Můj svět
Kafe, káva, kávička
Kávu jsem začala pít skoro ve třiceti letech. Dnes si bez ní nedovedu představit den. Stále se…
25. 4. 2018
Není nad koprovku
Myslím, že se to s těmi gastronomickými pořady už trochu přehání. Kam se vrtnete, tam se vaří a ve vaření soutěží. Labužnictví je zkrátka povýšeno na vědní obor a zmýlená v něm neplatí. No, jak u koho…
25. 4. 2018
Prostřeno "po německy"
Před pěti lety jsem se poprvé vydala za prací do Bavorska a s láskou a obdivem, mimo jiné, koukala…
24. 4. 2018
Velká svatba po šedesátce? Ano!
Není to zbytečné? Velká oslava v našem věku? Nevěsta v bílém, když je jí kolem šedesáti? Trapné? Takové myšlenky napadají starší lidi, kteří si našli nového partnera. Mnohdy spolu žijí jen tak, o svatbu už nestojí. Mnohdy by stáli, ale berou oslavu jako zbytečnost. Ale proč si neudělat ještě jednou, naposledy velký krásný den?
23. 4. 2018
A je to tu zase!
Opakuje se to každý rok a je to tu zase. Stále dokola. Oč jde? Ponožky v otevřených botách. Ano,…
23. 4. 2018
Pampeliška
Pampeliška, to je liška, se svou zlatou hlavičkou, zahřeje mi srdíčko. Pampeliška je velice…
23. 4. 2018
Jsme sendvičová generace
Všude slyšíme, že naše populace stárne, seniorů přibývá a dožívají se stále vyššího věku. Dřív seděli na vejminku pantátové, kterým nebylo ještě ani sedmdesát, a dnes nejsou výjimkou studentky Univerzity třetího věku, které si mailují s pravnoučaty…
21. 4. 2018
Tohle nechci. Umíte to říkat?
Říct radikální ne, je umění. Kdo ho ovládá, žije se mu lépe. Mnohdy s tím mají problém lidé vyššího věku. Byli vychováni ke slušnosti, k nenápadnosti, zkrátka ve stylu, že říkat rázné ne, není příliš vhodné.
20. 4. 2018
Rudá záře nad Nákladovým nádražím Žižkov
Sobotní volno jsem trávil doma, stále v pyžamu. Nic dramatického jsem o víkendu v Praze nečekal.…
20. 4. 2018
