Íčkaři
Návrat na ostrov Korfu
Právě sedím v Gambáči, před sebou sklenku Merlotu, ale nesleduji fotbal, který běží nedaleko ode…
Letní snění: Jak se kdysi cestovalo
Dostala se mi do rukou tato zajímavá fotografie. A co je na ní vyjímečného? Byl to první autobus, který vyjel v roce 1924 z Boskovic do mé rodné vesničky Protivanov.
Vyprávění ženy, která žila v paralelním manželství
„Pavle, budeš se ke své nové přítelkyni stěhovat nebo ona k tobě?“ zeptala jsem se sice zvesela svého neoficiálního manžela poté, co se mi u kávy svěřil se svým novým objevem. Ale trochu mě při tom bodlo u srdce, přiznávám.
Vzpomínka na krásné Chorvatsko
Již od mládí, kdy jsem viděla krásný romantický film Poklad na Stříbrném jezeře, jsem plánovala návštěvu Plitvických jezer v Chorvatsku, kde byl tento film natočen. Okolnosti však způsobily, že jsem se tam dostala až po řadě let. Říká se pozdě, ale přece! A tak jsme jeli.
V davu
Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne roku 1936 v hamburské loděnici, kam zavítal i německý vůdce Adolf Hitler při spuštění hotové lodi na vodu, také dělník loděnic August Landmesser, který vstoupil do dějin jako "muž, co nehajloval".
Indická a čínská hebrejská stopa
Jak se asi žije s věčným cejchem? Není to jednoduché, když vás pronásledují a šikanují. Nebo na vás svádějí pohromy, za které vůbec nemůžete. Židům se to stávalo, a tak často utíkali. Vznikaly diaspory. V různých zemích se jim dařilo různě. Lépe, hůř i špatně. Odedávna.
Kočičí listy 3: Blonďák buší do piána
Kočičí svět je součástí toho našeho. A nebo je tomu snad naopak? Rozhodl jsem se pro kočkomily…
Pravda ve víně
Tak přece, konečně to vyšlo, prolétne Honzovi hlavou a už pádí k autu, které mu na stopu zastavilo. Otevře zadní dveře, hodí bagl na sedadlo a sám také hbitě nasedne.
Náš poslední prázdninový výlet do Rychlebských hor
Pachatel se prý vrací rád na místo činu. Nevzpomínám si, že by jsme tam na tom místě něco hrozného spáchali, nicméně jsme se po roce vrátili do zajímavého města Javorníku, a na neméně zajímavý zámek Jánský vch. Tentokrát poslední srpnovou prázdninovou sobotu.
Jsou světla, která nevidíme a seriály, které vidět nemusíme
Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě uchvátila a potěšilo mě, že byla převedena na filmové plátno, lépe řečeno na seriálovou obrazovku, nicméně těšení bylo provázeno obavami, jak to dopadne…
Z mého deníku: I blondýna může být uprchlíkem
A stane se to dřív, než bys řekl švec. Ještě někdy v srpnu by mě ve snu nenapadlo, že zrovna já budu patřit mezi uprchlíky, a stačil jeden exces, jedna symbolická poslední kapka, a z venkovské řepy, žijící v domku kousek u Prahy, se stala migrantka.
Zapomínání
Tak nevím, zda mé drobné zapomínání je počátek demence nebo to k nástupu stáří prostě patří. Jdu do…
Pozvánka do Vysokých Tater
Vysoké Tatry mám pod kůží. Jejich hřebeny a průzračná plesa, skalné chodníky ohrazené klečí. Louky s nízkou travou, kde kvetou horské zvonky. Když máte štěstí, uvidíte pasoucí se kamzíky tam někde vysoko ve skalách.
Ponekud pozdní pololetní kulturní účtování
Nejen chlebem živ je člověk, nýbrž také kulturou – tohle u mne platí stoprocentně. Tak tady je takové menší kulturní bilancování týkající se I. pololetí tohoto roku.
Doporučujeme
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.