergerová 15.6. 09:07
Krásný příběh. Co by za to jiní dali, kdyby jejich plnohodnotný život skončil ve vlastní posteli s hezkou myšlenkou a vzpomínkou na někoho, koho měli rádi a on je. Je mi líto jen těch, kteří to považují za smutnou událost. Slzy nemusí být vždy jen vyjádřením smutku.

Hana Švejnohová: Co bych ve svém životě udělala jinak? Bylo by toho asi dost

Jana Šenbergerová 15.6. 08:51
Děkuji za hezký rozhovor, zpříjemnil mi nejen nedělní ráno, ale celý den. Knížkám paní Švejnohové přeji vlídné přijetí od čtenářů, jí pak spokojenost se zázrakem jménem život.

Labské variace, řeka v čase

Daniela Lender Chaloupková 14.6. 11:00
Jarko, to je tak krásné, až mám slzy v očích ... Jako by jste mi z duše mluvila .... Moc děkuji :-)

Znovu tak do dětství se vrátit...

Iveta Tomčíková 14.6. 08:25
Moc pěkné, muž, který dokáže psát básničky, to se jen tak nevidí. Krásné...

Prosím počkej ještě chvíli

Jana Šenbergerová 14.6. 08:20
Krásná báseň! Připomněla mi nejednoho českého básníka a slova Živote, postůj ještě chvíli. Někdy byl's ke mně krutý, jindy milý. Ještě jsme spolu neskončili. Zatím si počkám na tu chvíli.

Kyslíkovou masku nasaďte nejdříve sami sobě

Olga Škopánová 14.6. 07:54
Velmi pravdivý článek tak by to opravdu mělo být.

Jak bráška hlídal Čárlíka

Daniela Lender Chaloupková 13.6. 15:29
Chudák Čárlík ... úplně to vidím ... bráškovi přeji pevné nervy během příštího hlídání :-)) Moc pěkné počtení, díky :-)

Tři české osudy v São Paulu

Daniela Lender Chaloupková 13.6. 14:52
Velice zajímavé informace a poutavé čtení. Vaše články čtu velice ráda, moc děkuji :-)

Nejsem stará a nemocná, jsem jen jedna ze sta tisíc

Jana Šenbergerová 13.6. 08:26
Mám podobnou zkušenost s vedlejšími účinky léků. Většina z nich je může násobit. Také jsem letos zažila první návštěvu lékaře po telefonu. Přestože tento způsob léčení považuji za zvrácený, byla jsem mile překvapena. Sestřička ochotně a vlídně slíbila, že to vyřídí a plně vytížená paní doktorka mi sama po pracovní době zavolala. Problém se podařilo vyřešit po telefonu. Jednou nás takhle bude léčit AI včetně operací. :-/

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.