Zuzana Pivcová zpovídá 
motorkáře Petra Rehbergera

Zuzana Pivcová zpovídá
motorkáře Petra Rehbergera

4. 4. 2015

Na několika motosrazech, jichž jsem se coby spolujezdkyně zúčastnila, ať již to byl Rakovník, Žerotín nebo Konopáč, jsem měla vždy pocit, že snad jsem nejstarší ze všech. Pak jsem se ale dozvěděla informaci o existenci spolku s názvem Motorkáři nad 60 let. A to byla, tak řečeno, voda na můj mlýn!

Od úmyslu, napsat něco o motorkářích mé nebo ještě starší generace, už nebylo daleko ke kontaktování pana Petra Rehbergera, tajemníka a kronikáře spolku zralých motorkářů. Pan Petr, který má ve spolku přezdívku Viragodědek (podle typu stroje), žije v Ústí nad Labem. Do prototypu usedlého seniora má však rozhodně daleko. Původní mechanik měřicí a regulační techniky, dnes v důchodu, má kromě své motorky, chopperu Yamaha Virago, na starosti ještě internetové stránky spolku. Práce na počítači je jeho druhým koníčkem. Jako motorkář začínal v 15 letech s Jawou 555 Pionýrem. Značce Jawa zůstal věrný i řadu dalších let. Zkoušel několik sezón dokonce jezdit i motoristické soutěže. Pak následovala dlouhá odmlka. Teprve v roce 2006 si, jak říká, na stará kolena a se souhlasem manželky udělal radost a koupil Yamahu XV535 Virago.

Ke dni 31. 12. 2008 byl z jeho podnětu založen spolek Motorkáři nad 60 let. Členství v něm je bezplatné, účast na všech akcích dobrovolná. Členům musí být od 60 let výše, akceptují se však i o něco mladší "čekatelé". Spolek má překvapivě i dost žen, u nichž starší věk není podmínkou, neboť často se jedná o manželky mužů motorkářů.

Na další zajímavosti se ale raději zeptám samotného pana Petra:

Čeho si ceníte na motorkářích obecně a speciálně na svých známých?

S mladými nemám skoro žádné zkušenosti a hodnotit můžu jen členy našeho spolku. Vyhovuje mi skladba lidí, která se dala dobrovolně dohromady a řídí se pravidly našeho spolku. (Dodávám, že spolek má motto: S benzínem v krvi, s motorkou v duši a se srdcem na dlani, to by měl být základní a jediný zákon našeho spolku).

Jak hodnotíte ženy motorkářky a znáte nějaké přes 60?

Ženy jsou stále emancipovanější, a tak se jich více objevuje i na motorkách. Od mladých až po motorkářky v letech. Pro dámy nemáme v našem spolku určen věkový limit, a tak jich máme už 31. Ve věku nad 60 je jich 12 a naše nejstarší je ročník 1947.

Jezdíte raději sám nebo se spolujezdkyní?

Po pravdě je jízda sólo pohodlnější a lépe si ji člověk užije, ale manželka přichází ježdění na chuť, a tak ji mám na tandemu čím dál častěji.

Co říkáte na tvrzení, že motorkáři jsou "dárci orgánů"?

Je pravda, že někteří motorkáři si o tento titul říkají. Podle mě jsou to ale většinou mladší ročníky. Mají větší sklon k riskování, méně zkušeností a zodpovědnosti. Ale tím jsme si v mládí prošli asi všichni.

Měl jste kamarády, kteří přišli jako motorkáři o život?

Z našeho spolku jsme za jeho šestileté působení přišli kvůli tragické nehodě bohudík jen o jednoho člena. Mám asi štěstí, že z mého okolí nikdo takový osud neměl.

Co je podle Vás nejčastější příčinou motohavárií?

Nevím, jak je to podle statistik, ale já si myslím, že jde ve většině případů o nepřiměřenou rychlost, riskování, a v hodně případech za to můžou ostatní účastníci silničního provozu, kteří se teprve učí sdílet se stále větším počtem motorkářů naše silnice.

Jak si představujete dobrý motosraz?

Vyhovují mi motosrazy s programem, jak je pořádá náš spolek. Sjíždíme se na srazy v pátek. Večer posedíme při povídání a občerstvení.  V sobotu pořádáme společné vyjížďky, vždy za nějakým zajímavým cílem a společným obědem někde na trase. Večer opět posedíme a v neděli po snídani se rozjíždíme do svých domovů. Vedle těchto víkendových srazů, kterých máme pět až šest za sezónu, pořádáme ještě jednodenní výlety, vždy s nějakým zajímavým cílem.

Je motorka člen Vaší rodiny a dědí se u Vás láska k ježdění?

V naší rodině to tak není. Otec motorku nikdy neměl a syn jezdil jen jako mladý kluk a dnes se sveze občas na mojí motorce.

Krade Vám motorka hodně času a peněz, máte ještě jiné koníčky?

Na motorku nemám bohužel tolik času, kolik bych si přál. Čas musím věnovat také rodině. Spoustu času věnuji také správě stránek našeho spolku a přes zimu se snažím brigádami vydělat peníze na další motorkářskou sezónu. Provoz motocyklu a účast na srazech něco stojí, a tak je k tomu potřeba i tolerantní manželka.

Kam nejdál jste dojel na motorce?

Já osobně se pohybuji zatím jen po republice. Nejdelší trasa byla 450 kilometrů.

Berete jako fakt, že jednou přestanete jezdit, a co Vás k tomu za normálních okolností asi přiměje?

V mém věku ten fakt musím přijmout a bude to určitě kvůli zdraví.

Co byste vzkázal čtenářům a čtenářkám, jednak těm, co motorkám nefandí a mají z nich obavy, a jednak obecně, co se týče stárnutí a naopak aktivit i ve zralejším věku?

Jak je všeobecně známo, tak člověk, který má nějakého koníčka a aktivně se mu věnuje, má méně času přemýšlet o tom, jak mu přibývá věk a kde ho co píchne. Je rád, že si ještě může na stará kolena něco užít. Určitě se najdou manželky a partnerky, které se zálibou svého protějšku nesouhlasí, ale co vidím v našem spolku, tak většina našich partnerek je tolerantních. Je to vidět i na našich vyjížďkách a srazech, kterých se zúčastňuje čím dál více našich partnerek. A doporučuji to vyzkoušet i těm, co motorkám nefandí, třeba změní názor. Na našich stránkách v odkazu Srazy a výlety se mohou zájemci podívat, jak to na srazech a výletech vypadá. Jsme už ve věku, kdy si na motorkách nemusíme nic dokazovat, ale snažíme se ten čas, co nám ještě zbývá, si s motorkami užít.

Pan Petr a další členové jejich spolku, z nichž nejstaršímu je již přes 80, beze zbytku naplňují slova jednoho motorkáře, který napsal: Ledacos se dá koupit, něco se dá sehnat, občas i něco najít..., dokonce i něco dostat... Ale zařadit se mezi motorkáře nad 60 let? Toho se musí člověk dožít.

Za náš portál i60 přejeme spolku Motorkáři nad 60 let hodně zdraví a ještě mnoho najetých kilometrů. A přijďte také někdy i mezi nás.

 

Máte ve svém okolí zajímavou osobnost,  která by mohla zajímat i čtenáře magazínu i60? Vyzpovídejte ji. Připravte rozhovor pro naši rubriku Zpovídání. Nemusí jít o veřejně známou osobnost, ale člověka, který ve svém životě něco dokázal a rád se podělil o své životní zkušenosti či zážitky.
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Mám motorkáře ráda. Pěkný rozhovor. Správný motorkář, to je láska na celý život, vím o čem je řeč, manžel a tři synové. A vždy uberu plyn , at v pohodě předjedou, blázni jedni :-)
Jiří Libánský
Jezdíme tam pravidelně každý rok. Když se zadaří počasí a sjede se tam víc než tři tisíce motorek, je to opravdový zážitek. Letos jsme tam nejeli. Motorka nejezdí a já nechodím. Škoda. Ale budou další akce.
Vanda Blaškovič
Máš netradiční otázky, Zuzano. Zajímavé. Včera nebo předevčírem se prý otevírala v Poděbradech motorkářská sezona? Byli jste tam?
Hana Šorejsová
Zuzano, moc pěkný rozhovor, se spoustou zajímavostí , děkuji !
Miroslav Štorch
Taky díky za hezký a zajímavý rozhovor. Sice jsem jezdil a jezdím více na kole než na motorce, ale chápu, že to hodně potěší, když člověk cítí svobodu pohybu a cítí vítr na tvářích.
Tomáš Horáček
Moc pěkné, na motorky sice moc nejsem, ale to nadšení je obdivuhodné.
Dana Kolářová
Zuzano, opět zajímavý rozhovor. Děkuji. Hezké jaro.
Hana Rypáčková
Motorky a Strakonice-jsou nějak tak trochu srostlé ....
Eva Mužíková
Zuzko, zase jsem se díky Tvé " zpovědi" dozvěděla pár informací ze života lidí, jejichž koníček je mi velmi vzdálený. Přesto, kdykoliv vidím jet konvoj těchto nadšenců, zažívám hezký pocit, který nemá daleko k dojetí... díky
Eva Balúchová
Rozhovor vedený paní Zuzanou nemůže zklamat. Zažila jsem pár motosrazů pozorovaných z povzdálí,poznala jsem hodně motorkářů,kamarádů od dcery a zetě.Když se dcera vdávala,přijelo k našim aspoň 30 motorek,jeli v čele kolony na radnici,tam utvořili špalír.Bylo to krásné až dojemné.Všichni byli veselí,příjemní.Určitě mezi nimi byl i některý přes 60. Je to výborná parta a všem,mladým i zralým nad 60 přeji šťastné návraty.